Tento článek se zaměřuje na předpověď bezpečného autorotačního přistání vrtulníku po poruše motoru. Postup autorotačního přistání je formulován jako nelineární problém optimálního řízení založený na rozšířeném letovém dynamickém modelu tuhého tělesa o šesti stupních volnosti. Nejprve se vhodně zvolí nákladová funkce a omezení. Poté se k řešení problému optimálního řízení použije metoda přímého přepisu. Pro vrtulník UH-60 jsou optimální řešení s modelem tuhého tělesa porovnána s řešeními získanými pomocí dvourozměrného modelu s bodovou hmotností. Zjistilo se, že optimální řešení pomocí obou různých modelů vykazují poměrně dobrou shodu, a navíc optimální řešení pomocí modelu tuhého tělesa zahrnují časové průběhy úhlových rychlostí a poloh, bočních rychlostí a poloh, jakož i řízení náklonu. Nakonec jsou navrženy formulace optimálního řízení s různými nákladovými funkcemi pro zohlednění časového zpoždění 1 s a minimální rychlosti přistání. Vypočtené strategie řízení a trajektorie jsou realistické.
.