V mediálním diskurzu je sexuální obsah materiál zobrazující sexuální chování. Může jít o explicitní sexuální chování, implicitní sexuální chování, jako je flirtování, nebo o sexuální jazyk a eufemismy.
Sexuální obsah je velkým faktorem ve většině systémů hodnocení obsahu, například těch, které se používají pro televizní programy, filmy a videohry. Jeho rostoucí dostupnost, zejména na internetu, zvýšila vystavení lidí sexuálnímu obsahu. Takové vystavení není vždy žádoucí.
Výzkumy naznačují, že vystavení sexuálnímu obsahu ovlivňuje myšlení a chování lidí, i když se neshodují na míře tohoto vlivu. Gert Martin Hald, psycholog z Kodaňské univerzity, který je autorem studie, jež zjistila, že sledování „sexuálně explicitních médií“ se na změnách chování podílí pouze 0,3 až 4 procenty, uvedl: „Naše údaje naznačují, že v řadě sexuálního chování dospívajících a mladých dospělých mohou hrát důležitější roli jiné faktory, například osobní dispozice – konkrétně vyhledávání senzací – než konzumace sexuálně explicitního materiálu.“