Vikingské nástroje – Hudba doby vikinské

Hudba je součástí naší kultury již od jeskynních lidí a nejinak tomu bylo i v době vikinské. Ještě dnes můžeme na našem území najít pozůstatky hudebních nástrojů, které Vikingové za svého života používali. Bohužel nejsme schopni jejich hudbu vykopat a poslechnout si, jak zněla, a také nebyly nalezeny žádné hudební zápisy z doby Vikingů.

Archeologové našli celou řadu vikingských nástrojů a mnohé z nich dodnes vypadají jako hudební nástroje, které se používají v některých částech východní Evropy.

Vikingské dřevěné dechové nástroje

Prvním hudebním nástrojem, na který se podíváme, je roh, tento typ zobcové flétny mohl být vyroben buď z kravského rohu, nebo z kozího rohu. Lidé v době Vikingů do jednoho z těchto rohů vyvrtávali otvory, podobně jako to vidíme u flétny.

Takový roh měl obvykle čtyři až pět otvorů, ale ne vždy jste se mohli rozhodnout sami, délka rohu se mohla u jednotlivých rohů velmi lišit. Tento roh na obrázku je replikou kravského rohu ze švédského Västerby.

Jsme si také zcela jisti, že některé rohy v sobě neměly žádné otvory a používaly se pouze jako trhací roh, ale nemáme pro to žádné archeologické důkazy, máme však vyobrazení na tapisérii z Bayeux, která vznikla krátce po bitvě u Hastingsu v roce 1066.

Vikingská flétna

Ve Skandinávii bylo nalezeno mnoho fléten z doby Vikingů, tyto flétny byly většinou vyrobeny ze zvířecích kostí, například z kostí nohou krávy, jelena nebo z velkých ptáků. Tyto flétny měly většinou tři otvory, ale našly se i flétny s až sedmi otvory.

Panpipe z doby vikinské

Vikinským nástrojem, který si možná nespojujete s dobou vikinskou, je panpipe (nazývaná také Panova flétna). Jedna z těchto panových dud byla nalezena při vykopávkách v Coppergate, které probíhaly v letech 1976-1981 v Yorku (Jorviku) v Anglii. Tato panpipe z Yorku pochází podle odhadů z 10. století, tedy z konce vikinského věku. Tato píšťala je vyrobena z malé desky z bukového dřeva a píšťaly byly vytvořeny vyvrtáním otvorů do dřeva v různé hloubce.

Vrch otvorů byl mírně zkosen, aby tvořil pohodlnou oporu pro rty hudebníka. Yorská píšťala má pět píšťal a ve skutečnosti je na ni stále možné hrát zvuky AHCDE.

Skalmejen

Tato replika hudebního nástroje známého jako „Skalmejen“ byla nalezena na ostrově zvaném Falster v Dánsku a její vznik se odhaduje na 11. století. Kolem tohoto nástroje panuje trochu mystiky, protože archeologové si nejsou jisti, jak se používal.

Někteří spekulují, že šlo o část dudy, ale při vykopávkách nebyly nalezeny žádné zbytky koženého vaku. Ve Švédsku však byl nalezen jeden, který vypadá velmi podobně a který měl vedle sebe zbytky kůže. Je možné, že tento vikinský nástroj je nějaký druh rohu s přidaným náustkem.

Čelisťová harfa

Tento poněkud zvláštně vypadající nástroj je čelistová harfa a byl součástí výbavy Vikingů, když hráli svou hudbu. Má opravdu zcela jedinečný zvuk, který na jednu stranu zní cizokrajně, ale na druhou stranu zní povědomě, jako by něco hluboko v nás ten zvuk poznávalo.

Vikingské žesťové nástroje

Pokud se podíváme na jeden z žesťových nástrojů z doby Vikingů, myslím, že bychom se měli podívat na luru, protože je to jeden z nejvíce zmiňovaných nástrojů z doby Vikingů. Tento nástroj podobný trubce byl vyroben ze dřeva a byl různě dlouhý.

Například lur nalezený v 90. letech v Dánsku v Herningu a Holingu byl dlouhý 78 – 79,5 cm (30-31 palců) a lur nalezený v lodním pohřebišti v Osebergu v letech 1904-1905 byl dlouhý 106,5 cm (42 palců).

Lur byly vyrobeny z jednoho kusu dřeva, které bylo podélně rozštípnuto, vnitřek vydlabán a poté byly obě poloviny velmi pevně svázány zpět dohromady nějakými vrbovými páskami.

Myslíme si, že se jednalo o hudební nástroj v době vikingské, ale opravdu se neví, zda tomu tak bylo, pravděpodobně jej používali především zemědělci, aby přivolali svá hospodářská zvířata zpět domů na farmu. Jsme si však zcela jisti, že lur se používal během válečných akcí ke shromažďování vojska k útoku a pravděpodobně se používal i doma k varování místních obyvatel před přicházejícími nepřáteli.

Vikingské strunné nástroje

Vikingové také hráli na strunné nástroje, a jakým lepším nástrojem začít se zabývat než lyrou. Tato lyra je skandinávským vikingským nástrojem, ale v podstatě se jedná o harfu, a je to nástroj, který byl podle severských ság považován za pánský nástroj. Pokud jste sledovali seriál Vikingové, pravděpodobně jste viděli Einara Selvika z hudební skupiny známé jako Wardruna hrát na tento nástroj.

Tagelharpa

Dalším strunným nástrojem z doby Vikingů je Tagelharpa, což v podstatě znamená harfa z koňských žíní, protože struny jsou vyrobeny z koňských žíní. Je to také jeden z nástrojů, který Einar používal při skládání hudby s Wardrunou.

Rebec

Vikingové byli známí tím, že cestovali široko daleko, a proto často naráželi na jiné kultury s novými a zajímavými hudebními nástroji, které nikdy neviděli ani o nich neslyšeli. Je velmi pravděpodobné, že na strunný nástroj zvaný rebec narazili Vikingové na jedné ze svých četných cest do Byzantské říše.

Rebec pravděpodobně našli u jednoho z mnoha kupeckých stánků v některé ze zaprášených ulic Konstantinopole, nebo jak mu Vikingové říkali Miklagård (staroseversky Miklagarðr), a pravděpodobně za něj vyměnili část svých kožešin. Tento nástroj vypadá téměř jako housle, zvuky však nejsou zcela stejné.

Nevíme, jak dalece byl tento nástroj ve Skandinávii v době vikingské rozšířen, a ve Skandinávii byl zatím nalezen pouze jeden rebec z doby vikingské, a to při vykopávkách ve starém vikingském městě Hedeby.

Vikingské rytmické nástroje

Buben je jedním z nejstarších hudebních nástrojů a byl samozřejmě znám i ve Skandinávii, tam se však zatím žádný buben nenašel. Spekuluje se, že bubny, které Vikingové používali, byly něčím podobným buď irskému bubnu bodhran, nebo bubnům s koženou hlavou, které používali Sámové v severní Skandinávii.

Jestli Vikingové používali bubny jen pro své obřadní rituály, nebo také jako součást své hudby, to prostě nevíme, ale bylo by docela zvláštní, kdyby je nepoužívali.

Další severské hudební nástroje

V době Vikingů pravděpodobně neexistovala žádná hranice toho, co lze považovat za hudební nástroj, a pravděpodobně používali všechny druhy nástrojů. Od používání hlasu, pískání, podupávání nohou nebo tleskání rukama, hranice určuje opravdu jen představivost.

Byla nalezena také široká škála zvonků a chrastítek, které pravděpodobně také používali jako součást své hudby. Chrastítka a zvonky měly také tu výhodu, že odháněly zlé duchy od dětí, když ležely v postýlkách.

Popisy hudby doby vikinské

Většinu nám dnes dostupných pramenů z doby vikinské napsali lidé, kteří pohany neměli příliš v lásce, a proto do svých děl často vkládali vlastní možnosti. Pravděpodobně také severskou kulturu příliš neznali a je možné, že jen stáli a pozorovali, jak se pohané chovají, aniž by s nimi komunikovali.

Což by dávalo stejný smysl, jako stát venku a dívat se do místnosti ze zamlženého okna, a pak tvrdit, že rozumíme, co se děje. Nepohanské zdroje tedy vždy berte s rezervou, protože je nutně nechtěly vykreslit v příznivém světle. Mnozí z nich měli buď nějaký program a chtěli být loajální vůči církvi, a jiní byli prostě cizinci, kteří přišli do severní Evropy z mnohem odlišného klimatu a kultury.

Alkuin z Yorku popisuje hudbu vikingského věku

Věru by vás nemělo překvapit, že křesťané byli s Vikingy velmi nespokojeni a pohanská hudba zdaleka nepatřila mezi jejich oblíbené písně. V roce 797 vyjádřil Alcuin z Yorku, který byl rádcem franského císaře Karla Velikého, svůj názor na vikingskou hudbu v dopise lindisfarnskému biskupovi Speratovi.

Latinsky: „Verba Dei legantur in sacerdotali convivio. Ibi decet lectorem audiri, non citharistam; sermones patrum, non carmina gentilium. Quid Hinieldus cum Christo? Angusta est domus: utrosque tenere non poterit. Non vult rex caelestis cum paganis et perditis nomine tenus regibus communionem habere.“

Přeloženo do češtiny: „Ať je slyšet slovo Boží, když kněží společně jedí. Ať poslouchají lektora, ne citharu (lyru); kázání církevních otců, ne písně v lidovém jazyce. Co má Ingeld společného s Kristem? Náš dům není dost široký, aby se do něj vešlo obojí. Král nebes nechce mít nic společného s prokletými pohany, kteří mají titul krále.“

Saxo Grammaticus popisuje hudbu vikingského věku

Dánský kněz a historik Saxo Grammaticus ve 12. století ve své knize popisuje, jak hráč na lyru hrál pro krále Erika Ejegoda, který byl v 11. století dánským králem.

Latinsky: „Cuius prima specie praesentes veluti maestitia ac stupore complevit. Qui postmodum ad petulantiorem mentis statum vegetioribus lyrae sonis adducti, iocabundis corporum motibus gestiendo dolorem plausu permutare coeperunt.“

Postremo ad rabiem et temeritatem usque modis acrioribus incitati, captum amentia spiritum clamoribus prodiderunt. Ita animorum habitus modorum varietas inflectebat. Igitur qui in atrio melodiae expertes constiterant, regem cum admissis dementire cognoscunt irruptaque aede furentem complexi comprehensum continere nequibant.

„Quippe nimio captu furoris instinctus eorum se valide complexibus eruebat; naturae siquidem eius vires etiam rabies cumulabat. Victo itaque colluctantium robore, procursum nactus, convulsis regiae foribus arreptoque ense, quattuor militum continendi eius gratia propius accedentium necem peregit. Ad ultimum pulvinarium mole, quae undique a satellitibus congerebantur, obrutus, magno cum omnium periculo comprehenditur. Ubi vero mente constitit, laesae primum militiae iusta persolvit (Saxo Grammaticus, Gesta Danorum, XII:6).“

Přeloženo do češtiny: „Nejprve předvedl různé kousky, takže všechny naplnil zármutek a otupělost. A potom je zvuk lyry přiměl k drzému a živému rozpoložení, pak žertovné melodie, které je přiměly k dychtivému pohybu těl, a oni začali vyměňovat úzkost za potlesk.“

„Nakonec je rozzuřil k šílenství a zbrklosti, takže se jich zmocnilo šílenství a v naprosté zuřivosti vydávali velké výkřiky. Tak se stav jejich mysli různě měnil. Proto když hudba v sále skončila, viděli, že král je dohnán k šílenství a zběsilosti, takže ho nemohli zadržet.“

„Tak se jich zmocnilo přílišné šílenství a mocně je přemohla zuřivost; podle jejich povahy se šílenství mužů stupňovalo. A tak přemožený silou zápasu se vymanil z jejich sevření a vrhl se vpřed, vypáčil dveře, popadl meč a zabil čtyři své bojovníky a nikdo se nemohl přiblížit natolik, aby ho zadržel.“

„Nakonec jeho dvořané vzali polštáře a ze všech stran se k němu přiblížili a házeli je přes něj, až ho s velkým rizikem mohli všichni zadržet. Když se vzpamatoval, zaplatil spravedlivý weregild za zranění bojovníků.“

Arabské popisy hudby vikingského věku

V roce 950 se arabský cestovatel a obchodník Ibrahim Ibn Ahmad Al-Tartushi vydal do dánského obchodního města Hedeby (staroseversky Heiðabýr)(německy Haithabu) a zde pozoroval buď jednu z jejich písní, nebo rituály.

„Nikdy předtím jsem neslyšel ošklivější písně než ty, které zpívají Vikingové v Slesvigu (v Dánsku). Vrčivý zvuk vycházející z jejich hrdel mi připomíná vytí psů, jenže ještě nezkrotnější.“

Na konci 10. století arabský vyslanec Ibn Fadlán ve své knize Risala píše o zpěvu Vikingů při vikingském pohřebním rituálu. Ibn Fadlad necestoval do Skandinávie, ale cestoval k Volze, která se nachází v dnešním Rusku, a právě zde se setkal s Rusy. Rusové označovaní také jako vikingští Rusové jsou lidé ze Skandinávie, kteří často cestovali po východních částech Evropy za účelem nájezdů a obchodu.

„Spalují ho tímto způsobem: prvních deset dní ho nechávají v hrobě. Jeho majetek rozdělí na tři části: jednu část pro jeho dcery a ženy, druhou na šaty, jimiž mrtvolu obléknou, a další část pokryje náklady na opojný nápoj, který během deseti dnů zkonzumují, sexuálně se spojí se ženami a zahrají na hudební nástroje (§ 87).“

„Poté skupina mužů, kteří s otrokyní souložili, udělá ze svých rukou jakousi dlážděnou cestu, po níž dívka, položivši nohy na dlaně jejich rukou, nasedne na loď. Muži přišli se štíty a holemi. Dívce podali pohár s omamným nápojem; při jeho přebírání zpívala a pila. Tlumočník mi řekl, že se tímto způsobem rozloučila se všemi svými družkami. Pak dostala další pohár; vzala si ho a dlouho zpívala, zatímco ji stařena pobízela, aby se napila a šla do pavilonu, kde ležel její pán (§ 90).“

Nejstarší dánská píseň

Jak jsem již řekl, bohužel nemáme žádné notové zápisy z doby Vikingů, ale mám naději, že se to jednou změní. Nejstarší severský hudební zápis s textem, který se ve Skandinávii dochoval, byl objeven na poslední stránce Skånské knihy zákonů (Codex Runicus) (dánsky Skånske lov) ze 14. století.

Tato kniha obsahuje všechny zákony, které se používaly ve východních částech Dánska, což v té době bylo Skåne, Halland, Blekinge a ostrov Bornholm. Obsahuje také některé církevní zákony a některé informace o prvních dánských králích.

Nejvíce se však kniha proslavila právě touto písní, a to právem. Píseň, která byla v této knize nalezena, není jen velmi stará, mohla by být mnohem mnohem starší než ze 14. století. Nejenže se tóny z této písně pozoruhodně hodí k dochované Panově flétně, která byla nalezena v Yorku. Notové zápisy byly navíc psány runami, což je velmi neobvyklé, protože vše, co bylo kolem roku 1150 n. l. psáno inkoustem, bylo psáno pomocí římské abecedy.

Text této písně zní následovně: „Drømde mik en drøm i nat um silki ok ærlik pæl“

S jistotou víme, že první část textu „Drømde mik en drøm i nat“ znamená „v noci se mi zdál sen“, ale existují určité pochybnosti o tom, co skutečně znamená poslední část textu. Po internetu koluje několik různých výkladů, co by poslední část písně mohla znamenat, zde jsou tři z nich.

Výklad první: „Drømte mig en drøm i nat om lighed og retfærdig dom“

Česky: „Včera se mi zdál sen o rovnosti a spravedlivém soudu“

Interpretace dvě: „Jeg drømte en drøm i nat, at jeg var klædt i silke og fornemt stof“

Anglicky: „Včera v noci se mi zdál sen, že jsem byla oblečená do hedvábí a nóbl látky“

Třetí interpretace: „Jeg drømte en drøm i nat, at jeg var klædt i silke og i en fin pels“

Anglicky: „

Moderní vikingská hudba

Dnes existuje poměrně dost hudebních skupin, které se specializují na hudbu buď z vikingské doby, nebo z raného středověku. Pokud vás tento druh hudby zajímá, rád bych vám doporučil podívat se buď na Wardruna, nebo na Forndom, a pokud máte rádi heavy metal, měli byste se podívat na Amon Amarth. Seznam vikingské hudby je však poměrně dlouhý a vsadím se, že v rámci tohoto hudebního žánru ještě existují kapely, o kterých jste nikdy předtím neslyšeli.