Jsi zamilovaný. Ale není to zdravé zamilování. Máte vztah, ve kterém je dynamika moci silně nevyvážená. Víš, že ona necítí to, co ty. A tak s ní stále bojuješ. Zdá se, že jediná cesta vpřed vede přes ni. Nicméně…
Snaha změnit to, jak to cítí ona, situaci nezmění.
Problém je v tom, jak se cítíte vy.
Existují nejrůznější taktiky, které můžeš použít, abys zvrátil vývoj vztahu. Mnohé z nich zde probírám. Pokud však nemáte emocionální sílu tyto taktiky důsledně dodržovat, bude jejich účinek minimální.
Jestliže jsi do ní již zamilovaný, nevyhnutelně prozradíš svou slabost jinými spolehlivými mechanismy. Bude to prosakovat v řeči vašeho těla. Vyjde to najevo ve tvém tónu hlasu a v tom, jak se na ni díváš.
Proto je zde tvou jedinou možností, pokud jsi zamilovaný do dívky, která není zamilovaná do tebe, přestat se s ní na určitou dobu bavit. Vezmi si několik týdnů naprosto bez kontaktu.
Především – a to je nejdůležitější – to na tebe bude mít hluboký vliv. Odloučení změní váš emocionální stav. Tím, že se na nějaký čas odloučíte, vám umožní vyčistit si hlavu a posílit se. Začneš se přes ni přenášet. Začínáte být citově nezávislí. Cítíte se více nakloněn setkávání s jinými ženami.
Druhé, má to na ni kataklyzmatický vliv. Pokud jste spolu pravidelně mluvili a ona k tobě něco cítí, tvé zmizení jí vypálí díru do duše jako lupa na slunci.
Mně se to stalo.
Před několika lety jsem začal chodit s jednou dívkou. Něco se mi s ní líbilo, ale jí se mnohem víc líbilo se mnou. Hrála to v pohodě, pořád se mnou přebírala iniciativu, pořád mě zvala na různé věci. Dokonce jsme spolu jeli na malou dovolenou. Naznačovala mi, že by se mnou chtěla být exkluzivní, že by chtěla být mou přítelkyní, ale já se na to v té době ještě necítil. Z velké části to bylo proto, že jsem chodil s jinými ženami. Snažila se, abych na ni trochu žárlil. Mluvila o tom, jak ji balí jiní chlapi atd. Ale moc mě to neovlivňovalo.
Potom v jednu chvíli zmizela. No, tak nějak. Řekla mi, kam jde. Odjela na měsíc pracovně do Jižní Ameriky. Řekla: „Promluvím si s tebou, až se vrátím“. Úplně se mnou přerušila kontakt, i když jsme spolu mluvily několikrát týdně.
Po týdnu nebo dvou mě to začalo vytáčet. Nemohl jsem na ni přestat myslet. Začal jsem jí být téměř posedlý – nebo jsem alespoň takové pocity měl. Vzpomínka na ni mě pálila jako oheň a chvíli po chvíli mi připomínala, že není se mnou. Byly na ní věci, které mě logicky nebavily, a některé věci, které mě opravdu bavily. Ale logika bledla ve srovnání s tím, co jsem cítil. Jediné, co jsem chtěl, bylo dostat ji zpátky.
Nakonec se po čtyřech týdnech vrátila. Znovu jsme si začali povídat. Ale byl jsem na dně. Sotva jsem vydržel den, abych s ní nemluvil. Její zmizení vlastně fungovalo až příliš dobře. O týden nebo dva později jsem to ukončil, protože jsem věděl, že jsem v tom vztahu v příliš podřízeném postavení, než abych v něm mohl pokračovat.
Nic silnějšího než od ní odejít nemůžete udělat. Zaručuje to, že když to uděláte, začne se s vámi citově stýkat? Ne, to rozhodně nezaručuje. Ale ona to ví. Ví, že riskuješ a jsi ochoten ji trvale ztratit. A proto to funguje.
Demonstrovat, že od ní dokážeš odejít, není žádná maličkost. Ve skutečnosti je to základ zdravého vztahu. Ve zdravém vztahu demonstrujete sílu a nezávislost drobnými způsoby, znovu a znovu. A to vás činí emocionálně přitažlivými.
Používejte jakoukoli výmluvu, kterou potřebujete. Řekni jí, že jedeš na výlet a že si s ní promluvíš, až se vrátíš. Řekni jí, že jsi začal s novou meditační technikou. Na výmluvě téměř nezáleží. Kataklyzmatické je pro ni fyzické odloučení. Až se vrátíte, najdete úplně jiného člověka.
A ona také.
To je možná ta poslední rada na světě, kterou bys chtěl slyšet. A v mnoha ohledech víš, že to znamená, že je to správná rada. Pokud jsi skutečně připraven osvobodit se z okovů této situace, pak odejdi.