Ed’s Review
Jednou jsem si dal jako dezert misku trofie al pesto. Byli jsme mladí, bezstarostní a na italské riviéře, Zelda a já. Zabloudili jsme do obyčejné trattorie. Těstoviny dorazily na stůl. Mohu je popsat jen jako nepopsatelně lahodné. Když šéfkuchař vyšel z kuchyně, chtěla jsem ho obejmout, když se zeptal, jestli si dáme dezert. Jediné, co jsem dokázala říct, bylo: „Ano, Si, ještě trofie al pesto.“ Zasmál se a vyhověl.
Vždycky mě udivuje, jak moc se Pesto Genovese v Americe vzdálilo od své původní, ideální dokonalosti. Jak mohlo být něco 1200 let starého a tak krásného jednou generací tak zatraceno? Rozředěné, přesolené, zjemněné smetanou a smíchané s kuřecím masem.
Je čas na druhé dějství pesta v Americe. Pro oficiální recept jsem si zašla do Konsorcia výrobců pesta Genovese v Ligurii. Zde je několik základních pravidel:
1) Používejte mramorový hmoždíř a tlouk (nebo kuchyňský robot na pulzní režim jako druhou možnost).
2) Nešetřete surovinami. Použijte tu nejčerstvější bazalku, kterou najdete. Jemně ji omyjte a osušte. Použij italský olivový olej, sýr a piniové oříšky.
3) Trofie a trenette jsou preferovanou volbou těstovin.
4) Cvič a užívej si proces.
5) Protože ti to za to stojí.
Buon Appetito!
Ed Garrubbo