Recenze:

Tento článek je více než 4 roky starý.
Claudia Lee ve filmu 'Dívka na fotografiích', s laskavým svolením Vertical Entertainment

s laskavým svolením Vertical Entertainment

Dívka na fotografiích je slasherový thriller začínajícího režiséra Nicka Simona, který je pravděpodobně nejznámější tím, že je posledním filmovým počinem žánrové superstar Wese Cravena (Noční můra v Elm Street, Vřískot). Předpokládám, že s Cravenovým jménem budou někteří fanoušci spojovat jistá (nespravedlivá) očekávání, ale to bych chtěl hned v zárodku potlačit. Ačkoli tento film může sdílet některé volné podobnosti s některými známějšími díly zesnulého mistra hororu, je do značné míry sám o sobě. Není to film Wese Cravena, je to film Nicka Simona

Náš příběh zde sleduje Colleen (Claudia Lee), rodačku z městečka Spearfish. Colleen má spoustu stereotypních znaků maloměstského života: bezvýchodnou práci v místním podniku, drahou polovičku, se kterou se usadila, a touhu se nakonec dostat ven a jít v životě dál. Také jí někdo zanechává fotografie, které mohou, ale nemusí obsahovat grafická vyobrazení skutečných zohavených těl.

Kdo a proč jí tyto fotografie zanechává? Colleen nemá tušení a místní strážci zákona v čele se šerifem Porterem (Mitch Pileggi) nechtějí nic jiného než vše vydávat za zvrácený žert. Koneckonců se neobjevily žádné mrtvoly a oni nemají možnost zjistit, zda fotografie nebyly zmanipulované. Zdá se, že bez pádných důkazů se Porter a jeho zástupce spokojí s tím, že nechají toto obscénní obtěžování Colleen pokračovat.

V L.A. máme prvotřídního nesnesitelného fotografa celebrit jménem Peter Hemmings (hraje ho k popukání Kal Penn). Peter, znuděný focením obvyklých modelů a modelek, je v tvůrčí rutině a touží po něčem novém, čeho by se mohl chytit. Když narazí na blogový příspěvek o incidentech v rodném městě Spearfish, sebere svůj doprovod a vydá se zpět do amerického maloměsta pro inspiraci. Peter chce pro svůj nový projekt vytvořit vlastní hrůzostrašné fotografie a poté, co na ni narazí v obchodě s potravinami, chce, aby se Colleen stala jeho hvězdnou předlohou.

Přirozeně se to příliš nelíbí našim maskovaným zabijákům, z nichž jeden je Colleen posedlý. Jejich únos & fotografie & zabíjení se začíná stupňovat, když začnou vybírat lidi z Colleenina života, což nakonec vede ke krvavé lázni v podobě brutálního finále na chatě u jezera, kterou si Peter pronajal. Kdo přežije a co z nich zbude? Na to se budete muset podívat sami!

Corey Schmitt a Luke Baines ve filmu

Fotografie“, se svolením společnosti Vertical Entertainment

Film začíná poměrně působivým citátem Williama S. Burroughse o invazivní povaze fotografie. Upozorňuje na zvrácenější aspekty zachycení něčího obrazu, které ho pomyslně uvězní v určitém okamžiku na věčnost. To možná nezní hrozivě, pokud je na fotografii usmívající se dítě nebo objímající se pár (i když obojí vyvolává vlastní voyeurské reakce), ale rozhodně to platí pro méně šťastné okamžiky. Ať už se jedná o někoho, kdo prožívá smutek, hrůzu nebo kombinaci obojího, fotografie dokáže zachytit ošklivé věci v životě stejně snadno jako krásu.

Dívka na fotografiích si s touto myšlenkou prostřednictvím svých postav pohrává hned několika způsoby. Naše hlavní hrdinka Colleen nemá příliš v lásce fotografování, zatímco modelky (nebo budoucí modelky) se v něm vyžívají. Máme tu také Petera a Toma (Luke Baines), kteří mají z fotografování druhých potěšení, zejména pokud je to proti jejich vůli. Peterův přístup je spíše psychologicky invazivní, když si při focení dobírá ty, kteří stojí před ním, obscénními poznámkami a drsnými vtipy. Snaží se zachytit své objekty mezi pózami v tom, co považuje za pravdivější odhalení.

Tom je naproti tomu svým přístupem invazivnější fyzicky. Zachycuje snímky, jak jeho parťák Gerry (Corey Schmitt) zneužívá své objekty, ať už si to intelektuálně uvědomuje, nebo ne, Tomova práce zachycuje lidi v jejich nejprimitivnější podobě. Tyto oběti jsou emocionálně zneužívány jak v zajetí, tak zejména při mučení, které přichází před jejich smrtí a zanechává jejich těla stejně zlomená jako jejich psychiku, než je Gerry usmrtí.

Voyerismus a zranitelnost jsem měl při sledování filmu neustále na mysli, a to jak v kontextu samotného filmu, tak při jeho sledování. Koneckonců, nebaví mě děsivé a násilné obrazy, které se přede mnou odehrávají? Nevyžívám se snad ve zlověstnosti toho všeho? Žijeme-li v kultuře, kde má téměř každý možnost kdykoli pořídit fotografii a zveřejnit ji na internetu, aby ji viděl celý svět, nutí to člověka přemýšlet o tom, kolik je na internetu našich fotografií, o kterých nevíme. Na většině podobných snímků jsme samozřejmě jen na pozadí usměvavé tváře někoho jiného, ale přesto to člověka donutí trochu se zamyslet.“

S těmito tématy pracuje i prvek home invasion ve filmu; vyvolává v divákovi nepříjemné pocity. Když jsem si k filmu sedl, byl jsem shodou okolností jediný dospělý v domě a bylo těžké občas nevystřelit rychlým pohledem po svém okolí. Říká se, že fanoušci hororů bývají v podobných věcech nejparanoidnější, a nemýlí se. Když se na filmy tohoto typu díváte den co den, je těžké, aby vám v hlavě neustále neprobíhaly hororové scénáře.

Kal Penn ve filmu 'Dívka na fotografiích', s laskavým svolením Vertical Entertainment

s laskavým svolením Vertical Entertainment

Atmosféra je v takovém filmu vším a Dívka na fotografiích ji naštěstí má tam, kde se to počítá. Hudba může být někdy až příliš vlezlá, ale to nemusí být nutně na škodu. Když hudba předbíhá zvuk scény, obraz hraje spíše jako noční můra a faktor mrazení se zvyšuje. Film je zručně natočen, což dodává příběhu klasičtější nádech a lesk, který se v dnešní době u nízkorozpočtových snímků často nevidí. Je to bonus navíc, který okamžitě přišel s najmutím kameramana Deana Cundeyho (Halloween, Věc), ale to je taková pecka, kterou za své peníze dostanete, když najmete ty nejlepší.

Největšími přednostmi tohoto filmu jsou scénář a herecké obsazení. Pokud jde o stalk ‚n slash thrillery a horory, existuje dnes už tendence buď se opičit po žánrových klasikách a vyžívat se v žánrových tropech, nebo příliš kompenzovat vyprávění tím, že se do děje nacpe příliš mnoho zvratů. Dívce na fotografiích se podařilo obě tato úskalí obejít a poskytnout divákovi poměrně přímočarý příběh klasickým, ale přesto moderním způsobem. Přechody mezi jednotlivými skupinami postav probíhají organicky, a když se začnou prolínat, děje se tak plynule. Tomu jen dále napomáhají vybroušené dialogy a spousta dobré chemie mezi hlavními představiteli.

Pokud je nějaká koule na noze na poli postav, spočívá to v samotných vrazích. Často strašidelné scény, kdy se v maskách plíží po něčím domě (nebo pracovišti), aniž by o tom jejich kořist věděla, fungují dobře, ale film trochu klopýtá v jejich skutečné charakterizaci, jakmile se dostanou více na světlo. Tom je načrtnut volně a herec Luke Baines se snaží vyplnit mezery, ale musím si říct, jestli nebylo lepší se u jeho scén držet zpátky. Kromě pěkné chvilky s Colleen v obchodě s potravinami je většinou ponechán, aby ohrožoval pár zajatých obětí. Bez hlubšího vhledu do jeho psychiky vyznívají tyto scény trochu do prázdna.

Tomův brutální parťák Gerry je ještě méně výraznou postavou. Nikdy nepromluví a často je odsunut do popředí, Gerry je spíše silou přírody, protože dělá většinu špinavé (a neuvěřitelně krvavé) práce. To, že vystupuje spíše jako dravec než jako člověk, mu umožňuje působit mnohem důvěrněji než Tom, protože kolem Gerryho stále panuje atmosféra tajemství. Jediné, čeho se můžeme chytit, je jeho téměř chlapácký vzhled, kdy mu po většinu času na plátně visí hladké břicho, což rozpoutává obraz, který zůstává v mysli. Možná kdyby Tom zůstal trochu více ve stínu (a maskovaný), mohl působit podobně děsivě?“

Dívka na fotografiích není nijak zvlášť originální hororovou nabídkou, ale je velmi dobře natočená, jejíž kladné vlastnosti převažují nad nedostatky. Režisér a scénárista Nick Simon (Odvolání) a scenárista Oz Perkins (Dcera černého kabátu) zde vytvořili skvělý malý brutální thriller, který má na mysli víc než jen pronásledování a řezání, a nabízí přitom dobrou atmosféru a dokonce i skvělou zábavu. Vzhledem k tomu, že tento víkend se v kinech neobjeví prakticky nic pozoruhodného od filmových studií, mohli byste zvážit, zda neotřást svými filmovými návyky a zkusit raději tento film. V tuto chvíli jsou informace o tom, na kolika přesně promítacích sálech by se film mohl otevírat, kusé (což nevěstí nic dobrého pro jeho kasovní potenciál), ale i kdyby se ve vašem okolí neotevřel, vězte, že je dnes k dispozici i na VOD. Pokud se považujete za fanouška hororů, měli byste se na něj podívat.

Získejte do své e-mailové schránky to nejlepší z časopisu Forbes s nejnovějšími poznatky od odborníků z celého světa.
Začíná …

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.