Bariéra 1000 stop byla překonána a ještě něco navíc.
29. března 2016 od Steve Hill v kategorii Novinky s 10 komentáři
Zpravodajství o discgolfu na serveru Ultiworld právě začíná. Pro nejnovější informace sledujte Ultiworld Disc Golf naTwitteru a Facebooku. Podívejte se na veškeré naše aktuální discgolfové zpravodajství zde a sledujte naše specializované webové stránky.
To netrvalo dlouho.
David Wiggins Jr. hodil včera na závěrečném dni High Desert Distance Challenge 154gramovým diskem Innova R-Pro Boss rekordní vzdálenost 1 109 stop (338 m) v prudkém větru v zádech o rychlosti 38 mil za hodinu a vytvořil tak nový rekord World Flying Disc Federation. Tento rekord je v současné době neoficiální, dokud nebudou výsledky ověřeny.
V divokém dopoledni, kdy tři další hody překonaly 900 stop a dva další překonaly hranici 1000 stop, hod překonal dva dny starý rekord Simona Lizotteho (903,9 stop).
Při průměrné rychlosti větru mezi 36 a 42 mph a nárazech o rychlosti 70 mph Wiggins řekl, že účastníci používali disky, které byly poddajnější než obvykle, aby bojovali se silnou vichřicí. Rekord překonal při svém druhém hodu toho dne.
„Rozhodně to není nic, co bychom házeli, nikdo z nás,“ řekl Wiggins. „Chtělo to rychlou ruku, abychom překonali vítr. Spousta dalších hráčů dnes neměla tak dobré hody jako v jiné dny, protože nebyli schopni přejít na své disky a překonat rychlost větru z rukou.“
Lizotte souhlasil, že podmínky byly pro soutěž tohoto typu jako stvořené.
„Dnes to bylo naprosto šílené,“ řekl Lizotte. „Dnes jsme házeli mnohem výš než ostatní dny. V podstatě jsme jen házeli nebeské válce a doufali, že disk chytne vítr a prostě poletí.“
Přestože Wiggins překonal poslední rekordní vzdálenost, není mu tento rekord cizí. V roce 2012 vytvořil nový milník hodem dlouhým 836,6 stop (255 m), čímž překonal téměř deset let starý rekord 820 stop, který předtím držel Christian Sandstrom. Wiggins je také držitelem několika věkově chráněných rekordů.
Neváhal však přiznat, že na nový rekord mělo vliv počasí.
„K dosažení těchto vzdáleností určitě pomohl vítr,“ řekl Wiggins. „Jsou to vzdálenosti, které podle mého názoru nebyly dosažitelné, dokud jsem je dnes skutečně neviděl na dálkoměru.“
Lizotte včera neplánoval házet, dokud někdo nepřekoná jeho předchozí značku. Vzal si odpaliště po Wigginsovi a dosáhl maxima 1030 stop, což bylo samo o sobě ohromující.
„Nikdy by mě nenapadlo, že v příštích deseti letech překonáme tisícovku,“ řekl Lizotte. „Wigginsův hod byl prostě naprosto šílený.“
Wiggins řekl, že viděl některé kritiky na sociálních sítích ohledně venkovního rekordu v dálce a možnosti ovlivnění větrem, a navrhl, aby se v budoucnu stanovil nový standard soutěže.
„Myslím, že založíme rekord, kde budeme mít mnohem méně proměnných, co se týče podmínek,“ řekl. „Něco, kde nemáte žádnou jinou pomůcku než svůj osobní výkon a dovednosti.“
Lizotte sice připustil, že ho internetové tlachy frustrují, ale poukázal na to, že účelem soutěže je bojovat proti odpůrcům na dálku.
„To se stává u všeho na internetu,“ řekl. „Můžete zveřejnit tu nejkrásnější nebo nejlepší věc vůbec a lidem se to bude nějakým způsobem nelíbit. Takže mě tyhle komentáře nebo lidi moc nezajímají, takže je to vlastně jedno. Vždycky jsem nějakým způsobem souhlasil s tím, co říkali, ale na druhou stranu se prostě snažíme házet tak daleko, jak je to na téhle planetě na rovné zemi možné, tak proč bychom k tomu nevyužili ty nejlepší podmínky?“
Lizotte však sdílel Wigginsovy pocity, že soutěž se bude muset změnit, aby byla v budoucnu udržitelná.
„Myslím, že tato soutěž, tak jak je, už opravdu nebude existovat, protože 1 109 stop už podle mě nikdy nebude dosaženo,“ řekl Lizotte. „Takže nemá smysl tam chodit a doufat ve vítr o rychlosti 60 mil za hodinu. Tahle věc s dálkařskými soutěžemi už v podstatě skončila a my teď musíme najít směrnice pro vítr nebo halové rekordy, které budou budoucí soutěží.“
Přestože existuje halový rekord WFDF, nepokouší se o něj často. Naposledy byl stanoven v roce 2005 a uskutečnil se na letadlové lodi a najít dostatečně velké zařízení, kam by se vešly největší zbraně moderní doby, by bylo náročné.
„To by bylo opravdu skvělé , kde by šlo jen o čistou techniku a sílu, aby se zjistilo, kdo skutečně dokáže hodit nejdál,“ řekl Lizotte. „Nevím, kde takové místo najít, ale někde na světě by to asi bylo možné.“
Pokud by se soutěž měla konat venku, Wiggins zmínil normu po vzoru olympijských disciplín v terénu, kde musí být vítr přinejlepším zanedbatelný. Přesto řekl, že případné změny v budoucnu neovlivní jeho pocit z právě dosaženého rekordu.
„Vím, že jsem jeden z nejvzdálenějších vrhačů spolu se Simonem , Alexem , Garrettem Gurthiem,“ řekl Wiggins. „Nikdy bych Simona nepřekonal o to, o co můj rekord překonal ten jeho za normálních podmínek. Když házíme na krk, normálně se tak či onak přiblížíme na pár metrů, a to se nám daří neustále. Všichni házíme opravdu daleko.“
Připustil však, že velikost rekordu se ještě pořádně neprojevila.
„Je to prostě divné číslo a kvůli podmínkám je to trochu zvláštní pocit,“ řekl Wiggins. „Nevím, jestli to bude číslo, kterého se někdo dotkne, pokud se nějak nezopakují tyhle podmínky, takže je to dost divoké.“