Rhodora (Rhododendron canadense)
By Chris Mattrick
Mapa rozšíření rodory. Zeleně jsou vyznačeny státy, kde se druh může vyskytovat.
Na rozdíl od svých bratří z rodu Rhododendron se jednotlivé okvětní lístky květu rhodory nespojují do trubky, ale zůstávají oddělené až k bázi. Foto: Eleanor Saulysová.
V lese plném tlumených šedých a zelených odstínů je zářivost květů rodor k vidění a vychutnání. Foto: Janet Novak.
Jakmile rodora vyčerpá krásu svých květů, ustoupí do pozadí tlumené letní zeleně lesa. Foto: Janet Novak.
Nikdy nedostala tak nápadně krásná rostlina tak humpolácké jméno: Rhodora. Ačkoli může znít exoticky, po odhalení vědeckého názvu je zřejmé, odkud vznikl název obecný. Přesto je toto jméno pozůstatkem toho, co bylo kdysi samostatným rodem. V 19. století nebyli taxonomové schopni zdůvodnit zařazení tohoto druhu do rodu Rhododendron, a proto jej zařadili do samostatného rodu: Rhodora. Dnes bylo toto rozhodnutí zrušeno, ale staré rodové jméno zůstalo zachováno v běžném názvu Rhododendron canadense neboli Rhodora, který patří do čeledi vřesovcovitých (Ericaceae). Tento druh se stal součástí botanické identity generací novoanglických botaniků od Asa Graye přes Merritta Fernalda až po Arthura Hainese. Jeho jméno a obrázek jsou dokonce používány jako logo prestižního New England Botanical Clubu, jehož čtvrtletník „Rhodora“ vychází nepřetržitě od roku 1899.
Možná právě přizpůsobivost a krása tohoto druhu jej vtiskly do botanického povědomí obyvatel severovýchodu. Rozkvět tohoto druhu, který se vyskytuje od Pensylvánie a severního New Jersey až na sever do Ontaria, Quebecu a kanadských Maritimes, je neklamným znamením, že léto není daleko. Rhodora je druh, který je v rámci svého areálu velmi plastický. Masové exploze růžové barvy propuknou v nížinných mokřadech a bažinách od poloviny do konce května. V těchto lokalitách je tento druh známý spíše pro bohatost kvetení než pro krásu jednotlivých květů. Hromadné zbarvení je důsledkem toho, že květy se objevují před rašením listů nebo současně s ním. Na rozdíl od většiny ostatních zástupců čeledi vřesovcovitých zde tedy nejsou žádné listy, které by nám bránily v pozorování květů.
V polovině června se kvetení přesunulo na sever do vyšších poloh severní Nové Anglie a Kanady, kde druh stále obývá mokřady, ale vyskytuje se také podél cest a na pustých vrcholcích hor. Pro turisty unavené smrky je tento druh vítaným přílivem barev do někdy šedozeleného prostředí. Právě ve vyšších polohách, kde druh neroste tak hojně, lze lépe ocenit krásu jednotlivých květů. Květy nejsou při bližším pohledu nenápadné, ale odvážné. Na rozdíl od jiných zástupců rodu nemají květy pravou trubku nebo hrdlo, které by spojovalo všechny jednotlivé části rostliny dohromady. Místo toho je květ téměř od báze rozdělen horním trojlaločným pyskem a dvěma postranními řemenovitými okvětními lístky. Vystupující tyčinky, tyčinky a tyčinky jsou i na tento rod velké a často se rovnají délce okvětních lístků nebo ji přesahují.
Květy poskytují nektar také řadě druhů bezobratlých včetně motýla blatnice skvrnité, jejíž housenky se živí výhradně jehlicemi smrku černého (Picea mariana). Jak postupuje životní cyklus blatnice skvrnité, poskytují květy rodu Rhodora blízký zdroj potravy pro nově vylíhlé motýly. Navzdory intenzivní kráse a hodnotě květů pro skřítka bahenního a další motýly nemají na rozdíl od jiných blízce příbuzných zástupců tohoto rodu žádnou výraznou vůni.
Tento keř zřídka přesahuje výšku tří metrů a po odkvětu upadá do relativního zapomnění, přičemž ostatní lesní a mokřadní druhy se s postupující sezónou stávají většími a výstavnějšími. Všímavé oko Rhodoru vždy pozná podle modrozelených listů a přítomnosti lehkého povlaku peří na mladých stoncích a listech. Plody dozrávají v tvrdé hřebenovité tobolky, které se bočně rozevírají a umožňují podzimním a zimním větrům rozptýlit prach jako semena.
Transcendentalistický básník Ralph Waldo Emerson byl tímto druhem v roce 1839 tak zaujat, že na jeho počest napsal celou báseň.
Rhodora
od Ralpha Waldo Emersona
Na otázku, odkud je květ?
V květnu, kdy mořské větry pronikaly našimi samotami, jsem v lese našel svěží Rhodoru, jak ve vlhkém zákoutí rozprostírá své květy bez listí, aby potěšila poušť a pomalý potok. Fialové okvětní lístky, spadlé do tůně, zčeřily černou vodu svou krásou; sem by si mohl červený pták přijít zchladit své peří a dvořit se květině, která zlevňuje jeho šat. Rhodora! Kdyby se tě mudrci ptali, proč ten půvab plýtvá na zemi a na nebi, řekni jim, drahá, že kdyby oči byly stvořeny k vidění, pak je krása sama omluvou pro své bytí: Proč jsi tam byla, ó soupeřko růže! Nikdy mě nenapadlo se ptát, nikdy jsem to nevěděl: Ale ve své prosté nevědomosti předpokládám, že tatáž Síla, která mě tam přivedla, přivedla i tebe.
Další informace
- Profil rostlin – Rhododendron canadense, rhodora
Ahmadjian, Vernon. 1979. Kvetoucí rostliny státu Massachusetts. University of Massachusetts Press, Amherst, Massachusetts.
Emerson, Ralph Waldo. 1834. The Rhodora. American Transcendentalism Web.
Appalachian Mountain Club. 1964. AMC Field Guide to Mountain Flowers of New England (Terénní průvodce horskou květenou Nové Anglie). Appalachian Mountain Club, Boston, Massachusetts.
Gleason H. A. a A. Cronquist. 1991. Manual of Vascular Plants of Northeastern United States and Adjacent Canada, Second Edition. The New York Botanical Garden, New York, New York, USA.
Johnson, Charles W. 1985. Bogs of the Northeast. University of New England Press, Hanover, New Hampshire and London, England.
Slack, N. G. and A. W. Bell. 1995. Field Guide to the New England Alpine Summits [Terénní průvodce po alpských vrcholech Nové Anglie]. Appalachian Mountain Club, Boston, Massachusetts.
Wallner, J. a M. J. DiGregorio. 1997. Horská květena Nové Anglie: A High Country Heritage. Ve spolupráci s New England Wild Flower Society. Mountain Press Publishing Company, Missoula, Montana.
Wikipedia, The Free Encyclopedia. Rhododendron canadense. 2006.