Po desetiletí se diskutovalo o možném zoonotickém přenosu viru Bornovy choroby 1 (BoDV-1), infekčního neurologického syndromu pozorovaného především u koní a dalších zvířat. Předchozí výzkumy se snažily spojit lidskou infekci s různými psychiatrickými poruchami, jako je bipolární porucha nebo schizofrenie, ale výsledky jsou sporné.
Stabilnější základ mají nedávné zprávy o lidské infekci BoDV-1 vedoucí k těžké a smrtelné encefalitidě v Německu. Nová studie v časopise The Lancet Infectious Diseases přináší podrobný popis nových případů a stanovuje infekci BoDV-1 jako potenciálně smrtelnou zoonózu, která může postihnout imunosuprimované i zdravé jedince.
Výzkumníci studovali mozkovou tkáň z případů encefalitidy a encefalopatie s možnou virovou příčinou, které byly zaslány na diagnostické oddělení Ústavu klinické mikrobiologie a hygieny Univerzitní nemocnice v německém Regensburgu v období od ledna 1995 do srpna 2018.
Prostřednictvím testování RNA bylo retrospektivně vyšetřeno celkem 56 vzorků pacientů na přítomnost bornavirů. U 28 (50 %) z těchto pacientů byly diagnostikovány příčiny neurologického onemocnění. U 15 z těchto 28 pacientů byla diagnostikována maligní neoplazie, u 10 infekční onemocnění, u 1 autoimunitní porucha, u 1 intrakraniální krvácení a u 1 mozkový infarkt.
Zbylých 28 pacientů nemělo diagnostikovanou příčinu neurologického onemocnění. Z těchto pacientů 9 na encefalitidu zemřelo a 15 onemocnění přežilo.
Mozková tkáň byla u všech 56 pacientů testována na přítomnost BoDV-1 pomocí 2 nezávislých testů kvantitativní polymerázové řetězové reakce s reverzní transkripcí.
Z 9 smrtelných případů encefalitidy bylo 7 pozitivních na přítomnost BoDV-1 RNA. Žádný ze vzorků od 28 pacientů se stanovenou diagnózou ani žádný ze vzorků od 19 zbývajících nediagnostikovaných případů nebyl pozitivní na RNA BoDV-1.
Autoři studie analyzovali 7 pozitivních případů BoDV-1, mezi nimiž byl i dříve publikovaný příjemce transplantované ledviny, spolu s dalšími 2 smrtelnými infekcemi, které byly diagnostikovány jinými centry v Bavorsku.
Osm nově identifikovaných pacientů infikovaných BoDV-1 zemřelo v letech 1999-2019. Všichni byli bílé evropské národnosti ve věku 17 až 65 let. Průměrný věk pacientů byl 38,6 let (směrodatná odchylka (SD) 15). Mezi pacienty byli 2 muži a 6 žen.
Většina pacientů (6) neměla před nástupem příznaků známý záznam o imunosupresi, ale 2 pacienti podstoupili imunosupresivní léčbu po transplantaci orgánu 3 nebo 16 měsíců před hospitalizací.
V 7 z 8 případů byl nástup onemocnění doprovázen bolestí hlavy a horečkou. Ve všech případech se objevily neurologické příznaky, včetně nejisté chůze, poruch paměti, záchvatů, zmatenosti a postupné ztráty vědomí. Pacienti po hospitalizaci upadli do kómatu a zemřeli během 16 až 57 dnů (průměrně 39,5 dne ).
Všem pacientům byla podána antibiotika, aciklovir nebo ganciklovir. Steroidy byly podány 4 pacientům.
Všechny sekvence lidského BoDV-1 se lišily navzájem i od běžně používaných laboratorních kmenů, takže možnost křížové kontaminace vzorků je nepravděpodobnější než v některých předchozích studiích o potenciálním vztahu BoDV-1 k psychiatrickým poruchám. Bylo nalezeno několik sekvencí úzce příbuzných s kmeny koní a ovcí v Bavorsku, což podporuje nezávislý zoonotický přenos z místních zdrojů jako způsob nákazy.
Z 8 pacientů žilo 7 ve venkovských nebo příměstských oblastech, kde byl možný kontakt s dvoubarevnými bělozubkami (podezřelé přenašečské zvíře).
Popsané případy zvyšují počet potvrzených a publikovaných lidských infekcí BoDV-1 v endemické oblasti Německa na 14.
„Naše údaje naznačují, že ačkoli se zdá, že encefalitida spojená s BoDV-1 je v absolutních číslech relativně vzácná, může představovat vysoký podíl případů těžké až smrtelné encefalitidy neznámé příčiny v endemických oblastech BoDV-1, zejména u imunosuprimovaných pacientů. Proto musí být BoDV-1 zahrnuta do budoucích diferenciálně diagnostických strategií pro tyto případy,“ poznamenali autoři studie.
V závěru vyšetřovatelé popsali případy, u kterých by bylo obzvláště důležité provést screening na přítomnost BoDV-1.
Lékaři by měli zvážit bornavirovou infekci u pacientů s febriliemi vyznačujícími se rychle se rozvíjejícím postižením nervového systému neznámého původu, se zvýšenou koncentrací leukocytů, bílkovin a laktátu v mozkomíšním moku, difuzním zpomalením elektroencefalografie v časném průběhu onemocnění, oboustranné postižení čelních a spánkových laloků, bazálních ganglií, mozkového kmene a insulární kůry v MRI, život ve venkovských nebo příměstských oblastech s endemickým výskytem BoDV-1 a možný kontakt s divokými zvířaty (včetně nepřímého kontaktu, např. prostřednictvím domácí kočky, která přinesla malá zvířata do domu).