Arterioskleróza je onemocnění tepen, které spočívá ve ztrátě jejich pružnosti, čímž se z nich stávají silnější a tužší cévy, které omezují průtok krve (a tím i kyslíku a živin) do orgánů a tkání. Při vzniku tohoto onemocnění, které je v dospělé populaci velmi časté, hrají hlavní roli kardiovaskulární rizikové faktory. Ateroskleróza sice začíná již v dětství tvorbou tukových pruhů jako počátečních lézí, které se však v průběhu života působením rizikových faktorů promění.
Při poškození stěny cévy se spustí řada dějů, které vedou k hromadění krevních buněk známých jako krevní destičky, jež jsou zodpovědné za ucpání léze. Shlukování krevních destiček pak podporuje ukládání tuku (cholesterolu) na stěnách cév. To má za následek tvorbu tzv. ateromových plátů, které způsobují postupné zužování tepen.
Důsledkem toho všeho je výrazné omezení krevního oběhu, a proto dochází k nedostatečnému prokrvení orgánů a tkání lidského těla, které nedostávají potřebné živiny. Jinými slovy to vede k tzv. kardiovaskulárním onemocněním, jako je ischemická choroba srdeční, cévní mozková příhoda (mrtvice), periferní arteriální onemocnění a aneurysma aorty. Tento problém je každoročně příčinou přibližně 17 milionů úmrtí na celém světě, což představuje přibližně jednu třetinu celosvětové úmrtnosti.
Rozdíl mezi aterosklerózou a arteriosklerózou
Termíny ateroskleróza a arterioskleróza se často používají zaměnitelně a znamenají totéž. I když rozdíl mezi těmito dvěma pojmy není jasný, je dobré vědět, že arterioskleróza je ztluštění a ztvrdnutí stěny tepen, zatímco ateroskleróza je podtyp arteriosklerózy a označuje hromadění tukových usazenin, cholesterolu a dalších látek uvnitř cév na stěnách tepen, čímž se omezuje průtok krve.
Plaky mohou zvápenatět, prasknout a vytvořit vřed. Když se obsah plaku dostane do kontaktu s krví, může způsobit vznik krevní sraženiny nebo trombu, který může zablokovat vnitřní část tepny a zabránit tak prokrvení oblasti srdce závislé na tepně.
Ačkoli je považována za srdeční problém, může také postihnout jakoukoli tepnu v těle (nohy, chodidla, ruce, pánev) a způsobit bolest, pálení nebo necitlivost v dané oblasti, dokonce i infekce, což je stav známý jako onemocnění periferních tepen, který postihuje zejména osoby starší 55 let.