Přírodovědec John Muir jednou řekl: „Síla představivosti nás činí nekonečnými.“ Nový výzkum si však dovoluje nesouhlasit.
Dva vědci z britských univerzit provedli laboratorní a online studie, aby ověřili, zda představivost skutečně souvisí s učením a kreativitou. To, co zjistili, vás možná překvapí.
Konvenční moudrost a řada citátů Alberta Einsteina naznačují, že představivost je nezbytným předpokladem intelektu a že ti, kteří mají nadměrně aktivní představivost, budou s větší pravděpodobností geniálními inovátory. Nejnovější vědecká práce však naznačuje, že to, co jsme po staletí předpokládali, nemusí být ve skutečnosti pravda.
„Zjistili jsme, že představivost je jen slabě spojena s výsledky v učení a kreativitou,“ napsali autoři studie v časopise British Journal of Psychology.
Představivost je však spojena s jiným rysem. Podle výzkumu tvoří představivost – neboli „vytváření mentálních reprezentací pojmů, myšlenek a vjemů, které nejsou současně vnímány smysly“ – „22,5 % rozptylu schizotypních přesvědčení.“
A co to je, ptáte se možná?
Podle Mayo Clinic se schizotypní porucha osobnosti diagnostikuje u lidí, kteří vykazují „zvláštní nebo výstřední“ chování a jen zřídka mají přátele. Osoby se schizotypní poruchou osobnosti mají tendenci chovat „zvláštní“ myšlení a často se někdy domnívají, že existují schopnosti, jako je telepatie, vysvětluje klinika.
Autoři studie dospěli k závěru, že jejich výzkum naznačuje, že „představivost může spíše svědčit o kognitivních výstřednostech než prospívat hromadění znalostí nebo produkci nových a užitečných myšlenek“. Možná je tedy na čase přestat romantizovat život ve světě své představivosti – nemusí to znamenat to, co si myslíte, že to znamená.