Otázka: Moje 14letá dcera začala nedávno chodit s 18letým mladíkem. Řekla nám, že je mu 16 let, v domnění, že ho lépe přijmeme, když si budeme myslet, že je mladší. Zjistili jsme však, kolik mu ve skutečnosti je, a máme obavy z toho, že chodí s někým, kdo je o čtyři roky starší než ona. Váháme, zda jí máme říct, že se s ním nesmí stýkat, přesto se nám s jejím otcem věkový rozdíl nezdá. Je fér jí říct, že s ním nemůže chodit? (Už teď má pocit, že nemáme právo „vybírat jí kamarády“.)
O: Povolit čtrnáctileté dívce, aby chodila s dospělým, je velmi pravděpodobně nerozumné. Ačkoli s tím nepochybně nebude souhlasit, světonázor vaší dcery je pravděpodobně omezený a může být, pokud jde o vztahy a případné sexuální záležitosti, dost naivní. Mladý muž může být úžasný člověk, ale s největší pravděpodobností jsou jeho zkušenosti podstatně větší než zkušenosti Vaší dcery a ona může být vržena do rozhodování dospělých jako mladá dospívající dívka.
Při velmi malé šanci, že jeho úroveň vyspělosti je mnohem nižší, než by odpovídalo jeho věku – a abychom byli naprosto spravedliví jak k Vaší dceři, tak k jejímu příteli – by však bylo moudré se s ním setkat. (Je to také dobrý způsob, jak ji mírněji přiblížit k vašemu pravděpodobnému ukončení vztahu). Pokud se zdá, že se chová spíše jako šestnáctiletý – pokud jde o minulé milostné zkušenosti a o to, jak se chová k vaší dceři -, může být v pořádku, když mu dovolíte, aby ji navštěvoval, ale pouze pod dohledem. Pokud se však jeho zkušenosti zdají být nad její síly, je rozhodně nejlepší vzít věc do svých rukou a vztah zcela přerušit.
To pravděpodobně nebude snadné. Vaše dcera se na vás a vašeho manžela bude pravděpodobně dost zlobit. Buďte trpělivá. Pokuste se jí vysvětlit své důvody. Podporujte přátelství s dětmi jejího věku a připravte se na dočasnou studenou válku mezi generacemi. S trochou štěstí potká novou kamarádku, která jí bude věkově bližší, a vy jí můžete ukázat, že přijmete někoho, kdo je pro ni vhodnější, a že se opravdu nesnažíte vybírat jí kamarády.
Chce to velkou odvahu říct „ne“ něčemu, co vaše dítě považuje za velmi důležité, ale jsou chvíle, kdy to jako rodič víte lépe a musíte se držet svého.“
Ruth A. Petersová, Ph.D., je klinická psycholožka a pravidelná přispěvatelka časopisu „Today“. Její nejnovější knihou je „Laying Down the Law:The 25 Laws of Parenting“ (, 2002). Další informace naleznete na jejích webových stránkách na adrese . Copyright 2004 by Ruth A. Peters, Ph.D. All rights reserved.
POSLEDNÍ UPOZORNĚNÍ: Informace v tomto sloupku by neměly být chápány jako poskytování konkrétních psychologických nebo lékařských rad, ale spíše jako nabídka informací pro čtenáře, aby lépe porozuměli životu a zdraví svému i svých dětí. Jejich cílem není poskytnout alternativu k odborné léčbě nebo nahradit služby lékaře, psychiatra či psychoterapeuta.