Dne 7. března 1876 získává 29letý Alexander Graham Bell patent na svůj nový revoluční vynález – telefon.
Bell narozený ve Skotsku pracoval v Londýně se svým otcem Melvillem Bellem, který vyvinul Visible Speech, písemný systém používaný k výuce mluvení neslyšících. V 70. letech 19. století se Bellovi přestěhovali do Bostonu ve státě Massachusetts, kde si mladší Bell našel práci jako učitel ve škole pro neslyšící na Pemberton Avenue. Později se oženil s jednou ze svých studentek, Mabel Hubbardovou.
Během pobytu v Bostonu se Bell velmi zajímal o možnost přenosu řeči po drátech. Vynález telegrafu Samuela F. B. Morseho v roce 1843 umožnil téměř okamžitou komunikaci mezi dvěma vzdálenými body. Nevýhodou telegrafu však bylo, že stále vyžadoval ruční doručování zpráv mezi telegrafními stanicemi a příjemci a že najednou bylo možné přenášet pouze jednu zprávu. Bell to chtěl vylepšit vytvořením „harmonického telegrafu“, zařízení, které kombinovalo aspekty telegrafu a gramofonu a umožňovalo jednotlivcům hovořit spolu na dálku.
S pomocí Thomase A. Watsona, zaměstnance bostonské strojírny, Bell vyvinul prototyp. V tomto prvním telefonu vyvolávaly zvukové vlny elektrický proud, který měnil svou intenzitu a frekvenci a způsoboval vibrace tenké měkké železné destičky – membrány. Tyto vibrace se magneticky přenášely na další vodič připojený k membráně v jiném, vzdáleném přístroji. Když se membrána rozkmitala, původní zvuk se reprodukoval v uchu přijímacího nástroje. Tři dny po podání patentu přinesl telefon první srozumitelnou zprávu – slavné „Pane Watsone, pojďte sem, potřebuji vás“ – od Bella jeho asistentovi.