Předseda Nobelova výboru Egil Aarvik uvedl, že cílem ocenění je vyslat poselství podpory a výzvu k nenásilí všem, kteří bojují za lidská práva a národní osvobození na celém světě, včetně Číny, Sovětského svazu a východní Evropy.
Vedoucí spolupracovníci dalajlamovy exilové vlády se sídlem v Indii prohlásili, že cena je důležitou morální vzpruhou pro tibetskou věc a také fackou Číně po červnovém masakru prodemokratických demonstrantů v Pekingu. Čínští představitelé vyjádřili podráždění a obvinili norský Nobelův výbor z vměšování do vnitřních záležitostí Číny.
Nejznámější buddhistický vůdce na světě, který je svými stoupenci uctíván jako božský král, na tiskové konferenci v Newport Beach, kde se účastní týdenní mírové konference, pokrčil rameny nad oceněním.
„Mnoho přátel bylo nadšeno,“ řekl 54letý dalajlama a široce se usmál. „Já sám už tolik ne. . . . Jsem stále jen buddhistický mnich, nic víc, nic míň.“
Ale „z tibetského hlediska je to fantastické,“ řekl Tändzin Gejče Tethong, jeho osobní tajemník po 25 let. „Nepřímo je to obrovská morální vzpruha a jakési celosvětové uznání tibetské tragédie.“
Dalajlama, oděný do bordó a šafránového hábitu a plastových sandálů, novinářům naznačil, že cenu ve výši 469 000 dolarů možná utratí za pomoc při hladomoru nebo za mírové studie. Mírová cena, kterou jako první získal Asiat, bude oficiálně udělena 10. prosince v Oslu.
Dalajlama a jeho zaměstnanci uvedli, že doufají, že cena pomůže zaměřit pozornost na těžkou situaci lidí žijících uvnitř Tibetu – himálajské oblasti více než třikrát větší než Texas, která je pod označením „Tibetská autonomní oblast“ od roku 1951 pevně kontrolována Čínou.
Podle dalajlamových pomocníků zemřelo v důsledku čínské okupace 1,2 milionu Tibeťanů a bylo zničeno více než 6 000 klášterů. Peking, který v březnu zavedl v regionu stanné právo, tyto údaje důrazně zpochybňuje.
(Když dalajlama hovoří o Tibetu, má na mysli celou oblast Číny tradičně obývanou Tibeťany, včetně Tibetské autonomní oblasti (asi 2 miliony obyvatel), čínské provincie Čchin-chaj a Tibeťany obývaných oblastí několika přilehlých provincií. Při použití této definice napočítal 6 milionů Tibeťanů).
Možná nejvíce ze všeho se Tibeťané obávají „kulturní genocidy“ ze strany Číňanů, kteří se nastěhovali do oblastí, kde Tibeťané převládali, a hrozí, že je převálcují, řekl dalajlama.
Mluvčí čínského velvyslanectví v Oslu vyjádřil ve čtvrtek nespokojenost s rozhodnutím Nobelova výboru.
„Udělení ceny míru dalajlamovi je jasným vměšováním do vnitřních záležitostí Číny,“ řekl novinářům mluvčí velvyslanectví Wang Guisheng. „Toto rozhodnutí hluboce ranilo city čínského lidu.“
„Tibet je po léta nedělitelnou součástí čínského území,“ řekl Wang. „Tibetské záležitosti jsou zcela vnitřní záležitostí Číny.“
Hlas pro exulanty
Ze své základny v indické Dharamsale dalajlama působí jako duchovní a politický vůdce Tibeťanů, kteří zůstali v exilu, a také 100 000 Tibeťanů v exilu. Vytvořil takzvanou demokratickou ústavu Tibetu, která je jedinečnou směsí konstituční monarchie, lidové demokracie a buddhistických zásad nenásilí a tolerance.
Do loňského léta, kdy v Pekingu došlo ke krveprolití, vedl s Číňany nepřímé rozhovory o budoucnosti své vlasti.
V červnu 1988 dalajlama upustil od požadavku nezávislosti Tibetu ve prospěch demilitarizace ze strany Číny. V projevu v Evropském parlamentu vyzval k vytvoření samosprávného Tibetu, jehož obranu a zahraniční záležitosti by měla na starosti Čína.
Čína tento plán odmítla jako „pokus o překroucení historie.“
„Zoufalé pocity“
„Kdyby se Tibet chopil zbraní, následoval násilný postup, bylo by to téměř jako sebevražda,“ řekl dalajlama ve čtvrtek. „Chápu, že existují zoufalé pocity,“ dodal, „ale vždy jsem věřil, že nenásilí je něco důležitého.
„Nejlepší způsob, jak řešit lidské konflikty, je porozumění, ne boj,“ pokračoval. „Trpělivost.“
Při oznámení ocenění Nobelův výbor citoval dalajlamovo odmítání násilí a jeho kázání o úctě ke všemu živému. Ocenil jeho „konstruktivní a perspektivní návrhy na řešení mezinárodních konfliktů“.
Cena představuje morální podporu dalajlamova smířlivého přístupu k vyjednávání s Čínou, což je možná poselství částečně zaměřené na militantnější Tibeťany.
Tlak militantů
V měsících od brutálního potlačení prodemokratického studentského hnutí čínskou armádou v Pekingu mnoho mladých tibetských mnichů a studentů otevřeně zpochybňuje dalajlamu a zasazuje se o militantnější přístup.
Přes dalajlamovo učení o nenásilí došlo v posledních dvou letech ve Lhase, hlavním městě Tibetu, ke krvavým střetům s čínskými úřady.
V březnu bylo zabito až 30 lidí. Ještě minulý měsíc byly hlášeny demonstrace.
Ale i tehdy dalajlama odolával výzvám svých mladých stoupenců, aby se odvrátil od čtyř desetiletí nenásilí a přešel k větší bojovnosti.
Ve všech posledních veřejných vystoupeních navíc duchovní vůdce prosazoval svůj pětibodový mírový návrh pro Tibet – naposledy během svého loňského vystoupení v Evropském parlamentu.
Návrh částečně vyzývá Čínu, aby upustila od vnitřní migrační politiky, která podle Tibeťanů ohrožuje jejich samotné přežití; aby přestala využívat Tibet jako místo pro výrobu jaderných zbraní a ukládání jaderného odpadu a aby zahájila „vážná jednání o budoucím statusu Tibetu“. Když mluví o Tibetu, má na mysli celou oblast tradičně obývanou Tibeťany, včetně čínské provincie Čching-chaj.
Do vyhlášení Nobelovy ceny mělo mnoho Tibeťanů pocit, že okolní svět ztratil o jejich věc zájem.
Zklamání ze světa
„Mezi našimi lidmi se objevil silný pocit, že už neexistuje žádné mezinárodní uznání našeho boje – pocit zklamání, který vede k vážným diskusím o potřebě zaujmout násilnější přístup,“ řekl Taši Wangdi, vrchní dalajlamův poradce a ministr školství v exilové vládě.
„A to vyvolává velké znepokojení Jeho Svatosti, který velmi silně argumentuje jinak.“
Egil Aarvik, předseda norského Nobelova výboru, uvedl, že buddhistický vůdce byl nominován již v předchozích letech, „ale události na Východě, zejména v Číně v posledním roce, způsobily, že dalajlamova kandidatura je nyní aktuálnější než dříve.“
Harald Boeckman z Institutu pro východoasijské záležitosti na univerzitě v Oslu uvedl, že cena by mohla posílit dalajlamovu vyjednávací pozici „a urychlit proces směřující k urovnání“ tím, že přinese „tvůrčí a produktivní chaos“.
Náboženský vůdce je také aktivní v mnoha dalších mezinárodních záležitostech, mimo jiné ve snahách o propojení vědy a náboženství – konkrétně buddhismu. Právě tato mise ho tento týden přivedla do Newport Beach, kde se před publikem složeným z psychologů, vědců a vyznavačů New Age zabýval otázkami na témata jako hněv, reinkarnace a pokora.
Na otázku, jaký význam má dalajlama pro svůj lid, jeho pomocník Wangdi odpověděl: „Pro Tibeťany je Jeho Svatost vším – jejich bohem, jejich králem.“
V exilu se většina Tibeťanů přizpůsobila, ale „nikdy neopustila svou víru v dalajlamu“, řekl 42letý Tseten Phanucharas, který opustil Tibet v roce 1958 a nyní je správním ředitelem nemocnice sv. Jana v Santa Monice. „Je dokonalým příkladem toho, jaký chci být já: soucitný, naprostá upřímnost, jednoduchost, pokora a moudrost.“
Dalajlama je známý svou mimořádnou přístupností, zastaví se a promluví téměř s každým, kdo se na něj zadívá, řekla.
„Nemůžete si pomoct, když jste v jeho blízkosti, cítíte se šťastní,“ řekl Kal Wangden, 38letý Tibeťan z Anaheimu, který dobrovolně pomáhal střežit dalajlamu a jeho osmičlenný doprovod během jejich pobytu v Orange County.
V celé obrovské tibetské komunitě v indické Dharamsale, kde dalajlama v roce 1959 založil své sídlo, se ve čtvrtek večer konaly oslavy na jeho počest. Žádná z nich však nebyla oficiálně schválena.
Smith se hlásil z Orange County a Fineman z Dillí. Na tomto článku se podílel i pracovník Timesů David Holley z Pekingu.
DETERMINOVANÝ MUŽ: Nositel Nobelovy ceny je soucitný, ale také tvrdý. Strana 17
TIBET: Dalajláma pochází z oblasti, která se opakovaně dostala do konfliktu s Pekingem
. Od roku 1987 zde působí hnutí za nezávislost a při protestech sporadicky propuká násilí. Zde je několik základních faktů: Země – odlehlý region o rozloze 471 662 km2 se skládá ze zasněžených hor a větrem ošlehaných náhorních plošin, které jsou nejvýše položené na světě. Některé její části nebyly nikdy prozkoumány. Podnebí je suché a chladné.
Lidé–Obyvatelstvo tvoří asi 2 miliony, převážně na jihu, včetně zemědělců, kočovníků a měšťanů. Dialekty příbuzné barmštině. Náboženstvím je lamaismus, odnož buddhismu. Asi pětina lidí jsou lámové (mniši).
Vláda–Autonomní oblast Číny s hlavním městem Lhasou (84 000 obyvatel). Ačkoli je teoreticky samosprávná, je pod přísnou kontrolou Číny.
Hospodářství – převážně zemědělské. Hlavní plodinou je ječmen; hlavním vývozním artiklem je vlna. Domácím průmyslem je tkalcovství látek a výroba koberců.
Historie–V 7. století n. l. se stalo mocným královstvím. Koncem 13. století napadeno Mongoly. Dalajláma se stal civilní autoritou a vládcem v 17. století. Počátkem 18. století se dostal pod čínskou kontrolu. Soupeř pančhenlámy dosazen na trůn Čínou v roce 1944. Invaze čínských komunistických vojsk v roce 1950. Čínsko-tibetská dohoda z roku 1951 slibovala autonomii, ale Čína v 50. a 60. letech 20. století přitvrdila. Tibeťané se v roce 1959 pokusili o povstání, bylo potlačeno a dalajlama uprchl do exilu.
Nejnovější události – od 1. října 1987 uspořádali dalajlamovi stoupenci ve Lhase čtyři velké demonstrace proti čínské vládě. Všechny byly úřady rozehnány. Zemřelo při nich nejméně 30 lidí, většinu z nich zabila policie.
Zdroj: Světová encyklopedie
Následující seznam laureátů Nobelovy ceny míru z let 1979 až 1988. 1979: Matka Tereza z Kalkaty: Římskokatolická jeptiška, která zasvětila svůj život práci pro chudé. 1980: Adolfo Perez Esquivel z Argentiny: architekt, sochař a vedoucí organizace prosazující lidská práva v Latinské Americe. 1981: Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky: pomáhá lidem bez domova a vysídleným osobám po celém světě. 1982: Alva Myrdal ze Švédska a Alfonse Garcia Robles z Mexika: bývalí diplomaté, kteří působili jako delegáti na jednáních OSN o odzbrojení v Ženevě. 1983: Lech Walesa z Polska: vůdce dělnického hnutí Solidarita, označovaný za „exponenta aktivní touhy po míru a svobodě“. 1984: Biskup Desmond M. Tutu z Jihoafrické republiky: přední odpůrce systému rasové separace apartheidu, zastánce nenásilí. 1985: Mezinárodní lékařská organizace pro prevenci jaderné války: v čele stojí sovětští a američtí lékaři, vzdělává o účincích atomové války. 1986: Elie Wiesel ze Spojených států: spisovatel, který vede kampaň za lidská práva a zdůrazňuje potřebu připomínat si nacistický holocaust. 1987: Oscar Arias Sanchez, prezident Kostariky: autor plánu na nastolení míru ve Střední Americe, který podepsalo pět států. 1988: Mírové síly OSN: vyznamenán za neochvějnou službu v křížové palbě světových konfliktů a za podporu mírových jednání.