Turisté svými výdaji přispívají k prosperitě New Yorku. Němci se však často dopouštějí chyb z neznalosti: dávají spropitné jako doma, tedy jako malý bonus za obzvláště příjemnou obsluhu.
V New Yorku je však spropitné často poplatkem za to, že jste vůbec obslouženi.
New Yorské restaurace musí teoreticky platit číšníkům, pikolíkům (kteří doplňují vodu a uklízejí talíře) a barmanům minimální mzdu 9 dolarů za hodinu, ale podle zákona si z ní mohou odečíst 4 dolary, pokud dostanou v průměru 5,05 dolaru spropitného za hodinu. Ze mzdy se také strhávají peníze na stravování a podobně. To znamená, že obsluha v New Yorku v zásadě vydělává téměř výhradně na spropitném. To platí i pro hotelový personál, např. pokojské.
Řidiči taxi musí nejprve odečíst poplatek za pronájem taxi od běžného jízdného šéfovi garáže. A tak dále. Proto byste si měli spropitné v New Yorku dvakrát rozmyslet – a vždy mít po ruce několik jednodolarových bankovek. Spropitné byste měli dát alespoň:
o V restauracích: 20 % (pravidlo: zdvojnásobte daň uvedenou na účtu – daň z obratu ve výši 8,875 % – a zaokrouhlete nahoru)
o V taxislužbě: 20 % (pravidlo viz výše).)
o V baru/klubu: 1 až 2 dolary za nápoj, 1 dolar pro šatnáře
o V hotelu: 2 až 5 dolarů denně za pokojovou službu; ujistěte se, že je jasně identifikovatelné jako spropitné (např. (např. vložte je do hotelové obálky s nápisem „Uklízečce, děkujeme“), dejte 1 až 2 dolary vrátnému nebo volajícímu taxi.
Vždy pečlivě prostudujte účet v restauraci. Na typických turistických atrakcích se personál někdy z frustrace uchyluje k triku, když slyší přízvuk: k účtu přidá spropitné. Tato částka je pak již uvedena na účtu jako spropitné. Toto pravidlo je běžné v restauracích pro skupiny šesti a více osob. Také u hotelové pokojové služby je spropitné často uvedeno již na účtu.