Foto: Matthew Bushey
Willy Porter pokračuje v hudební a osobní odysee trvající přes dvě desetiletí, 11 alb a několik kontinentů. Jeho cestu určuje zvídavá láska k lidstvu a jazyku, který popisuje to, co všichni považujeme za pravdivé. Porterovy písně spřádají univerzální pohled na otázky, boje a triumfy lidské existence. Jeho živá vystoupení jsou plná kytarové dravosti, duše, ticha a svalů – místy elektrizující, dynamická a jedinečná ve způsobu, jakým se Porterův hlas prolíná a spojuje s pražci.
Porter, který je z velké části samouk, začal posluchačům dopřávat svou značku kytarové hry a svérázného vyprávění na konci 80. let, kdy žil v Madisonu ve Wisconsinu. V roce 1990 vydal své první plnohodnotné samostatné album The Trees Have Soul a od té doby jeho koncertní život plynule pokračuje. Porter doslova najezdil miliony kilometrů po Americe, Kanadě, Velké Británii a Evropě, a to jak sólově, tak s různými inkarnacemi Willy Porter Bandu a jako support umělců, jako jsou Tori Amos, Paul Simon, Jethro Tull, Sting a Jeff Beck.
Porterovo průlomové album Dog Eared Dream vyšlo v roce 1994 a píseň „Angry Words“ se rychle stala stálicí v rozvíjejícím se rozhlasovém formátu AAA. To vedlo k uzavření smlouvy s velkým vydavatelstvím BMG/Private Music v roce 1995. Bohužel BMG společnost Private zrušila právě ve chvíli, kdy se Porter chystal vydat své pokračování. Když se Porter v roce 1998 smluvně osvobodil, rychle podepsal smlouvu se sanfranciským vydavatelstvím Six Degrees. Zde vydal tři alba počínaje studiovým klenotem Falling Forward (1999), které produkoval několikanásobný držitel Grammy Neil Dorfsman (Dire Straits, Sting). Následovalo eponymní Willy Porter (2001), na kterém skvěle hostovali Ian Anderson z Jethro Tull a Tony Levin. Jeho fanoušky oblíbený sólový disk High Wire Live (2003) vznikl v koprodukci s držitelem Grammy Benem Wischem (Marc Cohn, Shawn Colvin).
V roce 2005 Porter opustil Six Degrees a založil vlastní vydavatelství Weasel Records. Společně s dlouholetým klávesistou/spolupracovníkem Davem Adlerem produkoval Porter v roce 2006 atmosférické album Available Light. Jeho spolupráce s kytarami Guild & Fender během několika následujících let vyústila ve výrobu akustické kytary „Willy Porter Signature“. Poté si Porter našel čas na nahrávání a produkci zpěvačky a skladatelky Natalie Zukerman na jejím bičovaném debutu Weasel, Brand New Frame (2008). V roce 2009 vydal Porter další desku How to Rob a Bank, silně americky laděnou nahrávku, na níž se podílel kvartet Raining Jane z Los Angeles. Po Bank následovala živá deska nahraná se smyčcovým kvartetem Carpe Diem v roce (2010). Z této spolupráce vzniklo nádherné EP s několika Porterovými nejtrvalejšími skladbami („Breathe“, „Paper Airplane“, „Watercolor“), povýšenými a nově interpretovanými na pozadí svěžích smyčcových aranží.
V roce 2011 Porter produkoval druhou desku Weasel pro Natalii Zukerman, hybnou Gas Station Roses. Spolupráce se zpěvačkou a skladatelkou Carmen Nickerson z Milwaukee vyústila v album Cheeseburgers and Gasoline (2013). Tato spartánská produkce osvětluje témata životosprávy a nápravy vztahů, to vše při balancování snu o seberealizaci na ose pouťového Tilt-a-Whirlu. Deska obsahuje také Porterovu brilantní coververzi skladby „Digging in the Dirt“ od Petera Gabriela. Porterova následná deska Human Kindness (2015) zapojila všechny jeho akustické, elektrické a vícestrunné nástroje do služeb skvělého výběru písní nesoucích vlivy soulu, rocku, blues/Americany a ukazuje Porterův růst jako autora, hudebníka a producenta.
Po více než dvou letech intenzivního společného koncertování vydali Porter a Nickerson plnohodnotný disk původních společných skladeb: Bonfire to Ash (2016). Deska Bonfire to Ash, kterou produkoval držitel Grammy Ben Wisch (Marc Cohn, Jonatha Brooke) a na níž se podíleli baskytarista Zev Katz a bubeník/producent Ben Wittman, mapuje zkušenosti spojující intimní s univerzálním. Porter a Nickerson si půjčují ze své silné pódiové chemie, aby ve studiu ztvárnili stejný druh hudební konverzace, jaká se odehrává při vystoupení. Tento dialogický styl se rozšiřuje o úvahy o vazbách a hodnotách vytvořených v komunitách, které nazýváme domovem („Living Proof“), a o odpovědnosti, kterou máme vůči planetě, jež se nám vzdala, aby nás ubytovala („Plant A Garden“). Bonfire to Ash sestavuje upřímné snímky lidské cesty a odhaluje myšlenky, jako je naděje, lítost, láska, ztráta a spojení, které zůstávají neměnné vůči času, historii nebo místu.
Kromě toho, že se Porter věnuje hudbě, nachází způsoby, jak ovlivnit život na místní i mezinárodní úrovni. Je aktivním podporovatelem organizace Advocates of Ozaukee, útulku a léčebného zařízení pro oběti domácího násilí a zneužívání v Mequonu ve Wisconsinu. Jeho každoroční benefiční koncerty dosud vynesly této organizaci více než 100 000 dolarů. Je také ambasadorem Guitars for Vets, mezinárodní organizace se sídlem v Milwaukee, která se snaží zlepšit život veteránů tím, že jim poskytuje kytary a hudební lekce.
Willy Porter žije v Milwaukee ve Wisconsinu se svou ženou a dvěma dětmi.