U Thant
U Thant (1909-1974) byl Barmánec a první neevropský generální tajemník OSN. Ačkoli U Thantovi vadily jeho omezené pravomoci, jeho povýšení do nejvyšší výkonné funkce v mezinárodní organizaci bylo jedním z klíčových ukazatelů nového významu asijských národů.
U Thant se narodil 22. ledna 1909 v Pantanaw v Barmě (dnes Mynamar) a byl prvním ze čtyř synů U Po Hnita a jeho ženy Daw Nan Thaung – všichni se měli prosadit ve veřejném životě. Mladý Thant se chtěl stát spisovatelem, zejména novinářem, a přestože v žádném případě nebyl anglofil, jakých bylo tehdy v Barmě pod britskou nadvládou velké množství, rád psal v angličtině. Svůj první článek v angličtině publikoval v roce 1925 – ve svých šestnácti letech – v časopise Burma Boy, orgánu Barmské skautské asociace.
Po absolvování Národní střední školy v rodném Pantanau navštěvoval U Thant Rangúnskou univerzitu, kterou dokončil v roce 1929 ve věku 20 let. Po návratu do Pantanawu, aby pomohl podporovat svou matku a umožnil svým třem bratrům pokračovat ve vzdělání, přijal místo učitele na své střední škole alma mater, neboť se umístil na prvním místě v celobarmských učitelských zkouškách. V roce 1929 také mladý Thant vydal svou první knihu Města a jejich příběhy o Aténách, Římě a dalších velkých městech historie.
Na Pantanawské národní střední škole se U Thant stal blízkým přítelem dalšího absolventa Rangúnské univerzity (s nímž se znal, ale ne příliš dobře, už na vysoké škole), U Nu, který se měl jednoho dne stát prvním premiérem nezávislé Barmy po ukončení britské koloniální nadvlády. Následně se Thant stal ředitelem školy a Nu jejím kurátorem. V této době také vydal knihu o předchůdci Organizace spojených národů, Společnosti národů.
Když se U Nu v roce 1934 vrátil na Rangúnskou univerzitu, aby pokračoval ve studiu práv, U Thant převzal funkci školního inspektora i ředitele. Cesty obou mladých mužů se pak dočasně rozešly různými směry, Thant zůstal v Pantanawě, ale mezi svými kolegy pedagogy získával stále větší vážnost jako člen Výboru pro učebnice pro barmské školy, Rady národního vzdělávání a Barmské výzkumné společnosti. V roce 1935 získal určitou omezenou slávu v důsledku polemiky – vedené formou dopisů do novin – s Aun Schanem, nastupujícím nacionalistickým vůdcem.
Za druhé světové války působil Thant nějakou dobu jako tajemník Výboru pro reorganizaci školství pod japonskou okupační správou, ale když ho tento úkol omrzel, vrátil se na své učitelské místo v Pantanaw.
V roce 1945, kdy se U Nu stal viceprezidentem Antifašistické ligy za svobodu lidu (neboli AFPFL, hlavního barmského nacionalistického hnutí), přesvědčil U Thanta, aby opustil svůj milovaný Pantanaw a ujal se propagace AFPFL. Nu ho následně požádal, aby se ujal vedení tiskového oddělení ministerstva informací, kde byl tak úspěšný, že se brzy stal tajemníkem ministerstva informací v nově vzniklé nezávislé barmské vládě.
Thant se stal jednou z klíčových postav barmského politického života, když se následně stal tajemníkem premiéra, svého starého přítele U Nu. Thant byl Nuovým alter egem – bez jehož souhlasu Nu jen zřídkakdy učinil zásadní rozhodnutí. Někteří pozorovatelé datují počátek Nuova pozdějšího politického úpadku do roku 1957, kdy byl Thant jmenován stálým zástupcem Barmy při OSN – krok, který měl Barmě zajistit co nejlepší zastoupení v této mezinárodní organizaci.
3. listopadu 1961 byl Thant po smrti Daga Hammarskjölda jmenován zastupujícím generálním tajemníkem OSN a 30. listopadu 1962 byl ve funkci potvrzen. Dne 2. prosince 1966 byl zvolen na druhé pětileté funkční období.
V čele světové organizace Thant usiloval o nastolení míru na Blízkém východě, a přestože v červnu 1967 došlo k arabsko-izraelské válce, podařilo se mu v různých obdobích znepřátelené bojující strany zkrotit. V roce 1968 vyvinul velké úsilí o ukončení bojů ve Vietnamu a jeho diplomatická aktivita byla faktorem, který vedl k částečnému zastavení bombardování v březnu americkým prezidentem Lyndonem Johnsonem a následnému zahájení pařížských mírových rozhovorů.
V prosinci 1971 byl za Thantova nástupce ve funkci generálního tajemníka vybrán Kurt Waldheim z Rakouska. Thant oficiálně odešel z funkce generálního tajemníka 1. ledna 1972. Přestěhoval se do Harrisonu ve státě New York a 25. listopadu 1974 v New Yorku zemřel.
Další literatura
U Thantův život je velmi podrobně popsán v knize June Bingham, U Thant: The Search for Peace (1966). Dlouholetým přátelstvím s U Nuem a jeho významem v Barmě před odchodem do OSN se zabývá Richard Butwell, U Nu of Burma (1963; 2. přeprac. vyd. 1969). Další vhled do Thantových názorů na mezinárodní vztahy lze získat z knihy William C. Johnstone, Burma’s Foreign Policy: A Study in Neutralism (1963). K pochopení funkce generálního tajemníka viz Stephen M. Schwebel, The Secretary-General of the United Nations (1952). □