Některé hlavní půdy světa

Témata: Půdy tropických deštných pralesů

Půdy zde bývají hluboké, protože díky vysokým teplotám a často vysokým srážkám dochází k silnému zvětrávání matečné horniny a vzniku půdy. Mají obvykle načervenalou barvu, protože minerály železa v nich obsažené reagují na horké klima. Stromy v deštném pralese mají často kořeny, které pronikají hluboko do půdy a pomáhají rozbíjet matečnou horninu při hledání živin. Velká část vegetace deštného pralesa je závislá na úzké vrstvě organické hmoty v horní části půdního profilu, která jí poskytuje živiny i nadále. V tropech existuje velmi křehká rovnováha mezi potřebou živin pro stromy a schopností půdy dodávat je prostřednictvím této tenké vrstvy bohaté na organické látky.

Pouštní půdy

Na rozdíl od půd tropických deštných lesů jsou pouštní půdy schopny podporovat jen málo vegetace, a to především kvůli extrémně nízkým srážkám a velmi vysokým teplotám. Většina rostlin potřebuje vodu z půdy, ale zde v poušti je srážek málo a jsou nepravidelné a nelze se spolehnout na to, že se voda v půdě bude doplňovat, takže rostliny nemají pravidelný přísun. Pouštní půdy mají nízký obsah organických látek kvůli nedostatku rostlinných zbytků a rychlému rozkladu organických látek v důsledku velkého horka. Mnoho pouštních půd tak postrádá tmavší povrchový horizont, který je typický pro vyšší obsah organické hmoty. V mnoha jiných ohledech jsou to potenciálně dobré půdy s dostatkem živin, ale zejména nedostatek vody a nízký počet organismů je činí neschopnými podporovat vegetaci.

Tundrové půdy

Ty jsou charakteristické pro oblasti vyšších severních a jižních zeměpisných šířek, kde nízké teploty a mrazy po většinu roku zpomalují proces tvorby půdy. Tundrové půdy jsou tedy zpravidla mělké, málo vyvinuté půdy, které obsahují vrstvy, jež jsou po dlouhou dobu zmrzlé. Protože jsou po většinu roku pokryty sněhem a ledem, je růst rostlin omezen pouze na několik týdnů v roce. Na těchto půdách mohou během krátkého léta růst roztroušené keře, trávy a lišejníky. Zbytky této vegetace se pomalu rozkládají, takže v těchto půdách se nachází značné množství organické hmoty, z velké části nerozložené. Tyto půdy tak značně kontrastují s pouštními půdami. V jistém smyslu jsou produktem opačných konců klimatického spektra. Obě jsou neproduktivní především z klimatických důvodů.