Statické směrování s IPv6

Máme zde několik různých typů směrování: statické směrování, Routing Information Protocol Next Generation neboli RIPng, Enhanced Interior Gateway Routing Protocol neboli EIGRP pro IPv6, Open Shortest Path First verze 3 neboli OSPFv3. Jakou verzi jsme viděli u verze v4? Viděli jsme OSPFv2. To jsme vlastně zmínili, protože jsme věděli, že ho tady uvidíte, a pak Border Gateway Protocol neboli BGP, multiprotokolový BGP, což vlastně znamená, že je to aktuální nová varianta a je lhostejné, co inzeruje. Prostě říká, dobře, budu pro vás inzerovat. Existuje dokonce ještě další. Vzpomínáte si na jiný směrovací protokol se stavem linky? Byl to Intermediate System to Intermediate System neboli IS-IS. Je mimořádně účinný při inzerování tras internetového protokolu verze 6 neboli IPv6. Na které dva z nich se ale zaměříme?“

Zaměříme se na statické směrování a OSPF verze 3.

Statické směrování

Naší konfigurací statického směrování by vás nemělo nic překvapit. Jediný skutečný rozdíl je v tom, že statické směrování konfigurujeme pro IP verze 6, takže náš příkaz bude začínat jinak.

Podívejme se na to nyní z pohledu centrály neboli HQ. IPv6. S IP verze 4 jsme dělali IP směrování, ale ne, nyní je to IPv6 směrování. Co tam dáme dál? No přece cílovou síť, na kterou se snažíme ukázat, že?“

HQ(config)#ipv6 route 2001:DB8:A01::/48 Gi0/1 2001:DB8:D1A5:C900::1

Jo, a to se mi opravdu líbí. Co je to za prefix? Vidíte tu masku podsítě, říkáme tomu, však víte, prefix /48. Pamatujete si, co se předává webu? Je to /48. Takže to je prefix webu. Takže pokud směřujete centrálu na pobočku, opravdu byste použili /48, pokud bychom neznali lepší, takže je to velmi realistické. Pak máme výstupní rozhraní a pak IP adresu dalšího skoku, na kterou bychom ukazovali. Takže to vypadá opravdu ošklivě, že? Dokonce i mně to připadá ošklivé. Ale vidíme síť, směr, IP adresu dalšího skoku, je to adresa v6, ale pořád je to IP adresa dalšího skoku, takže to vypadá opravdu dobře. Takže to pomáhá ústředí přejít na pobočku a vzpomenout si, jak jsme vás učili, že statické trasy jsou jednosměrné a že statické trasy pomáhají pouze místnímu směrovači. Takže provoz je obousměrný, takže jsme nyní schopni dostat naše trasy z centrály na pobočku, ale pobočka bude používat centrálu jako předcházející směrovač, aby se dostala do všech ostatních sítí. Jak to mám zohlednit?

Použil bych výchozí statickou trasu, abych se tam dostal. Nakonfigurujme ji pro IP verze 6.

Branch(config)#ipv6 route ::/0 Gi0/1 2001:DB8:D1A5:C900::2

Vypadá to legračně, opravdu, ale je to naše výchozí trasa pro IPv6. Proč? Je zkrácená, to je vše. Kdybychom chtěli, mohli bychom zadat 0000:0000 atd. atd. Nebudu vás tím nudit, ale už víme, jak zkracovat. Probrali jsme to a to je to, co se redukuje na ::/0 a pak výstupní rozhraní a IP adresu dalšího skoku. Takže veškerý provoz, který je určen mimo pobočku, posíláme do centrály.

Takže tohle je opravdu solidní konfigurace, jak jsme se zmínili. Je dobře provedená a je to konfigurace, kterou byste měli znát.

Statické trasy, které jsme vytvořili, můžeme ověřit pohledem do naší směrovací tabulky. Máme však jinou směrovací tabulku, na kterou se můžeme podívat. Už se nedíváme na směrovací tabulku IPv4, ne. Díváme se na směrovací tabulku IPv6, show ipv6 route. Stále můžeme přidávat klíčová slova jako u naší směrovací tabulky IP verze 4, například statická nebo EIGRP nebo OSPF.

HQ#show ipv6 route static

Směrovací tabulka IPv6 – výchozí – 4 položky

Kódy: C – Connected, L – Local, S – Static, U – Per-user Static route

B – BGP, R – RIP, I1 – ISIS L1, I2 – ISIS L2

IA – ISIS interarea, ISIS summary, D – EIGRP, EX – EIGRP external

ND – Neighbor Discovery

O – OSPF Intra, OI – OSPF Inter, OE1 – OSPF ext 1, OE2 – OSPF ext 2

ON1 – OSPF NSSA ext 1, ON2 – OSPF NSSA ext 2

S 2001:DB8:A01::/48

via 2001:DB8:D1A5:C900::1, GigabitEthernet0/1

Ale tady se podívejme na statické položky a co vidíme, S jako statické a pak cílovou síť a pak máme ještě naše závorky, naše závorky, administrativní vzdálenost a metriku a pak jak se tam dostaneme, přes kterou IP adresu dalšího skoku a které místní rozhraní použijeme. Takže žádné překvapení. Čteme to stejně, jen k tomu přistupujeme pomocí jiného příkazu.

Ale je tu jedna věc, která vyskočí, pokud jde o statickou výchozí trasu, a to, že u IP verze 6 nemáme ty pěkné malé hvězdičky jako u IPv4, chybí. Takže u statické výchozí trasy možná hvězdičky hledáte, ale u IPv6 tam nejsou.

Branch#show ipv6 route static

Tabulka směrování IPv6 – výchozí – 4 položky

Kódy: C – Connected, L – Local, S – Static, U – Per-user Static route

B – BGP, R – RIP, I1 – ISIS L1, I2 – ISIS L2

IA – ISIS interarea, ISIS summary, D – EIGRP, EX – EIGRP external

ND – Neighbor Discovery

O – OSPF Intra, OI – OSPF Inter, OE1 – OSPF ext 1, OE2 – OSPF ext 2

ON1 – OSPF NSSA ext 1, ON2 – OSPF NSSA ext 2

S ::/0

via 2001:DB8:D1A5:C900::2, GigabitEthernet0/1

A i já to hledám. Hledám ji a říkám si: S, no a kde je ta výchozí statická trasa? Aha, podíváme se do dalšího sloupce, dvojitá dvojtečka, která je nespecifikovaná. Když to spárujete s /0, tak je to opravdu nespecifikované. To říká jakákoli adresa IPv6, jděte sem a opět máme ty závorky, administrativní vzdálenost, za kterou následuje metrika, metrika je 0 pro statické trasy, ale administrativní vzdálenost je 1, stejně jako jsme viděli na předchozí stránce, a pak IP adresa dalšího skoku a výstupní rozhraní a pak jdeme ven. Nezapomeňte, že adresa IP dalšího skoku slouží k tomu, abychom mohli použít protokol ARP (Address Resolution Protocol). Ooh, ale to je pro v4, to je starý koncept. Ale co to vlastně je? Je to vyžádání souseda. Takže pro tuto IP adresu musíme provést vyžádání souseda, abychom ji mohli přeložit na adresu MAC (Media Access Control).

To, že je ve směrovací tabulce, ještě neznamená, že máte konektivitu. Po vytvoření statických tras vždy, vždy ověřte pomocí pingu, zda máte konektivitu. Ping a poté cílovou adresu. Nezapomeňte na ping!!!