Hraní je jedno z nejjednodušších povolání na světě. Přesněji řečeno, televizní nebo filmové herectví je nejjednodušší práce na světě. Většina lidí zná divadelní herectví, protože je to značka nižšího vzdělání, která je mnohem těžší než to, co vidíte v televizi. V divadle se musíte naučit nazpaměť celé hry, pokaždé se trefit a skutečně se chovat jako vaše postava. To je šílený úkol, který obvykle umocňuje chyby, když se jich dopustíte. Tolik středoškoláků po celé zemi vypadá na míle vzdáleně od svých hollywoodských protějšků. Ve filmech (a v televizi) jsou však jednotlivé scény rozděleny do několika dnů, repliky se dají měnit během natáčení a špatné výkony se dají zachránit při střihu. Je to úplně jiný sport než ten, který vidíte v divadle, a mnohem jednodušší. Naše obeznámenost s divadlem (v každodenním životě) nás nutí předpokládat, že herectví ve filmu je podobné, i když tomu tak není. A já nejsem jen nějaký náhodný outsider, který se vyžívá v umění lidí. Timothy Olyphant doslova řekl: „Není to těžká práce. Říkají mi, co mám říkat, co si mám obléct, kde mám stát a v kolik hodin tam mám přijít. Když to všechno zvládnu, jdeme domů včas.“ https://www.youtube.com/watch?v=-1SVJhYU-s0 Doslova jediný chlap v Hollywoodu, který skutečně pracuje (po herecké stránce, ty kulisy, kamera a oblečení jsou skuteční umělci), je Daniel Day Lewis, a ten chlap je v branži považován za psychopata. Vždyť se nad tím zamyslete, když se říká, že „celou dobu zůstává v roli“, znamená to, že přijde v devět ráno v roli a odejde v pět odpoledne v roli. Není to celý jeho život nebo to, jak se celou dobu chová. Je to jen jeho práce, takže dělá svou práci a jde domů. Ale doslova je to jedna z největších řečí v branži, protože je to tak snadná práce. Myslím to vážně, David Fincher je neustále kritizován za to, že dělá 30 záběrů, což by měl být standard. Měli byste něco točit, dokud se vám to nepovede, ale je to tak líná profese, že se to považuje za „moc“ i pro autora. Závěrem: Herectví v televizi a ve filmu je snadné. Přijdete v určitý čas, abyste dostali určité světlo, a máte hotovo, i když nedostanete svou scénu, když světlo zmizí, jste pryč, máte denně jednu repliku na zapamatování, a když jste špatní, může vás zachránit chlapík v kanceláři o půl roku později. Je to snadná práce, která byla zamlžena desetiletími lidí, kteří vážně mluví o něčem, co se snaží prosadit. Vždyť se nad tím zamyslete, „nejlepší“ herecký výkon Roberta De Nira byl omyl. Ve filmu Taxikář se ve scéně „Mluvíš se mnou“ De Niro doslova ptal Scorseseho, jestli mluví s ním. To bylo napsáno, to bylo zrežírováno, to nebylo zahráno, byla to zkurvená chyba, která se stala kultovní (totéž se scénou Jdu tudy v Půlnočním kovboji). Pokud můžete udělat chybu a být považován za nejlepšího Američana ve své profesi, gratulujeme, vaše práce není moc těžká.
Edit: Také bych chtěl jen upozornit, než mě někdo upeče, že musíte dobře vypadat, abyste se dostali do této hry. Pokud ne, budeš jako Stephen Toot nejlepší herec ve hře, ale zařazený do vedlejších rolí, protože na plakátu se neprodáš. Je to chlápek ze sešívačky, chlápek z L jako láska, slepec z Get Out, chlápek z Barryho a chlápek z každého filmu bratří Cohenů. Pokud nevíte, o kom mluvím.