Rod Fudžiwara

Počátky.

Ačkoli se rod Fudžiwara dostával k moci postupně, jeho založení v 7. století předznamenalo jeho budoucí roli a význam. Její zakladatel Nakatomi Kamatari (viz Fudžiwara Kamatari) byl již ve své době faktickým vládcem země, neboť to byl právě on, kdo spolu s následníkem trůnu dříve zosnoval a úspěšně provedl svržení mocného konkurenta císařského rodu. Právě Kamatarimu tedy vděčný princ, který následně mohl nastoupit na trůn jako císař Tendži, svěřil záležitosti vlády. V roce Kamatariho smrti mu císař udělil nové rodové jméno Fudžiwara („Wisteria Arbour“) na památku místa, kde se oba spikli, aby vytlačili svého společného rivala.

Získejte předplatné Britannica Premium a získejte přístup k exkluzivnímu obsahu. Předplaťte si nyní

Fuhito (viz Fudžiwara Fuhito), Kamatariho syn, byl prvním, kdo použil nové jméno. A byl to právě on, kdo sjednáním sňatku dcery s císařem Šómu zahájil politiku připoutání vlastní rodiny k císařskému rodu. Fudžitovi čtyři synové založili každý svou rodovou větev, z níž se Hokke neboli severní větev měla stát nejvlivnější.

Ale teprve ve druhé polovině 9. století se začala projevovat moc Fudžiwarů. Jošifusa (viz Fudžiwara Jošifusa), který byl tchánem vládnoucího panovníka a dědečkem následníka trůnu, dosáhl po císařově smrti toho, že dědic byl ve věku 9 let povýšen na trůn jako císař Seiwa. Jošifusa se poté nechal jmenovat regentem – první případ v japonské historii, kdy byla do této funkce jmenována osoba, která nebyla z královské krve. To vedlo k praxi, kdy Fudžiwarové přesvědčovali císaře, aby v poměrně mladém věku odešli do důchodu, a na trůn dosazovali dětské císaře, za které Fudžiwarové vystupovali jako regenti. Během následujících dvou století došlo k osmi takovým abdikacím a sedmi dětským císařům.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.