Přejít k hlavnímu obsahu – přístupné z klávesnice

§ 1.165-7 Casualty losses.

(a) In general –

(1) Allowance of deduction. Není-li v odstavci (b)(4) a (c) tohoto oddílu stanoveno jinak, je každá ztráta vzniklá v důsledku požáru, bouře, ztroskotání lodi nebo jiné nehody přípustná jako odpočet podle § 165(a) za zdaňovací období, ve kterém ztráta vznikla. Viz však § 1.165-6, týkající se zemědělských ztrát, a § 1.165-11, týkající se volby daňového poplatníka odečíst ztráty způsobené živelní pohromou ve zdaňovacím období bezprostředně předcházejícím zdaňovacímu období, ve kterém k živelní pohromě došlo. Způsob určení výše ztráty z živelní pohromy, kterou lze odečíst při výpočtu zdanitelného příjmu podle § 63, je stejný bez ohledu na to, zda ztráta vznikla v rámci živnosti nebo podnikání nebo v rámci jakékoli transakce uzavřené za účelem zisku, nebo zda se jedná o ztrátu majetku, která nesouvisí s živností nebo podnikáním a nevznikla v rámci žádné transakce uzavřené za účelem zisku. Výše ztráty z nehody se stanoví v souladu s písmenem b) tohoto oddílu. Další pravidla týkající se nakládání s odečitatelnými ztrátami z nehod viz § 1.1231-1 týkající se nedobrovolné přeměny majetku.

(2) Způsob ocenění.

(i) Při určování výše odečitatelné ztráty podle tohoto oddílu se zpravidla zjišťuje reálná tržní hodnota majetku bezprostředně před nehodou a bezprostředně po ní, a to příslušným znaleckým posudkem. Toto ocenění musí zohlednit účinky všeobecného poklesu trhu, který postihuje nepoškozený i poškozený majetek a který může nastat současně s nehodou, aby byl případný odpočet podle tohoto oddílu omezen na skutečnou ztrátu vyplývající ze škody na majetku.

(ii) Náklady na opravy poškozeného majetku jsou přijatelné jako důkaz ztráty hodnoty, pokud poplatník prokáže, že a) opravy jsou nezbytné k uvedení majetku do stavu bezprostředně před nehodou, b) částka vynaložená na tyto opravy není nadměrná, c) opravy nepečují o více než vzniklou škodu a d) hodnota majetku po opravách nepřesahuje v důsledku oprav hodnotu majetku bezprostředně před nehodou.

(3) Škody na automobilech. Automobil ve vlastnictví daňového poplatníka, ať už je používán pro účely podnikání nebo udržován pro rekreaci či zábavu, může být předmětem škodní události, včetně těch škod, které jsou výslovně uvedeny v pododstavci 1 tohoto odstavce. Kromě toho vzniká nahodilá ztráta, pokud je automobil ve vlastnictví poplatníka poškozen a pokud:

(i) škoda je důsledkem chybné jízdy poplatníka nebo jiné osoby provozující automobil, ale není způsobena úmyslným jednáním nebo úmyslnou nedbalostí poplatníka nebo osoby jednající jeho jménem, nebo

(ii) škoda je důsledkem chybné jízdy provozovatele vozidla, s nímž se automobil poplatníka střetl.

(4) Použití na zásoby. Tento oddíl se nevztahuje na havarijní ztrátu, která se projeví v zásobách daňového poplatníka. Ustanovení týkající se zásob viz § 471 a předpisy podle něj.

(5) Majetek převedený z osobního užívání. V případě majetku, který původně nebyl používán k obchodní činnosti nebo k výdělečným účelům a který je následně převeden na jedno z těchto použití, se jako základ pro stanovení výše ztráty podle odstavce (b)(1) tohoto oddílu použije reálná tržní hodnota majetku ke dni převodu, pokud je nižší než upravený základ majetku v tomto okamžiku, po provedení příslušných úprav s ohledem na základ. Viz odstavec (b) § 1.165-9 a § 1.167(g)-1.

(6) Ztráty z krádeže. Ztráta, která vznikla krádeží, se pro účely tohoto oddílu nepovažuje za úrazovou ztrátu. Viz § 1.165-8 týkající se ztrát z krádeže.

(b) Odčitatelná částka –

(1) Obecné pravidlo. V případě jakékoli ztráty způsobené nehodou, ať už vznikla v rámci obchodní nebo podnikatelské činnosti nebo v rámci jakékoli transakce uzavřené za účelem zisku, se částka ztráty, která má být zohledněna pro účely § 165 písm. a), rovná nižší z následujících částek –

(i) částce, která se rovná reálné tržní hodnotě majetku bezprostředně před nehodou snížené o reálnou tržní hodnotu majetku bezprostředně po nehodě, nebo

(ii) částce upraveného základu stanoveného v § 1.1011-1 pro určení ztráty z prodeje nebo jiného zcizení dotčeného majetku.

Jeli však majetek používaný v obchodě nebo podnikání nebo držený za účelem dosažení příjmů zcela zničen nehodou a je-li reálná tržní hodnota tohoto majetku bezprostředně před nehodou nižší než upravený základ tohoto majetku, považuje se pro účely § 165 písm. a) za výši ztráty částka upraveného základu tohoto majetku.

(2) Sčítání majetku pro výpočet ztráty.

(i) Ztráta vzniklá při obchodování nebo podnikání nebo při jakékoli transakci uzavřené za účelem zisku se stanoví podle odstavce 1 tohoto paragrafu s ohledem na jediný identifikovatelný poškozený nebo zničený majetek. Tak například při stanovení reálné tržní hodnoty nemovitosti před a po škodné události v případě, kdy došlo ke škodné události na budově a okrasných nebo ovocných stromech používaných v živnosti nebo podnikání, se snížení hodnoty měří tak, že se budova a stromy berou v úvahu samostatně, a nikoli společně jako nedílná součást nemovitosti, a pro takovou budovu a stromy se stanoví samostatné ztráty.

(ii) Při stanovení ztráty z pojistné události, která se týká nemovitosti a jejího vylepšení, které není používáno v obchodě nebo podnikání nebo v jakékoli transakci uzavřené za účelem zisku, se vylepšení (jako jsou budovy a okrasné stromy a keře) poškozené nebo zničené nemovitosti považují pro účely odstavce 1 tohoto paragrafu za nedílnou součást nemovitosti a na tato vylepšení není třeba stanovit samostatný základ.

(3) Příklady. Použití tohoto odstavce lze ilustrovat na následujících příkladech:

Příklad 1.
V roce 1956 kupuje B za 3 600 USD automobil, který používá k nepodnikatelským účelům. V roce 1959 je automobil poškozen při náhodné srážce s jiným automobilem. Reálná tržní hodnota automobilu B je 2 000 USD bezprostředně před srážkou a 1 500 USD bezprostředně po srážce. B obdrží pojistné plnění ve výši 300 USD na úhradu škody. Výše odpočtu přípustného podle § 165a za zdaňovací období 1959 činí 200 USD a vypočte se takto:

Hodnota automobilu bezprostředně před nehodou

2 000 USD

Méně: Hodnota automobilu bezprostředně po nehodě

1 500

Hodnota skutečně zničeného majetku

Ztráta, která se zohlední pro účely § 165 písm. a): USD nebo upravený základ majetku (3 600 USD)

Méně:

Přípustný odpočet

Příklad 2.
V roce 1958 kupuje A pozemek s administrativní budovou za paušální částku 90 000 USD. Kupní cena se pro účely stanovení základu rozdělí mezi pozemek (18 000 USD) a budovu (72 000 USD). Po koupi vysadila společnost A na pozemku obklopujícím budovu stromy a okrasné keře. V roce 1961 jsou pozemek, budova, stromy a keře poškozeny hurikánem. V době nehody činí upravený základ pozemku 18 000 USD a upravený základ budovy 66 000 USD. Stromy a keře mají v té době upravený základ 1 200 USD. Reálná tržní hodnota pozemku a budovy bezprostředně před nehodou je 18 000 USD a 70 000 USD a bezprostředně po nehodě je 18 000 USD a 52 000 USD. Reálná tržní hodnota stromů a keřů bezprostředně před nehodou činí 2 000 USD a bezprostředně po nehodě 400 USD. V roce 1961 je na pokrytí ztráty na budově uzavřeno pojištění ve výši 5 000 USD. Společnost A nemá v roce 1961 žádné jiné zisky ani ztráty, které by podléhaly § 1231 a § 1.1231-1. Výše odpočtu přípustného podle § 165a ve vztahu k budově za zdaňovací období 1961 činí 13 000 USD a vypočte se takto:

Hodnota majetku bezprostředně před nehodou

70 000 USD

Méně: Hodnota majetku bezprostředně po nehodě

52 000

Hodnota skutečně zničeného majetku

18 000

Méně: Přijaté pojištění

5 000

Ztráta, která se zohlední pro účely § 165 písm. a): USD nebo upravený základ majetku (66 000 USD)

18 000

Méně: Přijaté pojištění

5 000

Odpočet přípustný

13 000

Výše odpočtu přípustného podle § 165 písm. a) ve vztahu ke stromům a keřům za zdaňovací období 1961 činí 1 200 USD a vypočte se takto:

Hodnota majetku bezprostředně před nehodou

2 000 USD

Méně: Hodnota majetku bezprostředně po nehodě

Hodnota skutečně zničeného majetku

1 600

Ztráta, která se zohlední pro účely § 165 písm. a):

1 200

Příklad 3.
Předpokládejme stejné skutečnosti jako v příkladu (2) s tím rozdílem, že A koupí pozemek, na kterém je dům, namísto kancelářské budovy. Dům používá jako své soukromé sídlo. Vzhledem k tomu, že nemovitost je používána pro osobní účely, není nutné rozdělit kupní cenu na pozemek a dům. Stejně tak není nutné individuální určení reálných tržních hodnot pozemku, domu, stromů a keřů. Výše odpočtu přípustná podle § 165 písm. a) s ohledem na pozemek, dům, stromy a keře za zdaňovací období 1961 činí 14 600 USD a vypočte se takto:

Hodnota majetku bezprostředně před nehodou

90 000 USD

Méně: Hodnota majetku bezprostředně po nehodě

70 400

Hodnota skutečně zničeného majetku

19 600

Ztráta, která se zohlední pro účely § 165 písm. a): USD) nebo upravený základ majetku (91 200 USD)

19 600

Méně: Přijaté pojištění

5 000

Odpočet přípustný

14 600

(4) Omezení některých ztrát, které utrpěly fyzické osoby po 31. prosinci 1963.

(i) Podle § 165c odst. 3 se odpočet přípustný podle § 165a ve vztahu ke ztrátě utrpěné –

(a) po 31. prosinci 1963 ve zdaňovacím období končícím po tomto datu,

(b) v souvislosti s majetkem, který není používán k obchodní činnosti nebo pro účely vytváření příjmů, a

(c) z jedné nehody

je omezen na tu část ztráty, která přesahuje 100 USD. Neodečitatelnost prvních 100 USD ztráty se vztahuje na ztrátu vzniklou po 31. prosinci 1963 bez ohledu na to, kdy k nehodě došlo. Je-li tedy majetek, který se nepoužívá k obchodní činnosti nebo k dosahování příjmů, poškozen nebo zničen nehodou, k níž došlo před 1. lednem 1964, a ztráta z ní vyplývající vznikla po 31. prosinci 1963, uplatní se omezení na 100 USD.

(ii) Omezení na 100 USD se uplatní zvlášť pro každou nehodu a vztahuje se na celou ztrátu vzniklou z každé nehody. Jestliže tedy v důsledku určité nehody, ke které došlo v roce 1964, utrpí daňový poplatník v roce 1964 ztrátu ve výši 40 USD a v roce 1965 ztrátu ve výši 250 USD, není odpočet za ztrátu utrpěnou v roce 1964 přípustný a ztráta utrpěná v roce 1965 musí být snížena o 60 USD (100 USD – 40 USD). Určení, zda poškození nebo zničení majetku bylo důsledkem jedné nehody nebo dvou či více samostatných nehod, se provede na základě konkrétních skutečností každého případu. Události, které spolu úzce souvisejí, však obecně představují jednu nehodu. Pokud například vichřice poškodí bydliště daňového poplatníka a jeho automobil zaparkovaný na příjezdové cestě, je každá vzniklá ztráta důsledkem jediné nehody. Podobně pokud hurikán způsobí vysoké vlny, veškeré škody způsobené větrem a povodní na majetku daňového poplatníka způsobené hurikánem a vlnami jsou důsledkem jediné nehody.

(iii) Není-li v tomto pododdílu stanoveno jinak, omezení 100 USD se vztahuje samostatně na každého jednotlivého daňového poplatníka, který utrpěl ztrátu, i když poškozený nebo zničený majetek vlastní dvě nebo více osob. Je-li tedy poškozen nebo zničen dům, který obývají dvě sestry a který je v jejich společném vlastnictví, vztahuje se omezení 100 USD na každou sestru zvlášť, pokud jde o ztrátu, kterou utrpěla. Pro účely uplatnění omezení ve výši 100 USD se však manžel a manželka, kteří podávají společné daňové přiznání za první zdaňovací období, v němž je ztráta uznatelná jako odpočet, považují za jednoho individuálního daňového poplatníka. Pokud je tedy majetek ve společném vlastnictví manžela a manželky nebo majetek v odděleném vlastnictví manžela nebo manželky poškozen nebo zničen jedinou nehodou v roce 1964 a ztrátu v tomto roce utrpí buď manžel, nebo manželka, uplatní se pouze jedno omezení 100 USD, pokud je za rok 1964 podáno společné přiznání. Pokud však manžel a manželka podají za rok 1964 samostatná přiznání, použije se omezení ve výši 100 USD zvlášť pro případnou ztrátu, kterou utrpěl manžel, a zvlášť pro případnou ztrátu, kterou utrpěla manželka. Pokud jsou ztráty z jedné nehody utrpěny ve dvou nebo více oddělených daňových letech, považují se manžel a manželka pro účely uplatnění omezení 100 USD na tyto ztráty za jednu fyzickou osobu pro všechny tyto roky, pokud podají společné přiznání za první rok, ve kterém byla ztráta z nehody utrpěna; považují se za samostatné fyzické osoby pro všechny tyto roky, pokud podají oddělená přiznání za první takový rok. Pokud je v prvním roce ztráty podáno společné přiznání, ale v následujícím roce jsou podána oddělená přiznání, případná nevyužitá část omezení 100 USD se rozdělí rovným dílem mezi manžela a manželku v posledním roce.

(iv) Pokud je ztráta utrpěna v souvislosti s majetkem používaným částečně k podnikání a částečně k nepodnikatelským účelům, vztahuje se omezení 100 USD pouze na tu část ztráty, kterou lze řádně přičíst nepodnikatelskému použití. Například pokud daňový poplatník utrpí ztrátu ve výši 1 000 USD v souvislosti s automobilem, který používá ze 60 % k podnikání a ze 40 % k nepodnikatelským účelům, ztráta se přiřadí ze 60 % k podnikatelskému použití a ze 40 % k nepodnikatelskému použití. Omezení 100 USD se vztahuje na část ztráty připadající na nepodnikatelskou ztrátu.

(c) Ztráta utrpěná majetkem. Ztráta z nehody na majetku, která nesouvisí s obchodem nebo podnikáním a nevznikla při žádné transakci uzavřené za účelem zisku a která vznikla při vypořádání pozůstalosti, se povolí jako odpočet podle § 165 písm. a) a § 641 písm. b) při výpočtu zdanitelného příjmu pozůstalosti, pokud tato ztráta nebyla povolena podle § 2054 při výpočtu zdanitelného majetku zesnulého a pokud bylo podáno prohlášení podle § 1.642 písm. g)-1. Viz § 165 písm. c) bod 3.

(d) Ztráta, se kterou se zachází, jako by byla přičitatelná živnosti nebo podnikání. Pravidlo, podle kterého se pro účely výpočtu čisté provozní ztráty považuje ztráta z nehody, která nesouvisí s živností nebo podnikáním, za odpočet přiřaditelný živnosti nebo podniku, viz odstavec (a)(3)(iii) § 1.172-3.

(e) Datum účinnosti. Pravidla tohoto oddílu jsou použitelná pro každé zdaňovací období začínající po 16. lednu 1960. Jestliže pro kterékoli zdaňovací období začínající k tomuto datu nebo před tímto datem daňový poplatník vypočítal výši jakékoliv ztráty z nehod v souladu s tehdy platnými pravidly, nemusí tento poplatník měnit výši přípustné ztráty z nehod za jakékoli takové předchozí zdaňovací období. Na druhé straně může daňový poplatník, pokud si to přeje, změnit své přiznání k dani z příjmů za takový rok tak, aby vypočítal výši ztráty z nehod v souladu s ustanoveními tohoto oddílu, avšak žádné ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že prodlužuje promlčecí lhůtu, ve které lze podat žádost o zápočet nebo vrácení daně podle oddílu 6511.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.