Regenokin:

Kobe Bryant to dokázal. Alex Rodriguez to udělal. Udělal to golfista Fred Couples, udělal to i zesnulý papež Jan Pavel II. Existuje nová, zatím nevyzkoušená léčba bolesti, za kterou si lidé zaplatí z vlastní kapsy a pak cestují do Německa, kde léčbě nebrání předpisy FDA. Jmenuje se Regenokine a je to jeden typ ze skupiny léčebných postupů nazývaných „biologická medicína“, při nichž je člověku odebrána jeho vlastní tkáň, určitým způsobem zpracována a poté vložena zpět do těla. Biologická medicína je založena na filozofii využití vlastní léčebné síly těla k léčbě, ale navzdory její rostoucí popularitě mezi profesionálními sportovci a „víkendovými bojovníky“ nejsou přínosy – a bezpečnost – této léčby zdaleka prokázány.

Regenokine se používá ke zmírnění bolesti dolní části zad a bolesti způsobené osteoartrózou. V době, kdy Fred Couples podstoupil léčbu, trpěl silnými artritickými bolestmi zad. Když však v roce 2011 vyhrál turnaj PGA Senior Players Championship, přičítal toto vítězství přípravku Regenokine a tvrdil, že se cítí lépe než za posledních deset let. Léčba Regenokinem zahrnuje odběr krve a její následné mírné zahřátí. Teplo vytváří pro krev jakousi „horečku“ a vyvolává zánět, který je pro tělo normálním hojivým mechanismem. Krev se poté vloží do zkumavky a roztočí v centrifuze, která krev rozdělí na jednotlivé složky. Na dně zkumavky se shromáždí vrstva červených krvinek, nad ní se vytvoří nažloutlá vrstva. Nažloutlé sérum obsahuje to dobré, nyní koncentrované cytokiny, které bojují proti zánětu, a bílkoviny, které podporují dobré zdraví a blokují bolest. Po vstříknutí zpět do těla pacienta přináší sérum většině pacientů okamžitou úlevu od bolesti. U ostatních to může trvat několik týdnů. Dobrý pocit je účinný asi u 75 procent pacientů a obvykle trvá dva až čtyři roky.

To vše tvrdí velmi malá skupina lékařů, kteří Regenokine podávají.

Doktoři Peter Wehling a Jens Hartmann provozují v německém Düsseldorfu praxi, která je premiérovým zdrojem této léčby. Wehling, chirurg zabývající se léčbou páteře, vyvinul program Regenokine ve spolupráci s vědci a lékaři v USA a Evropě. V USA zatím nezískal schválení FDA kvůli požadavku, aby se s tělesnými tkáněmi manipulovalo „minimálně“, aby nebyly klasifikovány jako léky a nepodléhaly mnohem přísnějším předpisům. Navzdory tomu však v USA zkouší své štěstí alespoň jeden lékař. Chris Renna, který provozuje dvojici klinik, jednu v Dallasu a druhou v Santa Monice, nabízí svým pacientům Regenokine a jen „mírně se obává“, že proti němu FDA zakročí.

Relativně laissez-faire regulace v Evropě znamená, že lidé jako Wehling a Hartmann mohou pacientům s chronickou bolestí, kteří už vyzkoušeli všechno, poskytnout ještě jednu možnost. Účinnost 75 procent by pacientům, u nichž nezabírají léky, fyzikální terapie, akupunktura atd. určitě zněla jako zázrak. Mohla by však účinnost Regenokinu pocházet spíše ze zbožných přání pacientů než z protizánětlivých léků? Mohla by být úleva od bolesti skutečně jen placebo efektem?“

Následující video ukazuje, jak experimentální postup pravděpodobně funguje.

Další, populárnější biologickou léčebnou terapií, je léčba plazmou bohatou na krevní destičky (PRP). Stejně jako Regenokine zahrnuje terapie PRP odstředění krve pacienta, ale místo protizánětlivých látek sahá terapie PRP po krevních destičkách. Po vzniku rány se krevní destičky nejen přehradí, aby zastavily naše krvácení, ale také vylučují chemické látky, které vyvolávají hojení rány. Pokud tedy tyto malé specialisty na hojení zkoncentrujeme a znovu je vstříkneme do těla, měli bychom se hojit rychleji, ne?“

Stejně jako v případě Regenokinu je terapie PRP silná na logice, slabá na důkazech. Jedna studie provedená v roce 2010 srovnávala schopnost injekcí plazmy bohaté na krevní destičky a placebo injekcí fyziologického roztoku léčit lidi s achillovou šlachou. Důležité je, že šlo o dvojitě zaslepenou studii, takže ani pacienti, ani lékaři nevěděli, které injekce jsou z krevních destiček a které z fyziologického roztoku. Dvacet čtyři týdnů po injekci nebyla léčba PRP lepší než léčba fyziologickým roztokem, pokud jde o úlevu od bolesti pacientů nebo zlepšení fyzických funkcí. Rok po injekci na tom skupina léčená terapií PRP stále nebyla lépe než skupina s fyziologickým roztokem.

Aby to nebylo tak jednoznačné, předchozí studie ukázala, že terapie PRP byla účinnější než placebo při zmírňování bolesti pacientů s tenisovým loktem. Kvůli předpisům však výzkumný tým nemohl zaslepit pacienty při léčbě.

Ale při pohledu na důvěru, kterou v ně mají profesionální sportovci, byste nepoznali, že tyto biologické terapie nejsou prověřené. V roce 2009 dostal Tiger Woods čtyři PRP injekce, každou těsně předtím, než v tom roce hrál na čtyřech golfových majorech. Ve stejném roce dva hráči Pittsburgh Steelers – Hines Ward a Troy Polamalu – dostali injekce PRP předtím, než vyhráli Superbowl. Loni v červenci odletěl Kobe Bryant do německého Düsseldorfu, aby vyhledal doktora Wehlinga a jeho léčbu a zjistil, zda by mohla něco udělat s osteoartrózou, která trápí jeho pravé koleno. Po prvním kole léčby Regenokinem se hvězda NBA v říjnu vrátila na další léčbu. Bryant, který letos v létě oslaví 34. narozeniny, hraje letos téměř o pět minut na zápas více než loni.

Bryant byl tak ohromen výsledky, že navrhl Regenokine svému příteli, plejerovi Yankee Alexi Rodriguezovi. Rodriguezovi není zvyšování výkonnosti pomocí pochybných zákroků cizí, a tak se vydal na cestu do Německa, aby si nechal provést zákrok na rameni a koleni.

Takže si asi budeme muset počkat na klinické testy, abychom zjistili, zda je Regenokine skutečný, drahé placebo nebo, jak někteří naznačují, dokonce poskytuje sportovcům nespravedlivou výhodu. Ať už jsou výhody Regenokinu založeny na biologii nebo psychologii, ti, kteří mají důvod – a prostředky – vyzkoušet cokoli, aby zlepšili svou hru, to pro nás budou nadále testovat.

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.