Sympatická oftalmie není minulostí

Autor: Michela Cimberle

PŘIDAT TÉMA K EMAILOVÝM ALERTŮM

Dostávat e-mail, když se objeví nové články na

Zadejte prosím svou e-mailovou adresu, abyste dostávali e-mail, když se objeví nové články na .

Přihlásit se k odběru

PŘIDÁNO K EMAILOVÝM UPOZORNĚNÍM

Úspěšně jste se přidali k upozorněním. Po zveřejnění nového obsahu obdržíte e-mail.
Klikněte zde pro správu e-mailových upozornění

Úspěšně jste se přidali ke svým upozorněním. Po zveřejnění nového obsahu obdržíte e-mailovou zprávu.
Klikněte zde pro správu e-mailových upozornění
Zpět na Healio

Váš požadavek se nám nepodařilo zpracovat. Zkuste to prosím později. Pokud budete mít tento problém i nadále, kontaktujte prosím [email protected].
Zpět na Healio

ŘÍM – Sympatická oftalmie se sice u některých pacientů po perforačním poranění nebo operaci oka může vyskytnout vzácně, ale podle jednoho chirurga má v dnešní době lepší prognózu než v minulosti.

„Výskyt sympatické oftalmie se v průběhu let snížil natolik, že většina mladých oftalmologů o ní četla pouze ve starých učebnicích. Tehdy měla nechvalnou pověst závažného chronického onemocnění způsobujícího postupné zhoršování zraku,“ uvedl doktor Mahmoud M. Soliman na zasedání Mezinárodní společnosti pro oční traumata.

Dnes dostupné protizánětlivé, antimitotické a imunomodulační léky spolu s nejnovějšími pokroky v chirurgických technikách jsou však podle něj schopny ji úspěšně léčit a kontrolovat a ve většině případů zachovat zrak.

Sympatická oftalmie je specifická forma oboustranné uveitidy, která se může vyvinout po úrazu jednoho oka.

Tkáně v poraněném oku působí jako antigeny a vyvolávají autoimunitní poruchu v nepostiženém oku, a to týdny nebo i roky po pronikajícím poranění.

Metodou, která spouští zánětlivou reakci, je stimulace imunitního systému proti určitému proteinu, peptidu Mart-1, který byl izolován v melanocytech.

Zánět se obvykle projevuje jako zákeřná chronická granulomatózní reakce, která končí závažnou komplikací. Často jsou spíše než samotný zánět prvními příznaky následky zánětu, jako je exsudativní odchlípení sítnice, katarakta a glaukom.

Podle Dr. Solimana je výskyt tohoto onemocnění nízký. Ve Velké Británii byla zjištěna u 3 z 10 milionů případů po operaci. Po úrazech je výskyt pravděpodobně vyšší, i když nižší než 0,1 % až 0,2 % odhadované v předchozích letech. Novější údaje nejsou k dispozici.

Genetická predispozice může hrát roli, která dosud nebyla objasněna, poznamenal Dr. Soliman.

Sympatická oftalmie je specifická forma bilaterální uveitidy, která se může vyvinout po úrazu jednoho oka. Soliman MM

Včasná diagnóza a nezbytná léčba

Podle Dr. Solimana je třeba zvážit dva aspekty tohoto stavu.

„Prvním je, že toto onemocnění může být následkem chirurgických zákroků. I když je to vzácné, může se to stát a měli bychom si toho být vědomi,“ řekl.

„Druhou věcí je, že sympatická oftalmie není tak obávaná jako dříve a v současné době ji lze úspěšně kontrolovat.“

Prezentoval své osobní zkušenosti s 16 pacienty, u nichž se sympatická oftalmie vyvinula v průběhu 8 let. Věk pacientů se pohyboval mezi 21 a 58 lety. U 12 očí se sympatická oftalmie vyvinula jako následek penetrujícího poranění vedlejšího oka a ve čtyřech případech jako následek chirurgického traumatu. Interval od úrazu do vzniku příznaků se pohyboval mezi 3 a 12 měsíci.

„Většina těchto pacientů byla úspěšně léčena vysokými dávkami systémových steroidů, v některých případech navíc subtenonem a intravitreálním triamcinolonem.“ Řekl Dr. Soliman.

„U několika pacientů jsme podávali souběžnou léčbu antimitotiky a imunomodulačními léky a v případě komplikací, jako je ztráta přední komory, sekundární glaukom, odchlípení sítnice a katarakta, jsme provedli operaci.“

Výsledky vidění se pohybovaly od 20/200 do 20/40. Menší část pacientů neměla žádné vnímání světla, především v důsledku těžkého úrazu.

Podle doktora Solimana je nutná včasná diagnostika a léčba.

Úspěch do značné míry závisí na tom, jak je specialista s tímto onemocněním obeznámen, a mladší lékaři mohou být v nevýhodě, protože o něm pouze četli v knihách a nevědí, jak se projevuje, řekl. I specialisté mohou být někdy zmateni různorodostí klinických příznaků, které mohou být uváděny, a musí se naučit odlišit sympatickou oftalmii od iridocyklitidy a choroiditidy a v některých případech od sarkoidózy a očního lymfomu. V několika případech se mohou příznaky onemocnění objevit také na kůži a ve vlasech.

„Sympatická oftalmie je skutečně náročnou zkušeností pro každého oftalmologa. Není však minulostí a vždy by se na ni mělo myslet u pacientů, u nichž se po perforujícím úrazu nebo penetrujícím chirurgickém zákroku vyvine oboustranná uveitida,“ uvedl Dr. Soliman.

„Tuto zkušenost však můžete přežít a většinu očí zachránit, pokud o tomto onemocnění víte vše a bojujete s ním včas a agresivně pomocí vhodné léčby.“

Více informací:

• Mahmoud M. Soliman, MD, je k zastižení na adrese: Cairo University Hospital, 16 Sherif St., Cairo 11111, Egypt; +202-392-40-84; e-mail: [email protected].

• Michela Cimberle je korespondentkou OSN se sídlem v italském Trevisu, která se zabývá všemi aspekty oftalmologie. Geograficky se zaměřuje na Evropu.