Přehrada Usumacinta

Ve společné studii organizací ProNatura Chiapas, Defensores de la Naturaleza, Conservation International a CSF jsme analyzovali přehradu navrženou na řece Usumacinta v Mexiku. Naším cílem bylo podnítit diskusi o nákladech a přínosech takových projektů v největším povodí Mezoameriky. Rozhodli jsme se analyzovat projekt Tenosique (dříve známý jako Boca del Cerro) vzhledem k tomu, že je to zřejmě přehrada, o které projektanti uvažují nejvážněji. Projekt jsme analyzovali s ohledem na čtyři kritéria: finanční proveditelnost, ekonomickou efektivnost, rozdělení nákladů a přínosů a environmentální udržitelnost. Projekt je považován za finančně proveditelný, pokud firma, která jej realizuje, získá příjmy převyšující její náklady. Podle našich výpočtů by projekt Tenosique mohl přinést od 248 milionů dolarů čistého zisku do 112 milionů dolarů ztráty, v závislosti na tom, jaké předpoklady použijeme pro určité náklady a přínosy. Je však zřejmé, že bez typických státních dotací je projekt nerealizovatelný a ztráty dosahují až 219 milionů USD. Všechny údaje jsou vyjádřeny v čisté současné hodnotě (NPV). Ekonomická efektivnost je definována šířeji, s ohledem na náklady a přínosy, které pociťuje mexická společnost jako celek. Ekonomická čistá současná hodnota v nejlepším případě, bez zohlednění environmentálních nákladů, byla odhadnuta na -19 milionů dolarů, což znamená, že mexická společnost by přišla nejméně o tolik bohatství. Třetím kritériem je rozdělení nákladů a přínosů. Tato studie zdůrazňuje možné oblasti nerovnosti, které z projektu vyplývají. Jak rozumíme plánu přehrady Tenosique, znamenal by pro vládu peněžní náklady a způsobil by značné škody přírodním zdrojům a venkovským komunitám, a zároveň by mohl přinést značné zisky (nebo ztráty) soukromé energetické společnosti. Posledním faktorem je udržitelnost životního prostředí. Jakkoli se můžeme snažit zahrnout environmentální náklady do ekonomické analýzy, údaje a metody, které máme k dispozici, jsou omezené; není možné peněžně vyjádřit dopady na všechny environmentální statky a služby. Proto je důležité alespoň kvalitativně poukázat na potenciální environmentální náklady. V ideálním případě bychom je porovnali s dopady alternativních energetických projektů. O tomto projektu lze říci pouze to, že by vytvořil ekologickou bariéru v oblasti s vysokou biologickou rozmanitostí a přerušil by řadu biologických a sociálních interakcí. Největším rizikem se zdají být hydrologické změny, které by přehrada přinesla a které by zpochybnily ekologické zdraví oblastí nad i pod nádrží. Obzvláště znepokojivé jsou dopady na mokřady níže po proudu. Tyto externality by nepřímo absorbovala celá společnost prostřednictvím veřejných a soukromých investic na zmírnění škod, snížením místní produkce a ztrátou biologické rozmanitosti. Tyto výsledky naznačují, že projekt Tenosique je třeba přehodnotit. Projekt má zjevné nedostatky z hlediska účinnosti, spravedlnosti a udržitelnosti, což nás vede k závěru, že by bylo vhodné prozkoumat alternativní projekty ve stejném i jiných povodích, nebo dokonce jiné formy energie, které by lépe splňovaly cíle rozvoje i ochrany přírody.