Jednoho dne přišel k Buddhovi muž.
„Pane, jsem obyčejný kameník. Takhle už dál žít nemohu!“ Buddha řekl: „Tvé přání je splněno. Ode dneška máš moc stát se, čímkoli budeš chtít.“ Na své cestě uviděl kameník zámeček. „Kéž bych měl tolik bohatství!“. A hle, stal se nejbohatším mužem ve vesnici. pak si všiml krále, který projížděl kolem na svém slonu. „Jak rád bych byl králem!“ „Jak rád bych byl králem,“ řekl. A tím se také stal. když jel na svém vlastním slonu, pražilo na něj ostré slunce. „Kéž bych se mohl stát sluncem!“ ptal se. A okamžitě se stal Sluncem. brzy však oblohu zatemnily monzunové mraky. „Kéž bych se mohl stát dešťovými mraky!“. A právě tak se mu to podařilo. brzy potopa spláchla všechno kromě kamenů. „Kéž bych byl tak mocný jako ty kameny!“ řekl. Právě tak se stal kamenem. ale teď byl nehybný. „Kdybych tak byl něco mocnějšího než kámen!“ A hle, proměnil se v kameníka! mravní ponaučení: Tráva je vždycky zelenější na druhé straně. Někdy v sobě vidíme jen chyby a nedostatky. Místo toho, abyste si přáli být někým jiným, naučte se vážit si toho, kým už jste, a vlastností, které už máte. To je jediný klíč k trvalému štěstí.