Jsem mluvka.
Jako vášnivý spisovatel a čtenář neustále přemýšlím o posledním přečteném odstavci, strukturuju další větu, kterou se chystám napsat, a chrlím ze sebe souvislá slova, která tvoří větu, kterou právě říkám nahlas.
Každý den mnou proudí různé komunikační prostředky.
Za jediný den komunikuji sám se sebou i s ostatními tolika způsoby a v tak masovém objemu, že někdy, když je po všem, mi nezbývá než zavrčet a usmát se u večeře.
Pokud se nad tím zamyslíte, je to případ většiny lidí.
Aniž si to uvědomujeme, všichni komunikujeme v nějaké formě, na té či oné platformě, po celý den. I když ne všechna komunikace bude verbální, nějaký druh komunikace zůstává.
Všechna ta komunikace tam a zpět může být vyčerpávající. Jediný neradostný den vás může ve skutečnosti vyčerpat víc, než si možná uvědomujete.
Málo lidí dokáže pokračovat ve stylu Energizer Bunny, aniž by se dobíjeli. Každý potřebuje trochu času na zotavení.
Vstupte do svého vztahu, prioritu, kterou vaše srdce vyčlení pro zmíněný volný čas. Vidíte ten konflikt?“
Na začátku každého nového spojení není nic, co byste si s nadšením neřekli. Každá záminka ke konverzaci je dobrá, pokud to znamená kvalitně strávený čas s danou osobou.
To je skvělé a zdravé. Ale je to také naprosto dočasné.
Mluvím-li z vlastní zkušenosti, budu první, kdo vám novomanželům řekne, co vás čeká: dlouhé, luxusní údery ticha.
Nebojte se, neznamená to, že romantika je mrtvá. Neznamená to, že odvedl konverzaci jinam.
Pokud je váš vztah na dobrém místě a neudělali jste nic, co by vás opravňovalo k mlčení, je pochopitelné, že se divíte, proč je váš SO u večeře najednou tak potichu.
Zůstaňte ale v klidu, protože to všechno je součástí programu.
Když dva lidé sklouznou ve svém vztahu do pohodlného místa a stanou se spíše stabilními stálicemi v životě toho druhého, dynamika se zákonitě změní.
Už nejste na místě, kde se snažíte poznat jeden druhého od narození až po současnost. To už se stalo.
Hráli jste 21 otázek a do hloubky jste si povídali o svých názorech na všechno, od nejnovějšího filmu od Marvelu až po to, proč by Donald Trump měl nebo neměl být nucen nosit na veřejnosti náhubek.
Sdíleli jste noční rozhovory po telefonu a pokročili jste za ten druh polštářové konverzace, kdy si povídáte a přitom se proplétáte ze spánku, dokud vám nezazvoní budík.
Dlouhé polední hovory teď nahradily náhodné esemesky, zatímco se věnujete svému dni, a telefonát „dobré ráno“ je teď šťouchnutím do zad od jeho osobního ranního budíku, když se oba vyvalíte z postele.
Mlčení se rozhostilo a je to nádhera. Místo toho, abyste se ticha báli, oceňte ho za to, čím je: známkou dospělosti a růstu vašeho vztahu.
Dva lidé nemohou reálně strávit život tím, že budou pracovat na tom, aby jeden druhého bavili. V určitém okamžiku se dostaví pohodlnost a vy si budete mít méně co říct.
To neznamená, že jste se dostali do slepé uličky v komunikaci nebo že vás společnost druhého člověka začíná nudit.
To prostě znamená, že jste se oba natolik sžili s tím druhým a natolik se v jeho přítomnosti cítíte dobře, že přítomnost druhého člověka v době, kdy odpočíváte od všedního dne, se stala stejně snadnou, jako kdybyste byli sami.
V okamžiku, kdy se přistihnete, že na konci dne někoho přivítáte jen s úsměvem a tichým přitulením na gauči, víte, že jste se odvážili překonat předehru a pustili se do něčeho trochu opravdovějšího.
Schopnost prostě s někým být a vypnout v jeho společnosti je ukazatelem toho, že jste se skutečně spojili na úrovni, která nepotřebuje žádný popisek.
Věřte mi, že je jen málo věcí, které jsou mezi dvěma lidmi důvěrnější, než když se ocitnete v naprosté souhře, aniž byste řekli jediné slovo.