Pro mě láska nikdy nebyla snadná. Zažila jsem víc keců a bolesti, slz a zlomených srdcí, lží a manipulace, než bych si chtěla přiznat.
Myslela jsem si, že jsem s láskou skončila. Byla jsem připravená jít v životě dál a soustředit se na sebe. Chci říct, jaký má smysl chodit s někým, když mi stejně pořád někdo ubližuje?
Ale pak jsi přišel ty. Potkala jsem tě a celý můj pohled se změnil.
Byl tu jen jeden problém – nemohla jsem kvůli tobě spustit své zdi.
Byly příliš vysoké a příliš silné. Jádrem každé z nich byl strach a kolem něj byla postavená fasáda, kterou jsem si nasadil, že jsem úplně v pohodě, i když ve skutečnosti jsem měl k pohodě hodně daleko.
Cihlu po cihle se vršily tak vysoko z každé lži, každé smazané zprávy, každého ponižujícího výroku, každé unce ublížení.
Mně dokonce připadalo jako nemožný úkol je zbořit a skutečně se někomu otevřít. Takže když přišla řeč na tebe, myslela jsem si, že není možné, aby tenhle chlap zůstal.
Ale ty…
Nikdy ses nevzdala. Kladl jsi otázky, dal jsi mi absolutní důvěru a loajalitu do té míry, že jsem se s tebou necítila jinak než v bezpečí.
Máš se mnou takovou trpělivost. Víš, čím jsem si prošla, nasloucháš mi s otevřeným srdcem a nikdy mě neodsuzuješ za mou minulost. Slibuješ mi, že se nikdy nebudu muset bát, když budu s tebou, že se ke mně nikdy nebudeš chovat tak špatně jako moji bývalí.
Přísahám, že to pro mě znamená víc, než si dokážeš představit.
Nechvátáš na mě, abych se změnil, ale každý den mě tlačíš k tomu, abych byl lepším člověkem. Probouzíš ve mně to nejlepší, protože jdeš příkladem. Jsi laskavý, opravdový a férový a díky tobě chci být tím vším i pro tebe.
Dokázal jsi mi, že ne všichni chlapi jsou lháři… do té míry, že jsi tak upřímný, že to vlastně nechci slyšet, ale vím, že to potřebuju.
Tyhle zprávy mi však podáváš jemně, abys mi otevřel oči pro pravdu. A díky tomu jsem nikdy nezapochyboval o tvých slovech.
A kdybych to někdy udělal, vím, že nikdy nebudeš lehký v ujišťování.
Ukazuješ mi, že je možné, aby měl někdo chyby, ale přesto byl svým způsobem dokonalý. Nikdy nevynecháš příležitost říct mi, že jsem krásná, i když vypadám jako peklo. Tolik se snažíš budovat mé sebevědomí, pomáháš mi vidět mou hodnotu.
Poprvé mám v nitru pocit, že mohu slevit ze své ostražitosti a být sama sebou. Protože mě držíš v mých nejslabších stránkách, a přesto vidíš velikost, kterou v sobě mám.
Jdeš nad rámec a pomáháš mi překonat každou nejistotu, každý strach, každou pochybnost. A nikdy mě nedonutíš, abych se cítila špatně, protože jsi příliš zaneprázdněný snahou pozvednout mě.
Ukazuješ mi, že je možné, aby někdo bojoval. Za mě, za mé štěstí, za naši lásku. Ukazuješ mi, že se lidé někdy nevzdávají.
Někdy lidé neutečou při prvním náznaku šílenství. Někdy se lidé nebudou bát přijmout mě takovou, jaká jsem, a přijmou každý můj rozbitý kousek. Někdy mi lidé nebudou ubližovat, podvádět nebo lhát.
Takže děkuji za všechno, co děláte. Protože jste mi ukázali, že někdy, jen někdy…
Láska za to riziko stojí.
Pro více článků od této autorky klikněte zde.
.