- Zdroj fotografií: D Sharon Pruitt
- Povzbuzujte druhé
- Povzbuzujte se
- Jak povzbuzujete druhé VY?
- Zveřejnění: Spolupracuji se společností Hallmark a přináším vám nápady na oslavy života, které jsou tou nejlepší příležitostí. Za čas strávený psaním jsem dostala odměnu. Mé názory, vtipy, rodinné fotografie, drobné doplňky a vtipné vychytávky jsou však pouze mé vlastní. Můžete se přihlásit k odběru pravidelných e-mailů od společnosti Hallmark.
Zdroj fotografií: D Sharon Pruitt
Život je plný těžkých chvil a zklamání. Jsou drobnosti, které nás táhnou ke dnu. A velké věci, které nás mohou zničit. A je spousta věcí, které spadají někam doprostřed.
A je to složitý život. Někdy je těžší prosadit každodenní úkoly a povinnosti než ty monumentální. Vzpomínám si, jak jsem byl před lety v jednom kole. Při péči o čtyři chlapce do sedmi let a pořádání mnoha akcí u nás doma jsem si připadala jako regulérní dárce.
Přítel mě upozornil na verš z Písma, kterého se držím dodnes:
Šlechetnému člověku se bude dařit;
kdo občerstvuje druhé, bude občerstven.Přísloví 11,25
Držím se tohoto zaslíbení, že Bůh nad námi bdí. Že můžeme být velkorysí, občerstvovat druhé, povzbuzovat. A že Bůh na to dohlédne.
Teď to neznamená, že jsem toho neměl hodně a že jsem možná měl věci přehodnotit. A neříká, že bychom měli být rohožkami a dávat, dávat, dávat, aniž bychom se ujistili, že to nepřeháníme.
Ale myslím, že je to zaslíbení. Bůh miluje štědrost. On sám je velkorysost. A my děláme dobře, když ho napodobujeme.
V „životě jako máma“ víme, že naše děti nebudou vždy opětovat lásku a péči, kterou jim dáváme. To přijde až poté, co vyrostou. Doufáme v to. Mateřství je v jistém smyslu dárcovství. Ale je to krásné. A takový, ve kterém je povzbuzování tak důležité.
A ani v jiných našich vztazích nemusí být dospělí na vzájemné povzbuzování zběhlí. Lidé jsou zvláštní. Možná si neuvědomují, že jsi právě vyšel z cesty, abys pro ně udělal něco hezkého. Ale to neznamená, že bychom neměli druhým vyjít vstříc v lásce a péči o ně.
Pokud gesto neopětují, může to být nepříjemné, ale Bůh to vidí. A my si můžeme oddechnout.
Povzbuzujte druhé
Je tolik velkých i malých způsobů, jak můžeme druhé povzbuzovat. A je to dobrý pocit to dělat! (I když se vám nedostane pochvaly od lidí.)
- Usmívejte se na své děti a manžela či manželku, když je vidíte. Ať tvůj úsměv dosáhne až do očí, aby si pamatovali, že jsi na jejich straně.
- Vezmi jídlo kamarádovi – a to i bez důvodu.
- Pošli poděkování, i když už je dávno po „správném“ časovém okně na poděkování. Napište dopis, ve kterém napíšete všechny (hezké) věci, které vás napadají, ale zapomínáte je říct.
- Nabídněte přátelům pomoc při balení a stěhování. Stěhování je drsná povinnost, kterou nikdo ze známých nemá rád, ale pomoc je tak povzbudivá.
- Zavezte nemocnému nebo truchlícímu kamarádovi pečovatelský balíček s občerstvením, hrami a dárkovými kartami.
- Přispějte na svou oblíbenou charitu, která jde o něco dál, než obvykle dáváte.
- Zavolejte své mamince, babičce, sestře. D Sharon Pruitt
Povzbuzujte se
Možná se vám nedostane zářivé odpovědi, v jakou doufáte – pokaždé, ale zaséváte semínka, která porostou. Vaše děti uvidí vaši snahu a později si na ni vzpomenou. Vaši přátelé si vzpomenou, i když to v tu chvíli neřeknou. Ta pokladní nebo servírka si vzpomene – jednou.
Ale i kdyby ne. Bůh si vzpomene. Tak se nechte povzbudit a důvěřujte, že On osvěží VÁS, když to budete nejvíce potřebovat.
Jak povzbuzujete druhé VY?
Další čtení: Abyste byli radostnější – povzbuzujte druhé