1981 Mr Olympia
Po soutěži Mr Olympia 1980, kterou dnes kulturisté označují jako „aféru Sydney“, se v říjnu 1981 všechny oči upíraly na Columbus v Ohiu. V měsících následujících po nejkontroverznější soutěži Mr Olympia všech dob se v kulturistických časopisech objevily zvěsti o zmanipulování soutěže. „Arnold měl v porotě své přátele,“ tvrdil jeden z nespokojených soutěžících. „Arnold si nezasloužil lepší než páté místo, ale vyhrál jen díky svému jménu,“ obvinil ho jiný soutěžící. „Bylo to zmanipulované a z nás (ostatních soutěžících) udělali hlupáky,“ nechal se po soutěži slyšet Mike Mentzer.
Ještě překvapivější byl po soutěži Mr Olympia 1980 návrh na bojkot mnoha špičkových kulturistů v tomto sportu. Mike Mentzer, Boyer Coe a Frank Zane (tři nejlepší kulturisté světa) se rozhodli na protest proti rozhodnutí z roku 1980 vynechat soutěž Mr. Olympia 1981. Důrazně vyzvali všechny ostatní špičkové kulturisty, aby následovali jejich příkladu.
Převládala fáma, že se Franco Columbu chystá přihlásit na Mr. Olympia 1981. Když jeho nejlepší přítel Arnold Schwarzenegger opět propagoval největší soutěž v kulturistice, byly by nějaké pochybnosti o tom, kdo ten rok Olympii vyhraje? Velká trojka Zane, Coe a Mentzer varovala všechny špičkové profesionální kulturisty, že vstupují na Olympii na vlastní nebezpečí. Proč se vůbec objevovat, když bylo jisté, že vyhraje Franco?“
Franco Arnoldovi naznačil, že možná plánuje vlastní comeback, když Arnold v roce 1980 soutěžil v Austrálii. Po těžkém zranění kolena na soutěži World’s Strongest Man v roce 1977 by byl zázrak, kdyby se Franco vůbec ještě dokázal postavit na pódium, natož vyhrát soutěž kalibru Mr. Olympia. Při běhu s ledničkou přivázanou na zádech Franco zakopl a skončil tak, že si buď přetrhl, nebo natáhl všechny šlachy a vazy v levém koleni.
Lékaři Francovi řekli, že jeho kulturistická kariéra je u konce. Pokud by měl štěstí, mohl by po letech terapie znovu chodit. Těžké cviky na nohy, jako jsou dřepy, měly být minulostí a vystoupit znovu na pódium a soutěžit bylo jen nesplnitelným snem. Franco se lékařům vysmál a důsledně se věnoval vlastnímu terapeutickému programu, který zahrnoval chůzi do schodů bokem, pozpátku a dopředu.
Počátkem roku 1981 si Franco při natáčení filmu „Barbar Conan“ ve Španělsku znovu poranil bolavé koleno po skoku ze skály. Navzdory tomuto neúspěchu se Franco Arnoldovi svěřil se svými plány na návrat a opětovné vítězství na soutěži Mr. Olympia, stejně jako se to povedlo jeho dobrému příteli rok předtím.
Když Arnold tuto zprávu uslyšel, byl plný očekávání. Arnoldovi se zdálo, že je mu vyčítáno jeho kontroverzní vítězství v Sydney i všechny ostatní problémy v kulturistickém sportu. Věděl, že jeho pověst jednoho z předních propagátorů kulturistiky v tomto sportu (spolu se svým partnerem Jimem Lorimerem) je vážně ohrožena, pokud se Franco přihlásí na Mr. Olympia 1981 a vyhraje ji.
Franco na svůj návrat na Mr. Olympia trénoval jako posedlý. Záměrně omezil trénink hrudníku a zad a soustředil svou energii na paže, lýtka a stehna. Trénink hrazdy nahradil hodinami tréninku břicha a předloktí a také pečlivým posilováním zraněného levého stehna.
V létě 1981 byl Franco v přípravě na soutěž a každý následující měsíc vypadal výrazně lépe. Ve World Gym trénoval pouze v tělocvičných šortkách, často trénoval na slunci v nové venkovní posilovací sekci, aby zapracoval na svém opálení i na své postavě.
Franco se nemohl dočkat, až se podívá na svou hlavní konkurenci pro Mr. Olympia 1981. Chris Dickerson, druhý Arnold na Olympii 1980, také trénoval ve World Gym, ale Chris byl mnohem konzervativnější než Franco. Dickerson, který se rozhodl nechat si vystavování své postavy na pódiu, trénoval zcela zahalen v teplákových kalhotách a tričku s dlouhým rukávem.
Jediný okamžik, kdy se Chris svlékal, bylo po tréninku, když se sprchoval v kabinkách World Gym. Protože Franco trénoval v jinou denní dobu než Dickerson, nechal svého dobrého přítele Eddieho Giulianiho hlídat, kdy Chris dokončí trénink. Jakmile Dickerson zamířil do sprch, Giuliani zavolal Francovi, který nasedl do auta a jako šílenec jel do posilovny v naději, že konečně spatří postavu Chrise Dickersona.
Dickerson původně souhlasil s bojkotem soutěže Mr Olympia 1981, ale jak se soutěž blížila, změnil názor. Chris, bývalý závodník AAU a anglické organizace Nabba, byl v 70. letech proslulým šampionem ve physique a v roce 1970 se dokonce stal prvním Afroameričanem, který získal prestižní titul AAU Mr America. Se soutěží IFBB souhlasil až na Mr Olympia 1979, kde se umístil v první šestce.
Nedlouho poté se Dickerson stal nejúspěšnějším profesionálním kulturistou na okruhu IFBB. Díky své neuvěřitelné symetrii a extrémní svalnatosti, stejně jako uměleckým a ladným pózovacím sestavám, získal Chris v letech 1980 a 1981 celkové tituly Grand Prix. Na soutěži Mr Olympia 1980 patřil Chris k výrazným favoritům publika na zisk titulu a mnozí odborníci se domnívali, že to měl být právě Dickerson, a ne Arnold, kdo si zaslouží sošku Sandowa a titul Mr Olympia.
Nechtěl si nechat ujít příležitost k dalšímu pokusu na soutěži, kterou měl podle názoru mnoha lidí vyhrát o rok dříve, a tak Dickerson ignoroval bojkot vyhlášený kontingentem Coe-Mentzer-Zane. Přestože celý rok soutěžil na mnoha soutěžích Grand Prix a téměř všechny vyhrál, Dickerson se vrátil do posilovny a tvrdě trénoval na soutěž Mr. Olympia, aby se potřetí za sebou pokusil o účast na největší kulturistické soutěži.
Jedním z těch, kteří o bojkotu soutěže Mr. Olympia 1981 ani neuvažovali, byl Tom Platz. Pro Toma kulturistika BYLA Arnold a Franco. Platz měl k oběma mužům, kteří vytvořili profesionální kulturistiku, jen lásku a respekt. Plně podporoval Arnoldovo vítězství na Olympii 1980 a měsíc po aféře v Sydney se ochotně zúčastnil soutěže Professional Mr. Universe v Columbusu v Ohiu (kterou propagovali Schwarzenegger a Lorimer).
Tom byl znám jako nejtvrdší trénující kulturista na světě, byl známý svým neuvěřitelným vývojem nohou. Vracíme-li se k dobám, kdy v polovině 70. let bojoval o titul Mr. America, Tom se rychle proslavil tím, že měl pár největších a nejsilněji vyvinutých nohou na planetě.
Po vítězství ve střední váze na Mr. Universe 1978 v mexickém Acapulku Platz s obavami přijal svůj status profesionála. Tom pořádal semináře a pózovací výstavy po celých Spojených státech i po celém světě. Dokonce vydal příručku pro trénink nohou, aby využil své nejslavnější části těla. Během svých pózovacích exhibic se Platz záměrně vyhýbal ohýbání nohou, dokud nebyla jeho pózovací sestava dokončena. Před odchodem z pódia se Tom zastavoval a díval se na publikum, které křičelo: „Nohy! Nohy!“. Tom s bezelstným úsměvem sepnul ruce za pasem, nenuceně natáhl jednu nohu dopředu a BUM! napnul své obrovské kvadricepsy, které explodovaly do masy pruhů a boubelatých svalů. Dav by souhlasně zařval a Tom by seskočil z pódia.
Přestože byl Tom se svým statusem „Mr. Legs“ spokojen, zoufale toužil po respektu porotců a po postupu v žebříčku Mr. Na soutěži Mr. Olympia 1979 se umístil mimo finanční ohodnocení a následující rok velmi tvrdě trénoval na nechvalně proslulou soutěž v Sydney. Zoufale sledoval, jak na Olympii 1980 vyvolávají šest nejlepších sportovců k pózování a jeho jméno nezaznělo. Odhodlaný Tom se následujícího rána vrátil do posilovny, aby dále vylepšil svou postavu. Pouhý měsíc po fiasku v Sydney byl Tom tak blízko vítězství na profesionální soutěži Mr Universe v Columbusu ve státě Ohio, ale umístil se na neuspokojivém druhém místě za Jusupem Wilcoszem z Německa, který byl rovněž považován za velmi dobrého přítele a tréninkového partnera promotéra Arnolda Schwarzeneggera.
Rok 1981 byl pro Toma Platze rokem „do or die“! Po porážce s Wilcoszem se Tom rozhodl zcela změnit svou postavu a šokovat svět na příštím ročníku Mr. Tom byl viděn, jak v Golds Gym dělá opakované dřepy s 600 kg. Denně přijímal 6000 kalorií, každý večer chodil spát v devět hodin a každé ráno vstával v půl šesté. Zatímco snídal mražený banán nebo jogurt k snídani, Tom se psychicky posiloval pomocí autohypnózy. „Viděl“ se, jak dřepuje s 800 kg, dělá dipy s 200 kg připoutanými k pasu.
Jeho bývalá přítelkyně trénovala ve stejné posilovně jako Tom. Přestože se tam objevovala se svým novým přítelem, Platz využíval bolest a odmítnutí, které cítil, jako motivaci k tréninku. Před tréninkem nohou se hodinu a půl protahoval a měnil své mohutné tělo v preclík. Ti, kdo byli svědky mučení, kterému vystavoval své tělo, vykřikovali, že jeho tréninky jsou brutální. Na soutěži Mr. Olympia 1980 v Austrálii vážil Tom pouhých 195 kg. Pro Olympii 1981 se rozhodl nastoupit na pódium s 245 kilogramy!“
Roy Callender byl dalším kulturistou, který čekal, až na něj přijde řada. Roy měl stejně jako Chris Dickerson za sebou dlouhou soutěžní kariéru. Ve skutečnosti byl jedním ze soupeřů na pódiu, když Arnold debutoval v IFBB na Mr. Universe 1968 v Miami. Přestože se mu podařilo dosáhnout určitého úspěchu na soutěži Nabba Mr Universe v Londýně, Roy se skutečně prosadil až po návratu do IFBB v roce 1977.
Vítězstvím na mistrovství Kanady v tomto roce se Roy katapultoval na mezinárodní výsluní, když nejprve zvítězil v těžké váze na soutěži IFBB Mr International v Columbusu ve státě Ohio, která se konala ve stejný večer jako Mr Olympia. Na toto velké vítězství Roy navázal vítězstvím na Mr. Universe o měsíc později ve francouzském Nimes, když snadno zvítězil ve střední váze.
V roce 1978 Roy porazil všechny soupeře kromě šampiona Robbyho Robinsona na soutěži IFBB Night of the Champions a Světovém poháru. Jeho silné třetí místo na Mr Olympia v tom roce bylo přičítáno jeho neuvěřitelné tloušťce a hmotnosti. Jen velmi málo kulturistů vykazovalo tak masivní prsní svaly, hrudní svaly, deltové svaly a paže jako Roy. Dokonce i špičkoví profesionální šampioni jako Boyer Coe, Danny Padilla a Ed Corney zůstali v prachu, když Roy vstoupil na pódium.
Zranění zad v roce 1979 způsobilo, že Roy doslova odkulhal z pódia, ale v Sydney na Olympii 1980 se velmi silně vrátil. Roy, který předvedl možná svou nejlepší kondici v historii, uvízl na šestém místě s australským reprezentantem Rogerem Walkerem, než Walker vyhrál tie breaker a dostal šanci pózovat s šesti nejlepšími kulturisty. Roy se nyní díval na Olympii 1981 jako na příležitost předvést svou pozoruhodnou postavu.
Roy, který žil v Kanadě, opustil svou ženu a jejich malou dcerku, když se přestěhoval do jižní Kalifornie, aby se řádně připravil na útok na titul Mr Olympia. Roy trénoval šest dní v týdnu, dvakrát denně po šesti hodinách. Během šílených tréninků se z jeho těla každý den řinul pot. Callendarovi šlo letos o všechno a nic mu nehodlalo zabránit v zisku titulu.
Danny „Zabiják obrů“ Padilla byl kulturistickými odborníky rychle odepisován jako genetická zrůda, které chybí srdce a touha po vítězství ve velké soutěži. Od svého debutu v IFBB v roce 1975 si 172 cm vysoký Padilla získal pozornost celé země jako kulturista, který má všechno. Danny měl tvary, svalovou hmotu a proporce, které si většina kulturistů mohla jen přát.
V roce 1976 byl změkčilý Padilla na Mr. Universe v Montrealu vyřazen ostrým Mohammedem Makkawym. Danny se poučil a následující rok se vrátil lepší než kdykoli předtím, aby snadno vyhrál IFBB Mr. America (dokonce při žvýkání žvýkačky a bez opálení!) a pomstil se Makkawymu vítězstvím na Mr. Universe ve francouzském Nimes.
Jako profesionální kulturista Padilla nikdy nenaplnil svůj obrovský genetický příslib. V roce 1978 se umístil na 6. místě na Mr. Olympia, ale byl opět příliš měkký na to, aby mohl vážně vyzvat Franka Zanea a Robbyho Robinsona k boji o titul. Následující rok Danny na soutěži Night of the Champions předčil zmoženého Robbyho, ale na konci večera ho někdo porazil pózováním v poslední minutě. Zklamaný Padilla odcházel s přesvědčením, že ho rozhodčí kvůli jeho malému vzrůstu nikdy nenechají vyhrát profesionální soutěž.
Na Mr Olympia 1980 v Sydney vypadal Padilla s plným svalovým břichem a neuvěřitelnými proporcemi fantasticky, ale byl přehlédnut a odsunut na 10. místo. Danny byl obdařen stejnými kulatými plnými svaly, jakými disponoval Schwarzenegger. Ačkoli nevypadal tak rozdrceně jako Zane nebo Makkawy, Padillova postava byla obdařena hmotností a proporcemi, díky nimž na pódiu vypadal jako obr. Kdyby JEN přišel rozervaný!“
Díky svému přirozenému genetickému nadání Danny někdy trénoval před soutěží jen tři měsíce v roce. Zbytek roku se věnoval pomoci otci s vedením rodinného obchodu se smíšeným zbožím na severu státu New York. Krátce před Olympií 1980 Danny opustil jižní Kalifornii a přestěhoval se zpět domů do New Yorku, čímž nechal kulturistický životní styl a zřejmě i soutěžní kariéru za sebou.
Padilla se však rozhodl, že to ještě jednou zkusí. Poprvé naslouchal svým kritikům a poradcům a na soutěž Mr. Olympia 1981 držel Danny dietu jako nikdy předtím. Padilla, známý svými sebevražednými záchvaty před soutěží (Danny jednou večer před velkou soutěží snědl dva tucty koblih), držel spartánskou dietu a snížil svou tělesnou hmotnost na téměř 150 kg. Jeho obličej byl tak propadlý a vyčerpaný, že už ani nebyl k poznání. Mohl by to být konečně rok Dannyho Padilly?
Pódium bylo připraveno pro jednu z nejnapínavějších a nejkontroverznějších soutěží Mr. Olympia v historii. Vynoří se kontroverze a temný mrak sydneyské aféry o rok později v Columbusu v Ohiu? Vzhledem k navrhovanému bojkotu ze strany tří největších hvězd kulturistiky se otevřela příležitost pro novou hvězdu. Mohl by Franco Columbu zopakovat svůj titul Mr. Olympia z roku 1976 a dosáhnout tak největšího comebacku v historii tohoto sportu? Získá Chris Dickerson konečně první místo, které si podle mnohých před rokem zasloužil? Vyplatí se herkulovské úsilí Toma Platze, Roye Callendara a Dannyho Padilly překvapivým vítězstvím jednoho z těchto nadaných kulturistů? Podívejte se na druhou část reportáže z Mr. Olympia 1981, kde najdete všechny podrobnosti!“
