Narodil jsem se v polovině 50. let minulého století v Belfastu ve státě Maine do početné rodiny. Moje rodina v době mého dětství vlastnila a provozovala tři pracovní farmy, na kterých pracovala celá rodina. Právě tato formativní léta, tato rodina, tyto farmy a tento způsob života jsou pozadím pro povídky v knize Vzpomínky na šoupání hrachu. Po střední škole jsem se z farmy odstěhoval a vyzkoušel jsem si mnoho věcí, od práce v továrnách na kuřata v Belfastu až po práci licencovaného makléře – spolu s mnoha dalšími inkarnacemi. Díky tomuto přístupu „všeho schopen, v ničem mistr“ jsem v životě zažil mnoho různých perspektiv a každá z nich má svůj vlastní příběh, který je třeba vyprávět.
Vyprávění příběhů je umělecká forma, která se s každou generací vytrácí a které si vážím z vlastních dětských let, kdy mi starší spřádali příběhy, které mým uším nikdy nezevšedněly a vždy podněcovaly mou příliš bujnou fantazii. Stalo se mým životním posláním být takovým vypravěčem své generace.
Jako šestnáctá generace Mainerů jsem prý kvalifikovaný rodák. I když jsem vyměnil bryndákové montérky z farmy a nyní žiji ve „velkém městě“ Bangoru, vážím si svých farmářských kořenů a vždy budu žít ve svém milovaném Maine. Jsem požehnán, že mám stále tu velkou a milující rodinu, z níž většina nadále žije a pracuje poblíž farem, na kterých jsem vyrůstal, a která zahrnuje mé tři dospělé děti a v současné době i tři vnoučata, která bez ostychu strašně rozmazluji.