Překvapivá fakta o pilulce
Na celém světě je tak dobře známý pouze jeden lék, který se jednoduše jmenuje Pilulka. Antikoncepční pilulky jsou nejpředepisovanějším lékem na světě a po 50 letech na trhu jsou téměř tak známé jako aspirin.
Ale jako každá správná dáma si Pilulka nechala některé věci pro sebe. Zde je sedm jejích nejpřekvapivějších tajemství.
— Robin Nixon, LiveScience Staff Writer
Vyvinuta z batátů
Vědci objevili progesteron, hlavní složku pilulky, u králíků v roce 1928. Výzkumníci si sice okamžitě uvědomili jeho potenciál, ale progesteron bylo původně možné získat pouze ze zvířat, což byl nákladný proces. Při ceně 80 až 1 000 dolarů za gram byli hlavním odbytištěm hormonu ve 40. letech 20. století chovatelé dostihových koní světové úrovně; ti používali progesteronové injekce ke zlepšení plodnosti koní.
V roce 1943 našel Russell Marker, výzkumník z Penn State, alternativní zdroj: batáty.
Divoký mexický batát, známý jako cabeza de negro, poskytoval velké množství prekurzorů progesteronu, což umožnilo levnou masovou výrobu. (Historicky vzato ovšem batáty patří k těm krotším antikoncepčním prostředkům, které lidé vyzkoušeli.)
Umožnil to zbožný katolík
Katolická církev v roce 1951 schválila rytmickou metodu – při níž se pár zdržuje během plodného období ženy -, ale byla (a zůstává) rozhodně proti všem ostatním formám antikoncepce.
Přesto to byl hluboce věřící katolík, kdo pilulku uskutečnil.
John Rock, lékař, který věřil, že silný sexuální život je klíčovou složkou zdravého manželství, provedl klinické testy, které vedly ke schválení první antikoncepční pilulky Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), jak uvádí dokumentární film Chany Gazitové „The Pill“.
Vydal také vlivnou knihu „The Time Has Come: A Catholic Doctor’s Proposal to End the Battle over Birth Control“ (Alfred A. Knopf, Inc, 1963). V knize Rock tvrdil, že pilulka pracuje s přirozeným cyklem ženy, a je tedy stejně nehříšná jako rytmická metoda. Ačkoli církev nepřesvědčil, Rock se v šedesátých letech v podstatě stal veřejnou tváří pilulky.
První lék vyvinutý pro čistě sociální účely, antikoncepční pilulka, byla obhajována prvními feministkami. Ve skutečnosti to byla starší sufražistka Katherine Dexter McCormicková, která zaplatila účet za její vývoj. McCormicková považovala pilulku za předpoklad svobody žen.
V sedmdesátých letech 20. století, kdy se na veřejnost dostala možná zdravotní rizika pilulky, však feministky považovaly lék za další příklad panovačného patriarchátu, vysvětluje Gazit. Bouřily na Kapitolu a požadovaly vědět, proč by ženy měly nést všechna zdravotní rizika antikoncepce.
Nebariérové metody mužské antikoncepce jsou stále ve vývoji.
Znečišťuje řeky a ovlivňuje divokou přírodu
Ženy užívající pilulku vylučují její syntetické hormony. Bohužel tyto hormony jsou pro čistírny odpadních vod obtížně rozložitelné. Podle jedné studie provedené v Paříži tvořil hormon obsažený v antikoncepčních pilulkách 35 až 50 procent estrogenu nalezeného v tamních řekách. Studie byla publikována v časopise Science of the Total Environment v roce 2004.
Znečištění řek hormony z antikoncepčních pilulek a dalších kontaminantů má podle studií vliv na plodnost volně žijících živočichů. Vliv na lidskou populaci je nejistý, ale podle přehledového článku v časopise Fertility and Sterility z roku 2008 studie dospěly k závěru, že v některých oblastech jsou koncentrace dostatečně vysoké na to, aby mohly potenciálně ovlivnit lidské zdraví.
Může ovlivnit výběr partnera
Roste počet výzkumů, které naznačují, že pilulky mohou nepříznivě ovlivnit výběr partnera.
Normálně nás chemické látky přitažlivosti táhnou k lidem, jejichž geny jsou zcela odlišné od našich vlastních. Větší genetická odlišnost může zvýšit plodnost páru a způsobit, že výsledné potomstvo bude srdnatější.
Pilulka tím, že vyvolává hormonální stav, který napodobuje těhotenství, by mohla tento proces narušit. Když je žena těhotná, tíhne k lidem, kteří jsou jí geneticky podobní, teoreticky proto, že členové rodiny ji a její dítě v tomto zranitelném období ochrání. Ale to nejsou lidé, s nimiž by se normálně chtěla pářit!“
Na straně mužů muži podvědomě pátrají po hormonálních a fyzických stopách těhotenství, než se s dívkou zapletou – koneckonců jde o to, aby ji sami oplodnili. V důsledku toho mohou muži považovat ovulující ženy za atraktivnější než ty, které užívají pilulky, tvrdí vědci.
Přehled studií na toto téma byl publikován v časopise Trends in Ecology and Evolution v roce 2009.
Obsahuje železo v placebo pilulkách
Poslední týden pilulky v měsíčním balení neobsahuje hormony, alespoň u většiny odrůd antikoncepce. Původní vývojáři pilulky zařadili tento placebo týden, aby ženám „umožnili“ mít měsíční menstruaci – toto rozhodnutí bylo především marketingové. Chtěli, aby pilulka vypadala co nejpřirozeněji, v naději, že bude pro ženy přijatelná. (Ukázalo se, že ženy není třeba příliš přesvědčovat.)
Dnes někteří výrobci zařazují do posledního týdne pilulky železo v dobře míněné snaze pomoci menstruujícím ženám vyrovnat se se ztrátou železa. U některých žen však doplňování železa způsobuje gastrointestinální potíže, včetně nevolnosti, břišních potíží, zácpy a průjmu. Pokud se tedy tyto problémy objeví v posledním týdnu cyklu užívání pilulky, nemusí být způsobeny menstruací, ale doplňkem stravy.
Používá se nejen k antikoncepci
Ačkoli původní vývojáři měli vždy na mysli antikoncepci, pilulka byla poprvé schválena v roce 1957 pro „závažné menstruační problémy“ – a byla opatřena povinným „varováním“, že lék zabrání otěhotnění.
Během dvou let se u půl milionu žen záhadně objevily závažné menstruační problémy – pravděpodobně užívaly lék kvůli jeho „vedlejšímu účinku“.
Úřad pro kontrolu potravin a léčiv schválil první verzi pilulky pro antikoncepční použití 23. června 1960. A dnes se Pilulka používá především k antikoncepci. Může však také léčit celou řadu zdravotních problémů, od syndromu polycystických vaječníků a endometriózy až po anémii a akné. Používá se dokonce i k léčbě bulimie.
Samozřejmě byla také použita k rozšíření role žen na pracovišti a podnítila mezinárodní sexuální revoluci, čímž si vysloužila titul jednoho ze sedmi divů moderního světa (The Economist, 1993).
Aktuální zprávy