Pomoc dětem vyrovnat se s rozchodem a rozvodem

Pokud procházíte rozvodem, pravděpodobně se obáváte, jaký dopad bude mít na vaše děti. Může to pro ně být obtížné období. Dětské emoce mohou procházet různými fázemi a měnit se. Vaše dítě se může cítit smutné, zmatené, rozzlobené, vinné nebo se obávat, co s ním bude. Pro pohodu Vašeho dítěte bude důležité, jak se s těmito změnami vypořádáte.

Co bychom měli svým dětem říci o našem rozchodu/rozvodu?“

• Naplánujte si, jak to svým dětem řeknete. Pokud můžete, je nejlepší, aby to udělali oba rodiče společně. Promyslete vhodné místo a čas pro rozhovor. Buďte upřímní, ale při rozhodování o tom, kolik toho dětem řeknete, mějte na paměti také jejich věk. Mladší děti budou potřebovat méně podrobností. Starší děti mohou požadovat více informací.
• Ujistěte své děti, že je máte stále rádi a že se o ně budete oba starat i nadále. Dejte jim najevo, že bude mnoho příležitostí trávit čas s oběma rodiči.
• Dejte jim jasně najevo, že ony nejsou příčinou rozchodu. Zvláště malé děti se budou obávat, že za rozchod nebo rozvod mohou ony. Vysvětlete, že se jedná o problém dospělých a že vaše děti nemohly udělat nic, aby mu zabránily. Musí také vědět, že ony (ani ostatní) nemohou udělat nic, aby to změnily. Pomozte jim pochopit, že rozvod je definitivní.
• Povzbuzujte děti, aby otevřeně mluvily o svých pocitech. Když mluví, pozorně jim naslouchejte a snažte se je nepřerušovat. Je normální, že děti mají problém vyjádřit své pocity, proto buďte trpěliví. I když to může být těžké, je důležité nechat je být upřímné ohledně jejich obav a strachu. Na všechny otázky odpovídejte co nejupřímněji.
• Pokud se dítě cítí nepříjemně, když s vámi mluví, pomozte mu najít někoho, komu může důvěřovat, například jiného člena rodiny, lékaře, psychologa nebo sociálního pracovníka.
• Řekněte dětem jen to, co potřebují vědět. Neřešte před dětmi rozhodnutí dospělých ani se s nimi nehádejte. Neměly by se účastnit žádných schůzek, které máte s právníkem nebo jinými osobami zapojenými do rozchodu nebo rozvodu.

Co můžeme udělat pro to, abychom jim přechod usnadnili?

• Než navrhnete plán svým dětem, proberte s druhým rodičem úpravu návštěv.
• Jakmile dokončíte své plány, otevřeně si promluvte o tom, jak se změní životní podmínky. Ujasněte si, s kým a kdy budou vaše děti bydlet. Mají právo znát rozhodnutí, která jsou činěna jejich jménem. Nezapomeňte, že s jejich věkem může být nutné plány změnit. Proberte bydlení se starším dítětem nebo dospívajícím a buďte ochotni respektovat jejich pocity ohledně toho, kde chtějí bydlet.
• Zachovejte co nejnormálnější rutinu. Děti se cítí bezpečněji a jistěji, pokud vědí, co mohou očekávat. Usilujte o vytvoření společných rutinních postupů, které budou dodržovat obě domácnosti.
• Pokud máte více než jedno dítě, trávte s každým z nich čas o samotě.
• Nemluvte o druhém rodiči negativně před svými dětmi, širší rodinou ani přáteli. Pokud se potýkáte s vlastními pocity a emocemi, najděte si podporujícího přítele nebo poradce, se kterým si můžete promluvit. Možná vám pomůže, když si při rozhovoru s druhým rodičem stanovíte „základní pravidla“.
• Děti mohou mít pocit, že jsou v této situaci samy. Pokud je to možné, vyhledejte jiné rodiny se „dvěma domovy“, aby dítě vidělo, že není jediné, jehož rodiče žijí odděleně.
• Buďte zdvořilí, když děti vyzvedáváte nebo vysazujete. Pokud budete milí a uklidňující, může jim to pomoci zvládnout přechod.
• Dovolte dítěti mluvit s druhým rodičem, kdykoli bude potřebovat. Snažte se projevit zájem o čas, který tráví s druhým rodičem. Nenaznačujte slovy ani činy, že je vaše dítě neloajální, pokud si čas strávený mimo vás užívá.
• Respektujte rozumné hranice stanovené druhým rodičem. Nepodkopávejte autoritu druhého rodiče ani nezvracejte žádné jeho rozhodnutí. Proberte s druhým rodičem pravidla a kázeň tak, abyste byli v obou domácnostech co nejdůslednější.
• Komunikujte s druhým rodičem přímo a neočekávejte, že děti budou fungovat jako poslové. Neměli byste od nich očekávat, že vám budou poskytovat informace o aktivitách, přátelích nebo příjmech druhého rodiče.
• Vaše děti mohou mít pocit, že se mění i jejich vztahy s širší rodinou, například s tetami a strýci. Uvědomte si tyto pocity a poskytněte spoustu příležitostí k udržení těchto vazeb.
• Informujte další důležité dospělé v životě vašich dětí (učitele, vychovatele, trenéry) o tom, co se děje, aby mohli sledovat varovné signály, že vaše dítě má problémy se zvládáním.
• Sdílejte s druhým rodičem důležité lékařské a školní informace. Snažte se společně navštěvovat schůzky a setkání, abyste byli oba informováni.

Kdy mám zavolat lékaře?“

Dítěti bude nějakou dobu trvat, než si na tyto změny zvykne. Mladší dítě může začít s chováním, ze kterého již vyrostlo. Například si může říct o dudlík. Starší děti se mohou zlobit nebo se cítit změnou přetížené. To vše jsou normální reakce, které by se měly časem zlepšit.

Mezi varovné signály, že vaše dítě má vážnější problémy, mohou patřit:

• úzkost,
• smutek a deprese,
• změna stravovacích nebo spánkových návyků,
• problémy ve škole nebo
• agresivní chování.

Pokud chování pokračuje nebo se zhoršuje, obraťte se na svého lékaře.

Existuje mnoho zdrojů podpory, které vám a vašim dětem pomohou překonat toto obtížné období. V případě potřeby se obraťte na přátele, příbuzné a komunitní nebo náboženské skupiny a požádejte je o pomoc.

Je také důležité udělat si čas pro sebe a dopřát si čas, abyste si na tuto změnu zvykli. Potřebujete být zdraví a odpočatí kvůli svým dětem.

Co když se vyskytne vážnější problém?“

Naneštěstí jsou případy, kdy rozchod nebo rozvod může být důsledkem zneužívání ve vztahu nebo ve vaší domácnosti. V takovém případě je důležité, abyste pro sebe a své děti našli bezpečné místo. Ve vaší obci může být k dispozici azylový dům, který vám může nabídnout potřebnou podporu.

Pokud se domníváte, že je vaše dítě zneužíváno nebo zanedbáváno, navštivte svého lékaře nebo se obraťte na místní orgán péče o dítě.

.