Často se říká, že moudrost je umění vědět, že nejste moudří.
Velký filozof Sokrates před více než dvěma tisíci lety slavně popřel, že by byl moudrý, a od té doby ho bereme za slovo.
Je v tom kus pravdy, ale tato definice nám příliš nepomůže. Tedy, jsem pro to, abychom respektovali nejistotu, pochybovali o sobě a uvědomovali si omezenost své mysli, ale myslím, že máme na víc. Možná dokonce udělat pár kroků vpřed.
Důležitější je, že si myslím, že si můžeme vytvořit vlastní definici, která ji oddělí od pouhé inteligence, a pak ji použít k ilustraci toho, proč je toto rozlišení důležité a jak ho můžeme prakticky zapojit do každodenního života.
Inteligence je běžně spojována s tím, že něco víme. Často také znamená, že to, co víme, dokážeme s jistotou použít v určitém kontextu.
Moudrost je podle mě něco jiného. Je jiná, protože má více rozměrů. Moudrost nejen ví, ale také rozumí. A právě rozdíl mezi věděním a chápáním dělá věci zajímavými.
Vědění je obecně věcné. Naučil ses určitý druh vědění a znáš jeho pravdivost, jak se vztahuje k určitému problému.
Porozumění je však plynulejší. Naučil ses určitý druh poznání, ale nevnímáš ho jako fakt nebo pravdu aplikovanou rigidně na jednu věc. Spíše chápeš podstatu tohoto poznání a vidíš, jak se vztahuje ke všemu ostatnímu, včetně nuancí a rozporů.
Rozdíl je jemný, ale silný. Zatímco inteligence ti dává konkrétní užitek, moudrost tě inspiruje k pružné všestrannosti. Poskytuje strukturovanější čočku pro interakci s realitou a velmi mění způsob vašeho myšlení.
Budování vztahového poznání
Při každé změně perspektivy, ať už velké či malé, získáváte poznání.
Dozvídáte se něco nového, co jste možná předtím nevěděli, a v důsledku toho se pak vaše mysl sama mění, pokud jde o to, čeho se toto poznání v budoucnu týká. Příště se přidá jasnost.
Pokud však získanému poznání rozumíte, a ne jen víte, je tu další krok, který nastane pokaždé, když se vaše mysl změní.
Jste-li například student a píšete zkoušku, která je těžká, řekněme, že se rozhodnete podvádět. Když teď podvádíte, bohužel vás při tom chytí. Vede to k neúspěšné známce z předmětu.
To, co byste si z této zkušenosti měli odnést a co by vám přidalo na inteligenci, by byla skutečnost, že podvádění při zkoušce má následky, a ty následky jsou sice nepravděpodobné, ale mají nepřiměřeně negativní dopad na váš život. V budoucnu se to prostě nevyplatí.
Dalším krokem, který by inteligenci v tomto konkrétním scénáři přetavil v široce použitelnou moudrost, by bylo uvědomit si, že nejenže se nevyplatí podvádět při zkoušce kvůli krutým následkům, ale že k většině věcí na světě, které s sebou nesou neúměrně nákladná rizika, je třeba přistupovat opatrně, ať už jde o finanční rozhodnutí nebo osobní životní volby.
Jedná se samozřejmě o velmi zjednodušený scénář, ale jde o to, že poznání je vztahové a chápání moudrosti to uznává, místo aby je považovalo pouze za izolovaný informační bod.
Místo toho, aby poučení spočívalo v tom, že podvádět je špatné, spojíte podstatu znalostí získaných z této zkušenosti s dosavadní mřížkou předchozích znalostí, abyste skutečně upevnili základní princip.
Takto pochopíte, jak může zkratkovité jednání poškodit vaše osobní vztahy, jak může vaše nové chápání rizika ovlivnit vaše obchodní praktiky a jak záleží na tom, co říkáte, i na tom, proč to říkáte.
Znalosti jsou vždy nejlépe využitelné, když jsou propojeny s dalšími znalostmi.
Vytváření informační sítě
V síťové vědě existuje dnes již známý efekt zvaný Metcalfeho zákon.
Poprvé byl použit k popisu růstu telekomunikačních sítí, ale postupem času se jeho aplikace rozšířila i mimo tento rámec. V podstatě říká, že hodnota sítě roste s počtem připojených uživatelů.
V každé síti je každá věc zájmu uzlem a spojení mezi takovými věcmi je spojením. Počet samotných uzlů nemusí nutně odrážet hodnotu sítě, ale počet spojení mezi těmito uzly ano.
Například deset nezávislých telefonů samo o sobě není až tak užitečné. To, co je činí užitečnými, je spojení, které mají s jinými telefony. A čím více jsou propojeny s jinými telefony, tím jsou užitečnější, protože tím větší mají vzájemný přístup.
No a vztah mezi různými druhy znalostí v naší mysli funguje stejně. Čím více jsou navzájem propojeny, tím cennější je informační síť, kterou máme v mozku.
Při každém získávání znalostí je buď izolujeme v úzkém kontextu, kde řeší určitý problém, nebo je rozkládáme o něco dále, abychom tyto znalosti mohli propojit s již existujícími informacemi, které jsme dosud nashromáždili.
V tomto scénáři se inteligence nachází v kapse informací sama o sobě. Moudrost se však hromadí v procesu vytváření nových vazeb.
Každý uzel znalostí ve vaší mysli je mentálním modelem určitého aspektu reality, ale tento mentální model není zcela úplný, dokud není rozebrán a znovu zasazen do kontextu s ohledem na informace obsažené v ostatních mentálních modelech znalostí kolem něj.
Jediný způsob, jak získat moudrost, je přemýšlet v termínech celé informační sítě, a ne jednotlivých uzlů, které obsahuje.
Tam se uvažuje o nuancích; tam se objevuje respekt ke složitosti; a tak specializované informace nacházejí svou pružnost.
Síla vaší mysli závisí na hodnotě vaší informační sítě.
Závěr
Hledání moudrosti je odvěké úsilí. Mnozí ji doporučují.
Říká se, že je stejně užitečná pro nalezení vnitřní spokojenosti jako pro podporu vnějších úspěchů. Je to rozvážnější způsob interakce s realitou.
Ačkoli ne každý má stejnou definici moudrosti, nezdá se příliš přehnané rozlišovat ji podle způsobu hlubšího porozumění. Takové, které přesahuje pouhé poznání, jež si běžně spojujeme s inteligencí.
Když přemýšlíme o získání inteligence, myslíme na nové informace inspirované změnou perspektivy, které nám říkají pravdu o jednom aspektu reality.
Moudrost jde dál. Rozebírá tutéž informaci až na její podstatu, takže dokáže propojit základní princip tohoto poznání s existující informační sítí, která existuje v mysli.
Je to právě propojenost této sítě, která ji odlišuje od pouhé inteligence.
Čím více vazeb mezi jednotlivými kapsami informací, tím cennější bude celá síť při řešení jakéhokoli jiného problému. Každému mentálnímu modelu obsaženému v mysli přidává další rozměr.
Jediné vědomí této skutečnosti neznamená, že je člověk lépe vybaven k nasávání moudrosti, ale s vědomím a praxí lze vytvářet nové vzorce myšlení.
Způsob, jakým to děláte, formuje vše ostatní. Stojí za to na tom pracovat.
Chcete myslet a žít chytřeji? Zat Rana vydává bezplatný týdenní zpravodaj pro více než 30 000 čtenářů na adrese Design Luck.
Tento příspěvek byl původně zveřejněn na serveru Medium.