Teorie akordů 5. díl – hlasy akordů

Úvod> Teorie/ Akordy> Hlasy akordů

Ve 4. díle teorie kytarových akordů jsme se věnovali rozšířeným akordům, což nás přivedlo na konec základních prvků stavby akordů.

Nyní je čas zaměřit se na to, jak konstruovat alternativní voicingy týchž akordů,s využitím vašich znalostí akordů a hmatníku. To vám umožníexperimentovat s širším výběrem akordových harmonií, což vám poskytne možnosti mimo stále stejné formy barytonových a otevřených akordů.

Svobodný akordový list
Naučte se, jak spolu kytarové akordy fungují v jakékoli tónině….
Klikněte sem a začněte hned

Co si představuji pod pojmem „voicing“?

Voicing je konkrétnívyjádření daného akordu, založené na pořadí, v jakém jsou tóny poskládány. Například hraní E dur v otevřené poloze je jedenvoicing. Hra E dur s použitím baré akordu ve tvaru A na 7. pražci je jinou hlasovou úpravou téhož akordu. Oba nabízejí různá vyjádření téhož akordu.

Představte si to jako opakování něčeho, co jste právě řekli, ale s použitím jiných slov. Význam je stejný, ale výraz je jiný.

Každá hlasitost akordu je jedinečná díky pořadí tónů od nejnižších po nejvyšší struny ve tvaru akordu (např. R3 5 vs. R 5 3).

Znalost několika hlasitostí téhož akordu vám dává několik možností při psaní akordového postupu. Místo toho, abyste se spoléhali na jednu polohu akordu, a tedy na jeden voicing, si všimnete, že spojením určitých alternativních voicingů akordů v indiferentních polohách vytváříte smysluplnější, složitější harmonie prostřednictvím progrese.
Takže, docela těžko se to vysvětluje! Nejlépe to pochopíte, když si to zahrajetea poslechnete, takže pojďme na to…

Voicings 13. akordu

Ve čtvrtém díle jsme se zabývali dominantními 13. akordy a jejich složením z kořene, 3., 5., mollové 7. (b7), 9. a 13. akordu.

Jsou to tedy velmi plně znějící akordy, protože na sebe skládají více než čtyři tóny.

Níže jsou uvedeny některé způsoby (voicingy), jak byste mohli tento 13. akord zahrát. Klíčové je hrát jeden po druhém a slyšet rozdíl…

voicing 13. akordu dur na struně E

Poznámka:Pátý tón nemusíte zařazovat, protože je to neutrální tón a celková chuť akordu se bez něj neztratí. Ve skutečnosti nemusíte zahrnout ani kořen, zejména pokud ho má basista pokrytý.
Nyní jiný voicing téhož akordu s použitím stejné polohy kořene…

alternativní voicing 13. akordu

Ačkoli se jedná o stejný akord, obě formy nabízejírůznévyjádření téhož akordu, protože pořadí tónů je odlišné(od nejnižšího k nejvyššímu: 1 5 b7 3 6 2 vs 1 b7 2 3 6)

Nyní, když je porovnáme, je jedinýrozdíl….

Níže položená dvojka (devítka) v tomto druhém tvaru akordu.

Ale přesto mu dává jiný zvuk. Já vlastně dávám přednost té níže znějící devítce, ale tady nastupuje vaše kreativní stránka – co chcete slyšet? co zní nejlépe jako součást akordového průběhu, který hrajete/pisete?

Jak se hlasově propojuje s předchozími a následujícími akordy v tomto průběhu?

Tady je další hlas 13. akordu (bez 5.), tentokrát v poloze struny A (kořenový tón struny A)….

13. kytarový akord s kořenovým tónem struny A
Voicing, který by měl znát každý funkový hráč!
Takže opět stejný akord jako dva předchozí, ale všimněte si, že durová tercie je v tomto voicingu druhým nejnižším tónem, zatímco v předchozích dvou byla vyslovena výše. to stačí ke změně jeho zvuku. Je to nenápadné, ale vaše uchopení se postupně stane na tyto rozdíly citlivější.
Kromě rozdílu ve zvuku znalost několika hlasů pro stejný akord znamená, že máte několik poloh, ve kterých můžete tento akord na hmatníku zahrát. To zase znamená úspornější pohyby prstů – už nemusíte skákat z jednoho konce hmatníku na druhý!

Voicingy durových septakordů

Ve třetím díle jsme se zabývali septakordy – čtyřtónovými akordy a prvními rozšířeními základních durových/molových triád.

Pokud jste sledovali tuto lekci,víte, že durový7. akord (maj7)zahrnuje všechny tóny akordu naskládané až po durovou 7. – kořen, 3., 5. a 7.

Podívejme se tedy na několik různých hlasů tohoto akordu…

Hlasy durového 7. akordu

Standardní hlasy kořene struny E tam jsou. Pokud byste však chtěli vyšší hlasitost, je tu možnost postavit akord na kořen struny D…

alternativní hlasitost durového 7. akordu na struně D

Velmi pohodlně stupňovitý vzor tam je – snadno zapamatovatelný.

Pětka a sedmička jsou ve druhé hlasitosti vyšší.
Takže stejný akord, dva velmi rozdílné voicingy, a jen vy víte, který z nich se do vaší písně/akordového postupu hodí nejlépe.

Minorní „přidané 9.“ voicingy akordů

Na „přidané“ akordy jsme se podívali v části 4. V podstatě číslo uvedené v názvu akordu je nejvyšší tón použitý v akordu. Protože však v akordu není žádná sedmička, stává se z něj akord přídavný. Shrnuto:
1, b3,5,b7,9= mollový 9. akord (např. Cm9, Dm9, Em9)
1, b3,5,9= mollový přidaný9. akord – bez 7. tónu (např. Cmadd9, Dmadd9, Emadd9)

Podívejme se na několikhlasů tohoto akordu madd9…

minorní přidaná devítka kytarového akordu na struně A

Pro ty z nás, kteří mají menší ruce/prsty, je trochu nepohodlné dostat tam tu přidanou devítku, takže zkusíme adescendentní formu na stejné kořenové pozici jako analternate voicing/fingering….

alternativní voicing pro mollový přidaný 9. akord

  • Vyšší 5. v druhém voicingu.
  • Nižší mollový 3. (b3)v druhém voicingu (b3je to, co z něj dělá mollový).
  • Snadněji se prstuje – zde vidíme další výhodu učení se více akordových voicingů. Některé se hrají fyzicky snadnějinež jiné!

Tip:vyostřete b3 na durovou tercii a získáte pěkný voicing pro durový akord s přidanou devítkou (např. Cadd9). Vždy myslete na to, jak zostření/zploštění tónůzmění akord.
Vyšší hlasitost tohoto akordu bychom také mohli získat odkazem na basový/kořenový tón struny D…

madd9 akord alternativní voicing
Takže pokud byste vzali všechny tři voicingy a ujistili se, že kořenový tón je u každého z nich stejný (např. D), hráli byste technicky stejný akord (a všechny by byly vzájemně kompatibilní), přesto by zněly jinak. To je krása akordových voicingů!

Vytváření vlastních akordových voicingů

Při hledání alternativních akordových voicingů použijte tento postup:
1. Zahrajte akord v poloze/formě, kterou znáte (např. otevřená poloha, barre akord atd.).
2. Určete kořenovou notu akordu.
3. Zahrajte akord v poloze, kterou znáte.Najděte stejný kořenový tón na strunách E, A a D, čímž získáte tři polohy kořenů.
4. Využijte své znalosti vzorů durové stupnice na těchto kořenových strunách a sestavte stejný akord v různých polohách na těchto basových kořenových tónech.
5. Přidávejte/ubírejte tóny, zostřujte/zkracujte tóny a prostě se bavte objevováním nových akordů.

Chceš podvádět? použij tento bezplatný vyhledávač akordů.
Klikni na notu, na které leží kořen akordu, a pak na typ akordu, který chceš postavit (např. „maj9“), a pak klikni na „variace“, abys viděl, kde se dá zahrát.
Neuč se to však jen papouškovským způsobem! Vyzkoušejte si svéznalosti a zjistěte, zda dokážete najít variace bez nápovědypředtím, než získáte odpovědi.

S postupem času objevíte další zajímavé a neobvyklé akordy.

Například, co je to proboha tenhle jazzově-bluesový akord (na jazz se můžete vždy spolehnout, že vytasí neobvyklé akordy)

akord Ebaug7#9
To asi není to, co jste si mysleli – Ebaug7#9 (to je Es rozšířená 7. ostrá 9.) – to je ale sousto! Abig stretch for the fingers as well, so more accessible higher upfretboard where the fret spacings are narrower.

Let’s just try to deconstructthis to understand it more…

  • Kořenový tón je na Eb(struně A, 6. pražci).

  • Ostrá 9. (nebo také ostrá 2.) je vlastně ve stejné pozici, v jaké by byla molová 3., ale protože se akord skládá z kořene, 3. a 5. (a rozšířené triády), přebírá molová 3. roli rozšiřujícího tónu – ostré 9. V tomto případě se jedná o tón, který je v akordu obsažen. B7 je také prodloužením zvětšené triády, jak jsme se dozvěděli v jednom z předchozích dílů.

Jinými slovy, nejprve určete nejpravděpodobnější triádu, po níž následují případná prodloužení.
Nyní byste si měli být poměrně jistí při hledání alternativních hlasů akordů nahoře i dole na hmatníku. Brzy, pokud se opravdu seznámíte se vzory durových stupnic, budete schopni takto experimentovat, aniž byste se museli odvolávat na stupnicový diagram.
Uvidíte jen intervaly ve vztahu ke kořenovému tónu, ať už je to ab3, #9 nebo b6.

Nakonec budete vědět, kde leží „6./13.“ ve vztahu k „5.“ na více než jedné struně.

Zkoumejte hmatník. učení teorie hmatníku nemusí být nudné!

V příští (a poslední) lekci se na to podíváme podrobněji u pokročilejších akordů a akordových inverzí, kde kořen není nejnižší tón v akordu!

Tweet

Líbí se ti to?Přihlaste se k odběru & Zjistěte více…
Přihlaste se k odběru fretjam newsletteru níže, kde najdete aktualizace a další informace, a navíc získejte zdarma kopii knihy Uncommon Chords:101 Vibrant Voicings You Won’tFind on a Typical Chord Chart.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.