Program dvanácti kroků

Prvním takovým programem byla skupina Anonymních alkoholiků (někdy označovaná jednoduše jako AA) v Akronu ve státě Ohio ve Spojených státech, kterou v roce 1935 založili William Griffith Wilson a Dr. Bob Smith, členům AA známí jako „Bill W“ a „Dr. Bob“. Byli to oni, kdo vytvořili tradici skupiny používat pouze křestní jména, aby se během sezení vzájemně identifikovali a zachovali si tak anonymitu.

Původně bylo Dvanáct kroků sepsáno Wilsonem spolu s dalšími členy AA a jsou navrhovanou formou zotavení. Těchto dvanáct kroků má zase původ v šesti krocích takzvané „Oxfordské skupiny“, kterou v té době vytvořil a propagoval křesťanský misionář Frank Buchman; název Oxford odkazuje na zeměpisný původ členů původních skupin, ale nikoli na známou Oxfordskou univerzitu, ačkoli Wilson tuto instituci znal a měl s ní kontakty.

Oxfordské skupiny praktikovaly to, co nazývaly čtyřmi absolutními zásadami: Čistota; Upřímnost; Láska; Nesobeckost.

Po krátkém období spolupráce s oxfordskými skupinami si zakladatelé AA uvědomili, že rigidita a křesťanský či náboženský fundamentalismus těchto skupin nemá v jejich duchovním programu místo. Jedna z dvanácti tradic, jimiž se řídí činnost AA jako celku, totiž říká, že „AA není spojena s žádnou sektou, náboženstvím, politickou stranou, organizací nebo institucí.“

Kromě potřeby duchovního probuzení Bill v takzvané Velké knize (základním textu ozdravného programu AA) věnoval velkou pozornost myšlenkám o alkoholismu doktora Williama D. Silkworka a také myšlenkám významného psychiatra doktora Carla G. Junga.

Někteří tvrdí, že od vydání Anonymních alkoholiků se místo úzké náboženské interpretace prosazuje určitý sekulární univerzalismus. Přesto je i dnes běžné, že se na setkáních AA stále mluví o Bohu, i když je to spíše důsledek společenského používání jazyka než přijetí pojmu s výrazným náboženským charakterem. Další pojmy Vyšší moci, které se objevují ve Velké knize, jsou „univerzální inteligence“ nebo „velká vnitřní realita“. Mnozí členové používají písmena G.O.D. k označení své vlastní představy vyšší moci jako Great Out Doors – přírody.

Dvanáct kroků bylo brzy doplněno Dvanácti tradicemi, souborem směrnic pro rozvoj a organizaci AA, a také Dvanácti sliby.

Dvanáct kroků AA:

• 1.-Přiznali jsme si, že jsme bezmocní nad alkoholem a že se náš život stal nezvladatelným.
• 2.-Uvěřili jsme, že Síla větší než my sami nás může přivést k zdravému rozumu.
• 3. – Rozhodli jsme se odevzdat svou vůli a svůj život do Boží péče podle toho, jak jsme mu rozuměli.
• 4. – Bez bázně jsme si upřímně a důkladně zpytovali svědomí.
• 5. – Všichni jsme se rozhodli, že se budeme řídit Boží vůlí.-Přiznali jsme Bohu, sobě i jinému člověku přesnou povahu svých chyb.
• 6. -Byli jsme zcela ochotni, aby Bůh odstranil všechny tyto charakterové vady.
• 7. -Pokorně jsme prosili Boha, aby nás zbavil našich chyb.
• 8.- Sepsali jsme seznam všech osob, kterým jsme ublížili, a byli jsme ochotni napravit křivdu, kterou jsme jim způsobili.
• 9.-Přímo jsme napravili křivdy způsobené těmto osobám, kdykoli to bylo možné, s výjimkou případů, kdy bychom jim způsobili další škodu nebo poškodili třetí osobu.
• 10.-Pokračovali jsme ve zpytování svědomí a spontánně jsme přiznávali své chyby v okamžiku, kdy jsme je uznávali.
• 11.-Prostřednictvím modlitby a meditace se snažíme zlepšit svůj vědomý kontakt s Bohem a prosíme ho pouze o schopnost rozpoznat jeho vůli a o sílu k jejímu uskutečnění.
• 12. -Jakmile jsme díky těmto krokům dosáhli duchovního probuzení, snažíme se toto poselství předávat ostatním a praktikovat tyto zásady ve všech svých činnostech.

Narconon je organizace, která je často zaměňována s programem Dvanácti kroků kvůli záměrné podobnosti jejího názvu – ale není tomu tak. Je třeba upřesnit, že Narconon je odnoží scientologické církve, která své učení a praktiky prezentuje jako terapii pro toxikomanicky závislé. Narconon nepoužívá „Dvanáct kroků“ a není příbuzný ani s Anonymními narkomany (NA), ani s Nar-Anonem, přestože mají podobné názvy.

Těchto Dvanáct kroků je doplněno Dvanácti tradicemi a Dvanácti sliby.Zde je Dvanáct tradic:

1. Naše společné dobro musí být na prvním místě; osobní uzdravení závisí na jednotě AA.
2. Při sledování našeho společného cíle existuje pouze jedna nejvyšší autorita: milující Bůh, jak se může projevit v našem skupinovém svědomí. Naši vedoucí jsou pouze důvěryhodnými služebníky, nevládnou.
3. Jediným požadavkem pro členství v AA je touha přestat pít.
4. Každá skupina by měla být autonomní, s výjimkou záležitostí, které se týkají jiných skupin nebo hnutí jako celku.
5. Každá skupina má pouze jeden hlavní cíl, a to předávat své poselství alkoholikům, kteří stále trpí.
6. Skupina by nikdy neměla podporovat nebo financovat jiné organizace, ať už příbuzné nebo nepříbuzné AA, ani jim propůjčovat jméno Anonymních alkoholiků, aby nás obavy o peníze, majetek nebo prestiž neodváděly od našeho hlavního cíle.
7. Všechny skupiny by měly být zcela soběstačné a odmítat příspěvky zvenčí.
8. Ačkoli by hnutí Anonymních alkoholiků nemělo být vždy profesionální, naše centra služeb mohou zaměstnávat kvalifikované pracovníky.
9. Jako společenství by Anonymní alkoholici nikdy neměli mít formální strukturu, ale můžeme vytvářet rady služeb nebo výbory přímo odpovědné těm, kterým slouží.
10. Hnutí Anonymních alkoholiků se nevyjadřuje k žádným cizím záležitostem, proto by jméno AA nemělo být nikdy zatahováno do veřejných polemik.
11. Naše politika vztahů s veřejností je založena spíše na přitažlivosti než na publicitě; v tisku a slovním tisku i ve filmech bychom měli vždy zachovávat osobní anonymitu.
12. Anonymita je duchovním základem všech našich tradic a neustále nám připomíná, abychom upřednostňovali zásady před osobnostmi.

Tady je Dvanáct slibů Anonymních alkoholiků:

1. Budeme překvapeni výsledky, i když už jsme na půli cesty.
2. Zakusíme novou svobodu a nové štěstí.
3. Nebudeme litovat minulosti, ani na ni nebudeme chtít zapomenout.
4. Pochopíme význam slova klid a poznáme mír.
5. Bez ohledu na to, jak hluboký byl náš pád, uvidíme, jak naše zkušenost může prospět druhým.
6. Ztratíme pocit zbytečnosti a přestaneme se litovat.
7. Pokud odložíme své vlastní zájmy, budeme se více zajímat o své bližní.
8. Nebudeme se již obracet výhradně k sobě.
9. Od nynějška se budeme na život dívat jinak.
10. Zmizí strach z lidí a finanční nejistota.
11. Naše intuice nám bude diktovat chování v situacích, které nás dříve mátly.
12. Najednou si uvědomíme, že Bůh pro nás dělá to, co jsme sami pro sebe udělat nemohli.

Jsou tyto sliby extravagantní? Věříme, že tomu tak není. Tyto sliby se mezi námi plní, někdy rychle, někdy pomalu, ale vždy se plní, pokud na nich pracujeme.