Tři poklady (taoismus)

Sanbao „tři poklady“ se poprvé objevuje v 67. kapitole Tao Te ťingu, která podle Lin Yutanga (1948:292) obsahuje Laoziho „nejkrásnější učení“:

Každý pod nebem říká, že naše Cesta je velice podobná bláznovství. Ale právě proto, že je veliká, zdá se jako bláznovství. Co se týče věcí, které se jako bláznovství nezdají – nuže, o jejich malosti nemůže být pochyb!“
Tady jsou mé tři poklady. Střežte je a opatrujte! Prvním je soucit; druhým šetrnost; třetím odmítání „přednosti všech věcí pod nebem“.
Neboť jen ten, kdo lituje, je skutečně schopen být statečný;
jen ten, kdo je skromný, je schopen být hojný.
Jen ten, kdo odmítá být předním ze všech věcí,
je skutečně schopen stát se náčelníkem všech ministrů.

V současnosti se tvá statečnost nezakládá na soucitu, ani tvá hojnost na šetrnosti, ani tvůj předvoj na tvém týlu; a to je smrt. Ale soucit nemůže bojovat bez dobývání nebo stráž bez šetření. Nebe vyzbrojuje soucitem ty, které nechce vidět zničené. (tr. Waley 1958:225)

Arthur Waley popisuje tyto Tři poklady takto: „Tři pravidla, která tvořila praktickou, politickou stránku autorova učení (1) zdržení se agresivní války a trestu smrti, (2) naprostá prostota života, (3) odmítání prosazování aktivní autority.“

Čínská terminologieEdit

První ze Tří pokladů je ci (čínsky: 慈; pinyin: cí; wade-giles: tz’u; lit. ‚soucit, něha, láska, milosrdenství, laskavost, jemnost, vlídnost‘), což je také klasický čínský výraz pro „matku“ (se sémantickou asociací „něžná láska, péče „). V 18. a 19. kapitole Tao Te Ching se paralelně vyskytuje ci („rodičovská láska“) a xiao (孝 „synovská láska; synovská zbožnost“). Wing-tsit Chan (1963:219) se domnívá, že „první je nejdůležitější“ ze Tří pokladů, a srovnává ci s konfuciánským ren (仁 „lidskost; dobrotivost“), které Tao Te ťing (např, kapitoly 5 a 38) vysmívá.

Druhým je jian (儉; jiǎn; chien; „šetrnost, střídmost, úspornost, zdrženlivost, být šetrný“), praxe, kterou Tao Te Ching (např. kapitola 59) chválí. Ellen M. Chen (1989:209) se domnívá, že jian je „organicky spojen“ s taoistickou metaforou pu (樸 „neřezané dřevo; jednoduchost“) a „znamená úspornost přírody, která ničím neplýtvá. Když se aplikuje na morální život, znamená jednoduchost touhy.“

Třetí poklad je šestiznaková fráze místo jediného slova: Bugan wei tianxia xian 不敢為天下先 „neodvažovat se být první/přední ve světě“. Chen poznamenává, že

Třetí poklad, neodvažovat se být ve světě vpředu, je taoistický způsob, jak se vyhnout předčasné smrti. Být v popředí světa znamená vystavit se, učinit se zranitelným vůči ničivým silám světa, zatímco zůstat vzadu a být pokorný znamená dopřát si čas, aby plně dozrál a přinesl plody. To je poklad, jehož tajným zdrojem je strach ze ztráty života předčasně. Tento strach ze smrti, pramenící z lásky k životu, je skutečně klíčem k taoistické moudrosti. (1989:209)

V hedvábné verzi textů Mawangdui Tao Te Chingu je tato tradiční 67. kapitola „Tří pokladů“ 32. kapitolou, která následuje po tradiční poslední kapitole (81, 31). Na základě tohoto raného hedvábného rukopisu dospěl Robert G. Henricks (1989:160) k závěru, že „kapitoly 67, 68 a 69 by měly být čteny společně jako jeden celek“. Kromě některých grafických variant a fonetických výpůjček, jako je ci (兹 „mat, tento“) za ci (慈 „soucit, láska“, upřesněno s „radikálem srdce“ 心), je nejvýznamnějším rozdílem oproti přijatému textu přidání heng (恆, „neustále, vždy“) s „neustále mám tři …“. (我恆有三) místo „mám tři …“. (我有三).

České překladyEdit

Jazyk Tao Te-ťingu je notoricky známý tím, že se obtížně překládá, což ilustrují různá anglická podání „Tří pokladů“ níže.

Shodný překlad Tří pokladů by mohl znít: soucit neboli láska, skromnost neboli prostota a pokora neboli skromnost.

.