Miluju svá prsa. Líbí se mi, že jsou trochu šišatá a že jsou tak akorát velká, abych měla úžasný výstřih. Nejraději je mám zahalená v černé krajce – ale to není ani tady, ani tam. Právě láska k prsům mě přivedla k tomu, že jsem si nechala propíchnout bradavky. Ačkoli nenosím moc šperků a tetování je něco, k čemu bych se nikdy nedokázala odhodlat, piercing v bradavkách mi připadal jako zábavný (tajný) způsob, jak svá prsa zvýraznit. Takže když si jedna z mých kamarádek chtěla udělat něco speciálního k narozeninám, viděla jsem příležitost. „Měly bychom si nechat propíchnout bradavky!“ řekla jsem. Vykřikla jsem. Byla naprosto pro. Kupodivu to, co začalo jako oslava pro mou kamarádku, se nakonec stalo trvalou a smysluplnou oslavou mého těla.
Byl to nápad, o kterém jsem uvažovala už od doby, kdy si kamarádka z vysoké školy vyhrnula tričko a odhalila dvě zářící barbíny. Nenápadné šperky mě fascinovaly. Pak ale představa jehel, které se mi zapichují do bradavek, poslala ten nápad do pozadí. Během následujících pěti let jsem dosáhla mnoha životních milníků. Nastěhovala jsem se do svého prvního samostatného bytu. Rozešla jsem se se svým přítelem z vysoké školy. Koupila jsem si svou první podprsenku bez pomoci mámy. Šla jsem na své první rande přes Tinder. Přečetla jsem všechny knihy Padesát odstínů šedi (a prosmála se oběma filmům). Někde cestou jsem si uvědomila, že moje prsa jsou pro mě citlivou erotogenní zónou.
Pohrávala jsem si s myšlenkou používat s partnerem svorky na bradavky, abych zvýšila potěšení z hrátek s bradavkami. (Však víte, o stupínek výš než milostné kousání.) Ale co kdyby mi můj oblíbený úd při špatném pohybu zmáčkli? A jéje. Pak jsem si vzpomněla na ty prsní ozdoby z vysoké školy. Piercing do bradavek mi připadal jako mnohem krotší způsob, jak zvýšit citlivost mých prsou, což je prý výhoda piercingu. A na rozdíl od svorek bych si je mohla pravidelně nechávat.
Piercing bradavek je už dlouho spojován s BDSM (může se používat jako znak vlastnictví nebo jako doplněk při hrách s bolestí). „Vždy byly velkou součástí BDSM nebo perverzity, což souvisí s komunitou a aktivitami, do kterých jsou zapojeny,“ říká Miro Hernandez, ředitel pro styk s veřejností Asociace profesionálních piercerů.
Související:
Dnes se však tento trend rozšířil mimo subkulturu i do hlavního proudu. „Vždycky jsem dělala hodně piercingů bradavek, ale všimla jsem si, že demografie se v posledních letech změnila. Rozhodně přichází mnohem více profesionálů, a dokonce i fotbalových maminek,“ říká pro SELF Niki Masiello, profesionální piercerka a specialistka na mikrodermální piercing.
Myslí si, že na tomto vzestupu má velkou zásluhu hnutí body positivity. „Rozhodně jsem viděla mnohem více žen s křivkami, které jsou nadšené z toho, že mohou svým drahým polovičkám ukázat své tělo a nový piercing. Myslím, že zejména ženy jsou stále otevřenější a přijímají svá těla,“ říká. „Myslím, že to souvisí spíše s tím, že ženy zdobí krásná těla, která přijaly – stejně jako byste ozdobili krásný dekolt náhrdelníkem.“
Hernandez souhlasí. „Od matek, které kojily a jsou si vědomy vzhledu svých prsou, až po ženy, které o sobě tvrdí, že mají malá prsa, je konečným cílem cítit se lépe a vylepšit svůj celkový vzhled,“ říká pro SELF. „Jsou také ženy, které si ho pořizují jako formu sebeprosazení. Je to něco, co mají, ale nikdo neví, že tam jsou, pokud jim není dovoleno je vidět.“
To je něco, do čeho se rozhodně dokážu vcítit. Ale ani v nejmenším jsem to nehlídala. Ve skutečnosti jsem o svých bradavkách chtěla všem říct (proto celý tento příběh). Vždycky jsem byla dobrák od kosti, pokud jde, no, o všechno. Nejzlobivější věc, kterou jsem udělala, bylo, že jsem si koupila sexuální hračky v Babelandu. Zatímco to mi připadalo jako hluboké tajemství, tohle bylo osvobozující.
Moje osvobození začalo z nutnosti. Nechala jsem si v tetovacím salonu propíchnout obě bradavky najednou. Cvičila jsem si jógové dýchání, když mi piercer projížděl dvacet centimetrů dlouhou jehlou nejprve pravou a pak levou. Bolelo to asi 15 vteřin, pak to pulzovalo ještě asi den.
Související:
Každý profesionální piercer vám řekne, že bolest při propichování bradavek je v následné péči. Úplné zahojení trvá asi šest měsíců, takže v té době chcete být opravdu opatrní, zejména při hrátkách s partnerem. Jakmile bolest ustoupila, abych se vyhnula špatnému zkroucení obručí a vyvolání návalu bolesti, odmítla jsem nosit jakýkoli typ topu nebo podprsenky, když jsem nemusela. Jakmile jsem vstoupila do domu, moje prsa byla volná.
Během dlouhé doby se volné oblékání stalo méně o bezpečnost a více o předvádění se. Dokonce jsem pár aktů (samozřejmě od pasu nahoru) poslala přes SMS kamarádkám a mámě. Nikdy jsem se nestyděla být doma nahá. Brzy však tato prsatá filozofie začala prosakovat i ven.
Začala jsem častěji nosit průsvitné topy a krajkové podprsenky, abych zvýraznila svá prsa – a možná i ukázala kousek svého šperku. Chodila jsem nahá v šatně v tělocvičně a doufala, že někdo okomentuje moje kroužky na bradavkách. A obecně jsem si při pohledu do zrcadla připadala víc sexy a odvážná.
Od dob, kdy jsem se jako rozpačitá puberťačka vkrádala se svým klukem do ložnice, jsem urazila dlouhou cestu. V průběhu let jsem si dala za úkol prozkoumat své vlastní tělo a najít to, co mi přináší potěšení s partnerem i bez něj. Můj piercing v bradavkách je vnějším vyjádřením toho, co se děje uvnitř – objevování a přijímání sebe sama. Mnohem pohodlněji vystavuji své křivky na odiv, ať už ve dvoudílných bikinách, které ukazují mé strie, nebo v topu s vystrčeným břichem. A vsuvka? To se možná stane schválně.
Mohlo by se vám také líbit: 6 věcí, které lidé nevědí o rakovině prsu
