Alláh (SWT) stanovil věřícím mužům a ženám určitý soubor povinností a odpovědností, které zahrnují práva a povinnosti manželů a manželek. Aby byla vytvořena rovnováha, požívají manželé i manželky svá vlastní přesně vymezená práva v rámci svých možností, jak je citováno ve Svatém Koránu:
„A mají (ženy) práva (nad svými muži) podobná (právům svých manželů) nad nimi, co je rozumné, muži však mají nad nimi určitý stupeň (odpovědnosti).“ (Korán 2:228)
Prostřednictvím krásné řeči Svatého Koránu a sunny se muslimové dozvídají o různých právech, která Alláh (SWT) nařídil Svému stvoření – v praktické a podrobné podobě. Bez naplnění těchto základních práv by celá instituce manželství přestala být zdravá a udržitelná – rozpadla by se. Stejně jako ženy požívají vůči svým manželům soubor práv, mají manželé na oplátku také určitá práva vůči svým manželkám.
Podívejme se na některá práva, která má manžel v říši islámu:
1- Poslušnost a úcta:
V přirozeném schématu věcí Alláh (SWT) učinil muže ochránci a strážci žen – je jejich oprávněnou a povinnou povinností starat se o ženy a zajišťovat je (fyzicky i finančně), jak je uvedeno ve Svaté knize Alláha (SWT): (Korán 4:34)
„Muži jsou vydržovatelé žen, protože Alláh učinil některé z nich lepšími než ostatní a protože utrácejí ze svého majetku.“ (Korán 4:34)
Ve vztahu, kde jsou muži ochránci žen, tedy existuje určitá úroveň respektu. Ženě je přikázáno, aby byla vůči svému muži uctivá a nebyla neposlušná, pokud jde o záležitosti rodiny, dětí, majetku atd. a aby vůči svému muži projevovala trpělivost a poslušnost.
2- Manželka má být k dispozici svému manželovi
V islámu platí, že jakmile je pár sezdán, manželka nemá odmítat svého manžela, pokud jde o sexuální uspokojení. Pokud nebo dokud se manželka necítí nebo nemůže mít pohlavní styk z důvodu povinných půstů, menstruace apod. je povinna dát se manželovi k dispozici na počátku jejich manželství, kdykoli ji o to požádá. Odmítnutí manželčiny žádosti o fyzickou intimitu je Alláhem (SWT) velmi odsuzováno, jak je uvedeno v následujícím hadísu:
Vyprávěl Abú Hurajra (RA):
„Posel Alláhův (NBŽM) řekl: „Když muž zavolá svou ženu k sobě do postele a ona odmítne a on na ni půjde spát rozzlobený, andělé ji budou proklínat až do rána.““ (Muslim, 1436)
Hlavním důvodem je, aby manžel nesešel na scestí a nespáchal zinu.
3- Zákaz vstupu komukoli, kdo se manželovi nelíbí
Jedním z práv, které má manžel nad svou ženou, je, že žena nesmí do jejich domu vpustit žádnou osobu, která se manželovi nelíbí nebo kterou neschvaluje. Dokonce i v úplně posledním kázání Svatý Prorok (NBŽM) osvětlil práva mužů a žen a nařídil, že manželky nemají do svého domu vpustit žádnou osobu, kterou manžel neschvaluje.
„Vy máte práva nad svými ženami a vaše ženy mají práva nad vámi. Tvá práva nad tvými ženami spočívají v tom, že nemají nechat nikoho, kdo se ti nelíbí, sedět na tvé posteli a nemají nechat nikoho, kdo se ti nelíbí, vstoupit do tvého domu. Jejich práva vůči vám spočívají v tom, že je máte dobře živit a šatit.“ (Tirmidhi, 1163)
4- Dobré a laskavé chování manžela
Stejně jako má žena právo na laskavé chování od svého manžela, má i manžel právo na dobré a laskavé chování od své ženy. Pokud mezi manželem a manželkou neexistuje vzájemná laskavost a úcta, nemůže dojít ke kamarádství a porozumění, což nakonec vyústí v rozpad manželství. Manžel i manželka by měli ve svém vztahu každodenně uplatňovat a praktikovat soucit, odpuštění a laskavost a usilovat o vytvoření zdravého a šťastného prostředí pro svou rodinu i pro sebe.
Islám je náboženství založené na rovnosti, spravedlnosti, férovosti, lásce a lidskosti. Není tedy překvapivé, že islám ordinuje manželovi i manželce, aby v manželství uplatňovali svůj vlastní soubor práv a svobod, které mají za úkol pečovat a zkrášlovat celou instituci manželství jako takovou, pokud je dodržována správně a v souladu se zákony Alláha (SWT).
Chcete-li se dozvědět více o právech manželek v islámu, klikněte zde.