Jedna z nejslavnějších modliteb mezi Ježíšem a jeho Otcem, Bohem, je zaznamenána v 17. kapitole Janova evangelia. I když se její znění mírně liší od zpráv zapsaných v jiných evangeliích, celkové téma je jednotné: Ježíšovo srdce je obtíženo zkouškou, kterou má podstoupit, stejně jako zkouškami a souženími, které poté postihnou jeho následovníky.
| „Lukáš | Jan | Skutky“ |
| 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 |
| 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
| 21 |
“ Všechny knihy v Bibli „
Oslava Boha
Ježíš začíná svou prosbu, jak ukázal v modlitbě, oslavou Otce. Potvrzuje, že vše, co mu bylo dáno vykonat, je dokončeno podle jeho přání. Vyjadřuje touhu podílet se na společenství oslavy se svým Otcem.
Modlitba za učedníky
Ježíšova láska k jeho následovníkům není nikdy tak zřejmá jako v tomto úryvku, v němž úpěnlivě prosí Otce, aby nad nimi bděl, protože budou pověřeni pokračováním díla, které On začal. Ježíš navíc věděl, že tak budou činit ve světě, který nebude k jejich poselství nijak zvlášť vstřícný a někdy k nim bude dokonce vyloženě nepřátelský.
Ježíš chápal, jakým výzvám budou učedníci čelit, když budou žít ve světě, aniž by ve skutečnosti byli světští. Vroucně prosil Otce, aby je chránil a držel „toho zlého“ stranou.
Modlitba za budoucí věřící
Ježíš svou modlitbu uzavírá modlitbou za ty, kteří v něj uvěří podle slov jeho následovníků poté, co odejde. Tato část Ježíšovy modlitby se zaměřuje především na jednotu věřících, která by odrážela jednotu Ježíše s jeho Otcem.
Emocionálně je zde znázorněna propast, která existuje mezi Bohem a nevěřícími, neboť je téměř slyšet, jak Ježíš srdceryvně touží po tom, aby lidstvo poznalo Boha tak, jak ho zná on. Jelikož si mnozí kladou otázku, jak mohl Ježíš vydržet bití a muka ukřižování za ty, kteří v něj ani nevěřili, možná by jim k tomu mohly posloužit verše 20-26. Ježíš se v nich ptá, jak je možné, že Ježíš vydržel bití a muka ukřižování za ty, kteří v něj ani nevěří. Bylo to pro něj prostě tak důležité.
„Předchozí kapitolaNásledující kapitola“
Jan 17 (King James Version)
1 Tato slova pronesl Ježíš, pozvedl oči k nebi a řekl: „Otče, přišla hodina; oslav svého Syna, aby i tvůj Syn oslavil tebe:
2 jako jsi mu dal moc nad každým tělem, aby dal věčný život těm, které jsi mu dal.
3 A to je život věčný, aby poznali tebe, jediného pravého Boha, a Ježíše Krista, kterého jsi poslal.
4 Oslavil jsem tě na zemi, dokončil jsem dílo, které jsi mi svěřil.
5 A nyní mě, Otče, oslav ty sám u sebe slávou, kterou jsem měl u tebe dříve, než byl svět.
6 Zjevil jsem tvé jméno lidem, které jsi mi dal ze světa; tvoji byli a ty jsi jim dal mě a oni zachovali tvé slovo.
7 Nyní poznali, že všechno, co jsi mi dal, je od tebe.
8 Dal jsem jim totiž slova, která jsi mi dal, a oni je přijali a jistě poznali, že jsem vyšel od tebe, a uvěřili, že jsi mě poslal.
9 Modlím se za ně: A nemodlím se za svět, ale za ty, které jsi mi dal, neboť jsou tvoji.
10 A všichni moji jsou tvoji a tvoji jsou moji a já jsem v nich oslaven.
11 A teď už nejsem na světě, ale tito jsou na světě a já přicházím k tobě. Svatý Otče, zachovej skrze své jméno ty, které jsi mi dal, aby byli jedno jako my.
12 Dokud jsem byl s nimi na světě, zachovával jsem je v tvém jménu; ty, které jsi mi dal, jsem zachoval a žádný z nich se neztratil, jen syn zatracení, aby se naplnilo Písmo.
13 A nyní přicházím k tobě, a toto mluvím na světě, aby měli mou radost naplněnou v sobě.
14 Dal jsem jim tvé slovo, a svět je nenávidí, protože nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
15 Neprosím, abys je vzal ze světa, ale abys je uchránil od zlého.
16 Nejsou ze světa, jako ani já nejsem ze světa.
17 Posvěť je skrze svou pravdu; tvé slovo je pravda.
18 Jako jsi mě poslal do světa, tak jsem i já poslal je do světa.
19 A pro ně se posvěcuji, aby i oni byli posvěceni skrze pravdu.
20 Ani se nemodlím jen za ně, ale i za ty, kdo skrze jejich slovo uvěří ve mne,
21 aby všichni byli jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě, aby i oni byli jedno v nás, aby svět uvěřil, že ty jsi mě poslal.
22 A slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem já jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno,
23 já v nich a ty ve mně, aby byli dokonalí v jednom, a aby svět poznal, že ty jsi mě poslal a že jsi je miloval, jako jsi miloval mne.
24 Otče, chci, aby i ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já, aby viděli mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval před založením světa.
25 Otče spravedlivý, svět tě nepoznal, ale já jsem poznal tebe a oni poznali, že jsi mě poslal.
26 A já jsem jim oznámil tvé jméno a budu je oznamovat, aby v nich byla láska, kterou jsi mě miloval, a já v nich.
„Předchozí kapitolaNásledující kapitola“