Problém použití více disků v domácím NASu jsem v minulém článku pomocí LVM příliš nevyřešil, proto se nyní chystám řešení upgradovat pomocí ZFS.
ZFS je pokročilý souborový systém s úžasnými funkcemi, jako je sdružené úložiště, snímky, automatické opravy a ověřování integrity dat, RAID-Z a limit velikosti souboru 16 Exabajtů.
Sdružené úložiště
ZFS kombinuje funkce správce svazků (jako LVM, který jsem použil minule) a souborového systému. To znamená, že souborový systém se může rozprostírat na více discích nebo ve fondu.
Předchozí řešení s LVM
Při předchozím řešení jsem měl následující nastavení pomocí správce logických svazků:
Jen několik HDD v jednom velkém (2,3 TB) logickém svazku. To přináší velký problém – pokud jeden z disků selže, celý logický svazek se poškodí.
Tady přichází na řadu ZFS.
Záměna LVM za ZFS
Nejprve jsem musel zálohovat data na jiný (externí) disk. Pak jsem logický svazek odmountoval a smazal.
Při prvním řešení jsem nezkontroloval stav disků, tak jsem to udělal až teď. Použil jsem technologii SMART (Self-Monitoring, Analysis and Reporting Technology).
Zjistil jsem, že 3 disky jsou plné chyb a závad, proto jsem vybral pouze disky sdd (WD 1TB) a sde (WD 320GB), které mají také nejvyšší rychlost čtení (rychlost zápisu jsem netestoval, rychlost čtení mi stačila jako srovnávací). Rychlosti čtení jsem testoval pomocí hdparm.
Instalace a používání ZFS
Nejprve jsem disky naformátoval na souborový systém Solaris (kód „be“ v fdisk, návod v předchozím článku).
Poté jsem pomocí zfstools (apt install zfsutils-linux) vytvořil pool, připojil jej k přípojnému bodu a začal používat ZFS.
Mount-.bod byl již zaregistrován v konfiguraci samby z minulého článku, takže jsem mohl hned začít používat síťový disk.
Dokončeno.