od Rob Thorpe
Tato lekce procvičuje různé manévry, se kterými se ruka při hře může setkat. Rozvíjení těchto technik umožňuje realizaci všech nápadů, které můžete mít při improvizaci, a pomůže vám zvládnout techniku střídavého trsátka.
Cvičení může být při nácviku poněkud nehudební, proto jsem pro udržení cíle v perspektivě zařadil sólovou etudu v rockovém stylu, která kombinuje různá trsátková cvičení v hudebnějším prostředí, a doporučuji vám napsat další podobné etudy, abyste si procvičili různé techniky v hudebním kontextu.
- 1, 2, 3 a 4 noty na strunu,
- vnitřní a vnější trsátko,
- přeskakování strun,
- dvojité trsátko,
- akcenty,
- různá rytmická seskupení.
Doporučený poslech: Mezi skvělé kytaristy, u nichž lze tuto techniku slyšet v akci, patří:
Al Di Meola (Elegant Gypsy), John McLaughlin (Birds of Fire), Steve Morse (What If), John Petrucci (Scenes from a Memory), Paul Gilbert (Street Lethal)
Ex. 1 – Cvičení 1-2-3-4 „pavouk“ slouží metalové kytarové komunitě již řadu let. Vždycky jsem si však myslel, že má větší smysl cvičit správnou chromatickou stupnici (nepřerušované půltónové kroky), než jen přecházet po hmatníku. To znamená, že se do cvičení zapojí i drobné posuny poloh a pod prsty zůstane spíše použitelný kus hudebního slovníku než jen cvičení.
Soustředěním se na první tón každé struny a vybíráním tohoto tónu silněji než ostatních se snažíme o úplnou synchronizaci obou rukou. Tento důraz vám pomůže sledovat puls hudby, zejména když se tempa zrychlují. (Více o akcentech později)
Výklad 2 – Tento diatonický běh připomíná kytaristu Dream Theater, Johna Petrucciho, a jednoho z jeho hlavních vlivů, Steva Morse. Stoupá přes několik poloh v rámci frygické A a využívá sextuplety (6 tónů/úder). Opět zdůrazněte první tón každého taktu a dejte si pozor, abyste se trefili do každého posunu polohy. Může být přínosné procvičit si každý šestinotónový fragment izolovaně, než je spojíte dohromady.
Ex. 3 – Přejdeme-li ke hře dvou not na strunu, která se hodí ke hře pentatoniky, procestujeme délku hmatníku pouze pomocí dvou horních strun. Tento druh nápadů převládá ve hře tak rozdílných hráčů, jako jsou Zakk Wylde, John McLaughlin a Gary Moore. Abych však dodal liku na zajímavosti, použil jsem místo standardní pentatonické stupnice schválenou Robbenem Fordem pentatonickou stupnici Am6, čímž jsem docílil jemné dórské atmosféry (b7, G, jsem nahradil za F#).
Ex. 4 – S klesajícím počtem tónů na struně se zvyšuje frekvence, kdy trsátko musí měnit strunu, a to představuje obtíž při střídavém trsání. V tomto cvičení se tedy na každé struně hraje pouze jeden tón, než se přejde na novou strunu. Steve Morse je v tomto stylu velmi zběhlý a volí střídavé trsátko tam, kde by mnozí jiní místo toho zvolili sweep pick. Jeden tón na strunu se obvykle používá při hraní arpeggií nebo širších intervalů.
Př. 5 – Zahrajte strunu B úhozem dolů a poté úhozem nahoru strunu E a opakujte. Nyní proveďte opačný postup: strunu E zahrajte úhozem dolů a strunu B úhozem nahoru. Zdál se vám jeden pohyb snazší než druhý? Pro většinu hráčů je první z nich (vnější picking) snazší než druhý (vnitřní picking), ale měli bychom se snažit plynule zvládat oba, abychom při křížení strun nezakopávali. Tento příklad je spíše metalový riff a střídá oba typy trsání díky tomu, že se vzor střídá každých 7 tónů až do závěrečného vzoru, který také obsahuje přeskakování strun.
Př. 6 – „Dvojité trsání“ není ani tak specifická technika trsání, jako spíše melodický koncept. Mám tím na mysli opakování každého tónu v sekvenci (tj. dvojité vybrnkávání každého tónu). Potíž spočívá v tom, že se vaše prstokladová ruka pohybuje poloviční rychlostí než ruka sběrací a správná koordinace obou rukou může vyžadovat trochu cviku. Randy Rhoads to používal při svém sólování, ale tento příklad je ve složitém riffovém stylu floridské jazz-fusion/death metalové skupiny Cynic.
Ex. 7 – String Skipping je právě to – vynechání jedné nebo více strun při cestování po hmatníku. Tím se nepředvídatelné a uchu lahodící intervalové skoky střídají s menšími kroky. Paul Gilbert a Greg Howe používají tuto techniku s ohromujícími výsledky. Zde je poněkud ďábelský lick se stále širšími přeskoky strun. Podobné nápady najdeme ve hře über shreddera Michaela Angela Batia a Chrise Brodericka z Megadeth.
Ex. 8 – Schopnost akcentovat určité tóny v rámci fráze skutečně činí vaši hru trojrozměrnou. Namísto toho, aby běh tónů měl pouze výškovou konturu, mohou mít také dynamickou konturu. Také z technického hlediska pomáhá cvičení akcentování různých tónů v rámci patternu rozvíjet sílu a kontrolu a také lepší smysl pro to, jak je rytmicky rozdělen rytmus.
Vzor. 9 – V moderní rockové hře jsou stále častější lichá seskupení not. Přízvuk na začátku každé skupiny může být opět velkým přínosem pro to, aby se vám puls těchto patternů dostal do ucha. Tento dvoudílný příklad ukazuje dva způsoby, jak lze fráze o pěti notách začlenit do vašeho slovníku. 9a jsou kvintakordy, tj. pět tónů vtěsnaných do prostoru čtyř půlkvaltů, přičemž puls se line s každým kročejem. 9b zachovává „mřížku“ rovných půlkvadratur, ale každá pátá nota je přízvučná, to je možná obtížnější „pocitově“, ale výsledný křížový rytmus vytváří velmi uchu lahodící efekt.
Ex. 10 – Konečně, a to je nejdůležitější, budeme tvořit hudbu! Toto poloimprovizované sólo má za cíl zahrnout několik výše zmíněných technik, takže může být ve srovnání s reálným příkladem trochu nevyvážené, ale poskytuje větší smysl pro kontext než suchá cvičení.
10 Steps to Master Alternate Picking For Electric Guitar Solo Study – PDF
Takt 1-2 je rytmičtější a vychází z pentatonického rámce s bluesovým b5 a maj7 vhozenými jako letmé tóny. Snažte se udržovat trsátko v pohybu v půlčtvercích, abyste zajistili rytmický tok. Experimentujte s palm mutingem, abyste těmto nižším pasážím dodali další údernost.
Takty 3-4 zkoumají pentatonický tvar přeskakování strun, jehož použití dodává intervalový zájem nepředvídatelným přeskakováním mezi „ostrovy“ pentatonických fragmentů. V těchto tvarech lze nalézt mnoho dalších nápadů, od kluzkých rychlých vzestupných běhů s legatem až po přeskakování přes 3 struny s 1 notou na strunu…
Takt 5-6 předhazuje posluchači rytmický trik, jehož plné pochopení může trvat několik poslechů. Nejprve hrajeme pět tónů na takt místo čtyř, ale pak je každý čtvrtý z těchto pětinásobků přízvučný, čímž vzniká složitý polyrytmus. Pro větší zábavu zkuste zahrát pouze noty označené přízvuky, bez těch mezi nimi!“
Takty 7-8 se pohybují kolem jednoduchého arpeggia Bb7 v 6. poloze. Přes C7 to poskytuje pikantní, ale ne přemáhající napětí. Pro ty, kteří se o takové věci zajímají, je tato volba noty Bb7 odvozena z c mixolydické b6, (pátý modus melodické moll), která je považována za „neřešitelnou“ dominantní stupnici, podobně jako lydická dominanta.
Takt 9-10 obsahuje další, mnohem jednodušší křížový rytmus. Fráze stoupá na struně G v h dórské, lick zasahuje warp faktor s ‚neoklasickou‘ sekvencí na závěr. Dejte si pozor, abyste nespěchali, a to jak při synchronizaci rukou s těmito změnami polohy, tak při kontrole se změnou rychlosti v posledních dvou taktech taktu 10.
Takty 11-12 pokračují v neoklasickém duchu s frázemi přeskakujícími struny s otázkou a odpovědí a sestupným lickem s pedálovým bodem. Tyto nápady jsou přímo ze „shred“ slovníku 80. let a prozkoumáním nepřeberného množství cembalové hudby J. S. Bacha byste získali mnoho dalších licků v tomto stylu přímo od zdroje!“
Takty 13-16 Závěrečné čtyři takty jsou vlastně jedním dlouhým sextuplet pickingovým lickem. První dva jsou bluesovější ve výběru not a mají opakování spojené s rockovými liky, zatímco závěrečné takty čerpají z C lýdské dominanty. Podívejte se na Steva Morse Paula Gilberta zejména pro toto splynutí „klasického“ i „bluesového“ výběru not s rychlým stylem trsání.
Přeji vám šťastné trsání a nezapomeňte se při nácviku těchto cvičení uklidnit. Jejich zvládnutí přichází až s dlouhým časem a opakováním, ale stejně tak i špatné návyky (a zranění!), takže poslouchejte své tělo, udržujte se v klidu a nikdy nehrajte přes bolest.
Na začátku je to těžká pilulka, ale snaha hrát je dokonale čistě, pomalu a vůbec se nesnažit o rychlost se vyplatí.
Rob Thope je talentovaný multiinstrumentalista a skladatel z Manchesteru ve Velké Británii. http://www.robthorpemusic.co.uk/