Východiska: Celosvětově se uznává, že budoucí poskytování zdravotní péče vyžaduje reorganizaci poskytování péče s větším posílením postavení a zapojením pacientů spolu s kvalifikovanými zdravotnickými pracovníky poskytujícími služby, které jsou koordinovány napříč sektory a organizacemi poskytujícími zdravotní péči. Technologie mohou být způsobem, jak umožnit vytvoření koherentní, kokreativní a na člověka zaměřené metody poskytování zdravotní péče jednotlivcům s jedním nebo více dlouhodobými onemocněními (LTC). Zbývá určit, jakým způsobem lze zavést nový model péče, který podpoří záměry Světové zdravotnické organizace (WHO) na integrovanou péči zaměřenou na člověka.
Cíl: Zjistit, jakým způsobem je možné zajistit péči o pacienty se zdravotním postižením: Navrhnout, vyzkoušet a otestovat proveditelnost modelu zdravotní péče o osoby s LTC na základě kokreativního, iterativního a postupného procesu způsobem, který uznává potřebu péče zaměřené na člověka a zahrnuje využití digitálních technologií.
Metody: Celková metoda výzkumu byla inspirována akčním výzkumem a využívala agilní, iterativní přístup. V roce 2012 byla v jedné dánské obci zřízena živá laboratoř, která umožnila volně přepracovávat procesy zdravotní péče. V prvním kroku se sešla široká skupina zúčastněných stran, aby vytvořila plán reorganizace služeb a rozvoje technologií na základě zavedených zásad pro inovativní management lidí s chronickými onemocněními. Dalšími třemi kroky byly (1) ověření konceptu v roce 2012, (2) pilotní studie a (3) studie proveditelnosti v letech 2013-2015, do které bylo zařazeno celkem 93 pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Občanům bylo poskytnuto řešení na bázi tabletu pro účely vzdáleného sledování a komunikace a přístup k nepřetržitému centru pro odezvu a koordinaci, které koordinovalo virtuální i osobní podporu při léčbě CHOPN. V pátém kroku byl původní model rozšířen o prvky podporující kontinuitu péče. Od podzimu 2013 do něj bylo zařazeno 1102 křehkých starších osob, kterým byly nabídnuty dvě doplňkové služby: výjezdní akutní lékařský tým a funkce místního subakutního lůžka.
Výsledky: V roce 2013 byla v rámci projektu provedena studie, která se týkala péče o pacienty se zdravotním postižením: Na základě zjištění z iteračního procesu a vyvíjejících se technologických a pracovních řešení navrhujeme robustní a proveditelný model, který může poskytnout rámec pro vývoj řešení na podporu aktivního života s jedním nebo více dlouhodobými zdravotními problémy. Výsledný model epitální péče (ECM) se skládá ze šesti fází a slouží jako šablona pro to, jak lze poskytovat digitálně rozšířené zdravotní služby na základě zdravotních potřeb pacientů. Model je navržen jako proaktivní, preventivní a monitorovací systém zdravotní péče, který zapojuje jednotlivce do řízení jejich vlastního zdravotního stavu.
Závěry: ECM je v souladu s rámcem WHO pro integrované zdravotní služby zaměřené na lidi a může sloužit jako rámec pro vývoj nových technologií a poskytnout vzor pro budoucí reorganizaci.