Podle Sama McPhersona
Oakland Athletics z roku 1989 byli mnoha věcmi, mimo jiné vítězi Světové série. Dostali se k němu však těžkou cestou, když prohráli Světovou sérii 1988, přestože byli velkými favority. K tomuto momentu se A’s bohužel vrátili ve Světové sérii 1990. Verze Oakland Athletics z roku 1989 se však vměstnala mezi finálové porážky a dosáhla nesmrtelnosti.
Tým vyhrál 99 zápasů, přestože kvůli zranění přišel na 97 zápasů o nejužitečnějšího hráče Americké ligy z roku 1988 Josého Canseca. Téměř sedm týdnů sezóny, od konce května do poloviny července, vynechal také Dennis Eckersley, který se stal hvězdou zápasu. A také nováček roku 1988 v AL Walt Weiss vynechal 78 zápasů. Kolik týmů může takto přijít o tři klíčové hráče a přesto dosáhnout 99 vítězství? Málokterý.
Tento tým byl plný talentu a touhy. A’s měli za úkol vyhrát sérii poté, co se Los Angeles Dodgers v roce 1988 díky šťastnému švihu a horkému nadhazovacímu esu dostali k titulu a poměrně snadno porazili Oakland v pěti zápasech. Tomuto týmu nechtěli mistrovský titul odepřít.
Díky těmto zraněním se A’s nadobro ujali prvního místa až 10. srpna, kdy byli Canseco i Eck opět stoprocentní. V polovině léta neuškodilo ani znovuzískání věčného hráče All-Star Rickeyho Hendersona. Rickey byl doma před oaklandskými fanoušky přímo fantastický – v pouhých 85 zápasech za A’s ukradl 52 met.
Dlouholetými stálicemi v sestavě byli první metař Mark McGwire (33 homerunů, 95 RBI), určený pálkař Dave Parker (22 HR, 97 RBI) a třetí metař Carney Lansford ( průměr 336 bodů, 37 krádeží). Také nadhazovači byli opět úžasní:
Dave Stewart si vedl jako obvykle: 21-9 s ERA 3,32, Mike Moore (19-11, 2,61) a Storm Davis (19-7) si připsali po 19 vítězstvích. Když k tomu připočteme Boba Welche a jeho bilanci 17-8 s ERA 3,00, byla to pro soupeře impozantní rotace, kterou mohli každý týden rozlousknout.
Eckersley ještě dokázal zachránit 33 zápasů s bilancí 4-0 a ERA 1,56, zatímco levák Rick Honeycutt (12 záchran, 2,35) a pravák Todd Burns (8 záchran, 2,24) Ecka zdatně zastupovali, když byl mimo hru. Díky této trojici záložníků, kteří byli připraveni, když je manažer Tony LaRussa zavolal, vedli A’s v počtu záchranných zákroků v AL.
V mistrovské sérii AL se Oakland utkal s týmem Toronto Blue Jays, který si samozřejmě o několik sezón později vydobyl nesmrtelnost. V roce 1989 však ještě nebyli připraveni. A’s doma v Coliseu snadno vyhráli první dva zápasy a poté, co Blue Jays ve třetím zápase porazili Davise, začala pro fanoušky baseballu opravdová show.
Henderson dvěma homeruny zaznamenal čtyři doběhy, zatímco Canseco odpálil nejhlubší míč, jaký kdy kdo v přímém přenosu viděl, opravdu: YouTube ten homerun stále miluje. Odpal z pátého patra z Josého pálky byl pro Blue Jays deflační a už se z něj nikdy nevzpamatovali. A’s vyhráli čtvrtý zápas 6:5 a v pátém zápase Stewart a Eck společně vyřadili Toronto 4:3.
Pro Oakland to byla opět Světová série a tým se měl utkat se svými rivaly ze zálivu, San Francisco Giants. Ve čtyřech zápasech, které nebyly příliš vyrovnané – Giants ani jednou v sérii nevedli -, A’s dominantním způsobem napravili chyby z roku 1988.
Okland celkově přehrál San Francisco 32:14 a přestřílel ho 44:28. První dva zápasy v Coliseu vyhráli A’s 5:0 a 5:1 díky dominantním výkonům Stewarta a Moora. Poté, co si zemětřesení v Loma Prieta vynutilo odložení třetího zápasu o 10 dní, pokračoval Oakland přesně tam, kde skončil.
Stewart začal třetí zápas a udržel Giants na třech dobězích, než S.F. v deváté směně při prohře 13:7 zaznamenali čtyři nesmyslné doběhy z bullpenu A’s. V deváté směně se pak Giants dostali do vedení. Čtvrtý zápas nadhazoval Moore a také on byl opět velmi silný. Giants se opět dostali k oaklandskému bullpenu až v závěru a získali čtyři doběhy, ale vítězství 9-6 pro A’s rozhodlo o výhře v sérii ve čtyřech zápasech.
Přirozeně, Stewart byl MVP, ale ve skutečnosti se o tuto cenu mohla ucházet řada hráčů A’s. Oakland jako tým v Sérii trefil 0,301, takže Canseco (.357, jeden HR, tři RBI), Henderson (.474, jeden HR, tři RBI), Dave Henderson (.308, dva HR, čtyři RBI), Lansford (.438, jeden HR, čtyři RBI) a catcher Terry Steinbach (jeden HR, sedm RBI) si zasloužili status MVP.
Dominance A’s byla tak naprostá, že během celé Světové série použili pouze šest nadhazovačů. Stewartův kompletní shutout v prvním zápase však udával tón celé sérii. Eckersleyho bylo potřeba zachránit pouze v jednom zápase, a to ve čtvrté hře.
Okland samozřejmě v roce 1990 smetli v sérii Cincinnati Reds a od té doby se A’s v devíti účastech po sezóně nedokázali vrátit do titulového kola play-off MLB. Od roku 1990 získal Oakland neuvěřitelných sedm titulů v AL West, ale do ALCS se v tomto období dostal pouze dvakrát (1992, 2006).
S tím, jak se na začátku 90. let změnila finanční dynamika baseballu, se A’s z jednoho z nejlépe utrácejících týmů stali jedním z nejméně utrácejících týmů. Od roku 2003 nevyhrál sérii žádný tým s malými platy, takže kdyby Oakland v dohledné době opět vyhrál, byl by to úžasný úspěch.
Fanoušci Bay Area si zatím mohou bitvu o záliv v podzimní klasice z roku 1989 pamatovat nejen kvůli zemětřesení: Mohou si ji pamatovat jako poslední šampionát dominantního týmu, který s velkou lehkostí vyhrál tři ligové pennanty v řadě. V historii baseballu v Bay Area vyhráli tři ligové pennanty v řadě pouze A’s v letech 1972-74 a je pravděpodobné, že se to už nikdy nebude opakovat.
Sam McPherson je nezávislým autorem, který se věnuje baseballu, fotbalu, basketbalu a fantasy sportům pro mnoho internetových stránek, včetně CBS, AXS a Examiner.