Najít zdroje: „Proerythroblast“ – zprávy – noviny – knihy – scholar – JSTOR (červen 2020) (Naučte se, jak a kdy odstranit tuto zprávu šablony)
Proerythroblast (nebo rubriblast či pronormoblast) je nejranější ze čtyř vývojových stadií normoblastu.
Normoblast
H2.00.04.3.03002
Anatomické pojmy mikroanatomie
V histologii je velmi obtížné jej odlišit od ostatních „-blastových“ buněk (lymfoblast, myeloblast, monoblast a megakaryoblast). V barvení H&E je cytoplazma modrá, což znamená, že je bazofilní.
Proerytroblasty vznikají z CFU-e (colony-forming unit erythroid) buněk a dávají vznik bazofilním erytroblastům. U myší jsou proerytroblasty velké angažované progenitory, které exprimují vysoké hladiny transferinového receptoru (receptor pro získávání železa), receptoru pro erytropoetin (EpoR), částečně c-Kit (receptor pro faktor kmenových buněk) a jsou Ter119 (povrchová molekula buňky) pozitivní. Jejich proliferační schopnost je ve srovnání s předchozím stadiem, CFU-e, omezenější.
In vivo, počínaje stadiem proerytroblastu, procházejí erytroidní buňky několika dalšími buněčnými děleními a zároveň upregulují geny pro přežití, jako je Bcl-xL, získávají a ukládají velké množství železa, zvyšují syntézu hemoglobinu a dalších erytroidních genů (z velké části jde o proces závislý na GATA-1, který je zesílen signalizací EpoR) a zmenšují velikost buněk, nakonec odstraní svá jádra a jsou uvolněny do krevního oběhu jako retikulocyty. Na jádře je několik nukleolů a zabírá většinu objemu buňky. chromatiny jsou tvořeny sítí jemných červenorůžových vláken. Rozlišovacím znakem pro erytroblast oproti odpovídajícímu myeloblastu v granulocytární řadě je, že nese více bazofilní periferní cytoplazmy.