Víte, jak lidé vysvětlují rozdíl mezi optimisty a pesimisty tím, zda vidí sklenici napůl plnou nebo napůl prázdnou? No, někdy existuje i jiný způsob vidění věcí. Někdy člověk prostě vidí věci přesně tak, jak jsou mu předkládány, a to z něj nutně nedělá pesimistu – dělá to z něj realistu. Život je těžký a je plný vzestupů a pádů. Stávají se mizerné věci a vždycky budou existovat obtížné situace, ale všechno je to o perspektivě. Zde je 7 rozdílů mezi realistou a pesimistou, protože někdy je to velmi tenká hranice.
Realisté přijímají své chyby, pesimisté se kvůli nim shazují. 
Postoj a perspektiva jsou vším. Pokud jste pesimista, pak máte negativní myšlenky, které nezmizí bez ohledu na šance. Pokud jste realista, tak se s danou situací prostě smíříte a přijmete ji, místo abyste měli pocit, že je to vaše chyba nebo chyba někoho jiného.
Realisté vědí, že nikdo není dokonalý; pesimisté shazují ostatní kvůli svým vlastním nedostatkům. 
Pesimisté mají rádi společnost. Pesimista je záměrně negativní a neustále šíří mezi lidmi své negativní názory. Pro takové lidi není ve vašem životě místo, protože špatná nálada je nakažlivá a může vás ovlivnit a jednou ovlivní.
Realisté se na situace dívají logicky, pesimisté automaticky předpokládají to nejhorší. 
Jste-li lékař, pak se díváte na příznaky a diagnózu. Pokud jste matematik, pak se díváte na čísla a vzorce. Ať tak či onak, jsme jen lidé a máme pocity, ale nemusíme je nechat stát v cestě faktům. Realisté se dívají na fakta a dokáží od nich oddělit své pocity a názory. Nemusí to nutně znamenat, že jsou pesimističtí, jen se chovají realisticky.
Realisté respektují rozdíly v názorech, pesimisté považují neshody za osobní útoky.
Často se stává, že špatná nálada souvisí s citovými vazbami. Když se něco stane a zasáhne to nerv z vaší bolestivé minulosti, pak to může u někoho vyvolat negativní a pesimistické naladění. Realisté nejsou při vyjadřování svých názorů emocionálně zaujatí a umí se k situaci postavit neutrálně. Pesimisté mají obvykle k situaci nějaký vztah, který může vyvolat nevyřešené problémy z jejich života.
Realisté bojují s problémy přímo, pesimisté se často cítí beznadějně a ztraceně. 
Všichni v lásce potřebujeme něco, co nás během krize podrží: víru, naději, lásku nebo cokoli, co vás táhne dál. Pesimisté však tyto další zdroje nevyužívají; vidí jen beznadějný případ. Realisté to nenazývají beznadějným případem, ale naopak jen případem, se kterým se musí vypořádat.
Realisté vědí, že i to přejde; pesimisté házejí ručník do ringu. 
Se ztrátou naděje je velmi snadné se vzdát a podlehnout. Pesimisté mají tendenci jít touto cestou. To neznamená, že se z ní nemohou dostat. Koneckonců je to způsob myšlení, který nás brzdí. Úprava postoje může změnit celou hru, ale realisté se nevzdávají. Přijímají věci a jdou dál.
Realisté hledají kreativní způsoby řešení svých problémů; pesimisté zůstávají na místě, protože si myslí, že se to nedá napravit. 
Realista najde jiné řešení nebo se prostě přizpůsobí. Pesimisté budou i nadále negativní a nepodniknou žádné kroky, protože nemají motivaci a nevidí smysl se o něco pokoušet. Drží se hořkosti, protože je to snadné východisko.
.