Vánoce na Slovensku

~ Janka Kožíková

Budu hovořit především o rozdílech mezi Slovenskem a západní Evropou, a případně s USA.

Tak první rozdíl je, že naše Vánoce (Vianoce) se hodně řídí křesťanskou a hlavně katolickou tradicí. U nás je prvním svátkem vánočním Štědrý den – na Slovensku se mu říká Štědrý den. Má to svůj důvod, dárky dostáváme už v tento den :o)

Obvykle se v tento den staví stromeček (na rozdíl od USA, kde už máte stromeček tuším týdny). Pochází to z dob, kdy by váš stromek byl obyčejný smrček přinesený z lesa – ten pak chcete mít na vánoční dny co nejčerstvější a nejzelenější, takže ho nemůžete postavit příliš brzy. Takže se stromeček zdobí a připravuje se jídlo.

Katolíci se mají celý den postit, nebo alespoň nejíst maso. Vlastně se vypráví, že když se celý den postíte, tak večer uvidíte zlaté prasátko :o). Funguje to i na děti, které by vám jedly všechno přímo pod rukama a pak by si nemohly dát slavnostní večeři :o). Katolíci se musí postit do půlnoci, evangelíci do tmy.

Podle toho máte během dne malé jídlo. Velmi záleží na regionu, ale většinou je to polévka: může to být kyselá zelná polévka se sušenými houbami a sušenými švestkami, může to být čočková polévka, může to být kyselá bílá polévka ze sušených hub….to byste měli během dne.

Ale hlavní jídlo je večeře. Mějte na paměti, že Slovensko bylo až do 20. století poměrně chudou zemí, takže jídla jsou tím velmi ovlivněna. Ryby, které si každý může sám ulovit, houby, které si můžeš sám nasbírat a usušit, zelenina a brambory, jablka, ořechy… to jsou hlavní suroviny… jen na jihu a ve větších městech mají i uzenou šunku nebo majonézu.

Na večeři by se měla sejít celá rodina, nikdo nemá být sám. Tradičně se u stolu prostírá ještě jedno místo, takže kdyby přišel žebrák, můžeš ho pohostit.

Otec rodiny rozkrojí jablko křížem, když dostaneš hvězdičku, příští rok budeš šťastný, když dostaneš křížek, někdo zemře (to je vlastně velmi hloupá a děsivá tradice). Šťastnější tradice je tato: každý dostane oplatek – velmi tenký, jako svatá oplatka, ale velký jako dezertní talířek. Dá se na ni trochu medu, plátky česneku a kousky vlašských ořechů a přilepí se další oplatka. Pak by se měli všichni u stolu zakousnout do oplatky toho druhého – tím si zajistí, že se budou mít rádi po celý příští rok. Také se k tomu jí jablko. Významy jsou: česnek pro zdraví, med, že budete sladcí a milí, ořechy pro krásu. Vánoce na Slovensku mají v sobě tajemství a kouzlo a určité tajemství… nikdy to nebylo tak honosné… ale i tady se doba mění.

Ale zpět k večeři.

Dalším chodem je polévka – opět to může být kysaná zelňačka jako k obědu, ale sytější – pokud jste evangelíci, už v ní můžete mít i klobásky (ty červené, jako chorizo) nebo kyselo, uzenou šunku… V severních krajích mají čočkovou polévku. U nás se k polévce jí chleba. Chléb je důležitou součástí, protože symbolizuje hojnost na příští rok.

Karp ve tvaru podkovy a polévka z kysaného zelí.

Pak je hlavním chodem ryba. Jedná se o místní sladkovodní kaprovitou rybu. Na Slovensku se prodává týden před Vánocemi na ulicích z velkých nádrží a bazénů živý…a mnoho lidí ho chová živého doma ve vaně až do Štědrého dne, aby ho měli opravdu čerstvého a zbavili se případné kalné chuti….k velké nelibosti dospělých a velké radosti dětí. My jsme také mívali kapra (nebo dva) ve vaně alespoň dva dny. V té koupelně jsme s bratrem trávili celé hodiny! Rybu jsme pojmenovávali, mluvili na ni a dávali jí do vody hračky. Máma nás musela pravidelně převlékat, protože jsme měli pořád mokré rukávy! Ale má to i výchovný moment – protože pak přijde chvíle, kdy hlava rodiny vezme palici na maso a rybu zabije… a děti jsou od malička vystaveny tomuto procesu… jak se dostává jídlo na talíř….Osobně si myslím, že zejména ve městech je to jeden z mála momentů, kdy jste skutečně přítomni procesu získávání jídla ze zvířete. Každopádně, takže rybu zabijete, očistíte a nakrájíte na podkovy pro štěstí (na Slovensku má všechno tajemství). Obalíme ji v mouce, vejci a strouhance a usmažíme. Také si schováte pár šupin a dáte si je do peněženky, abyste měli příští rok spoustu peněz (vypadají jako malé stříbrné penízky, tak odtud pochází ta záhada).

K rybě se jí bramborový salát – ve městech je to majonézový salát s mrkví, hráškem, okurkami a dalším, ale na čistý sever mají jen obyčejný octový bramborový salát s cibulí.

Pokud se to všechno děje po půlnoci nebo jste evangelíci, můžete si dát i uzenou šunku nebo vepřové eskalopy…vlastně naše rodina nikdy nebyla tak vybíravá :o). Večeřeli jsme pěkně brzy, protože to bylo hlavní jídlo dne, takže jsme obvykle začínali kolem 17. hodiny, aby bylo dost času na dárky, než děti musí jít spát.

Ano! Dárky dostáváme hned po večeři :o). Dárky jsou od „Ježíška“, což v překladu znamená „Ježíšek“ … jako dítě jsem nikdy neanalyzovala, jak je možné, že ten Ježíšek přinese tolik dárků… připadalo mi to naprosto přirozené.

Také – součástí vánoční tradice na Slovensku jsou pohádky v televizi. Díváme se na ně rok co rok, některé jsou staré třeba 50 let a milujeme je a bez některých by to nebyly Vánoce. Na tuhle by ses měl opravdu podívat:

Nepodařilo se mi ji najít v češtině, ale možná existuje. Jmenuje se „Tři oříšky pro Popelku“ a znamená to „Tři oříšky pro Popelku“. Anglický název by zřejmě mohl znít také „Tři dárky pro Popelku“. Je to český film, zimně laděný příběh o Popelce, plný milé atmosféry, lásky ke zvířatům, lehkých vtípků a šťastných konců. Nemohu než vřele doporučit!!!

V průběhu Štědrého dne, hlavně večer, chodí koledníci od domu k domu a vy jim máte nabídnout nějaké cukroví. Ach, to vánoční cukroví! To je na úplně jiný příběh- řekněme jen, že je úplně normální péct několik týdnů dopředu a udělat desítky malých čajových sušenek různých tvarů a náplní a dekorů, a pak nějaké velké koláče nebo dokonce dortíky, a také nějaké tradiční z kynutého těsta s makovou nebo ořechovou náplní…. dobrá hospodyňka má kuchyňské skříňky plné krabic s cukrovím a koláči! K radosti dětí je samozřejmě nikdy neschováte.

Na Vánoce na Slovensku se pak chodí na půlnoční mši do kostela…to je tak typické, že tam chodí i ateisté a tolerovalo se to i za komunistů. Děti jsou rády, že jsou tak pozdě venku a s očima dokořán sledují sváteční atmosféru a puberťáci odtud rádi uniknou a poflakují se kolem kostela většinou na nějakém náměstí se svými kamarády nebo prvními láskami.

Na Vánoce na Slovensku si všichni přispí… unavení z předchozího dne a všeho toho vaření, povyku, jídla, pobíhajících dětí s novými hračkami, kostela….

Obvykle jsme jako děti vstávali jako první a šli do kuchyně a dali si na talíř trochu toho bramborového salátu a studené ryby nebo šunky a vzali si to k televizi, abychom se ještě v pyžamu podívali na další pohádky. To jsem milovala! Jeden z mála dnů v roce, kdy se to smělo.

Pak – pokud jsme už netrávili Štědrý den u prarodičů – jsme chodili na velký sváteční oběd k prarodičům. Obvyklým jídlem byla pečená kachna. Nebo kdo ji neměl k večeři den předtím, mohl si dát i vepřové eskalopy … vepřové znamená hojnost a štěstí.

Další den jsme nazývali „Druhý svátek vánoční“ (jako to dělají o Vánocích v Německu) a je to také den svatého Štěpána (Štěpána). Tradičně se pořádají plesy nebo jiné taneční akce… jestliže předchozí dva dny byly dny tajemství a trochu rozjímání, modlení za některé lidi, pobývání s rodinou atd. je Druhý svátek vánoční dnem čisté zábavy a legrace.

Další zdroje:

Jankovy výborné medovníky: Slovenský vánoční med &Kořeněné cukroví

Více o Vánocích na Slovensku

Poslechněte si slovenské vánoční písně

Když jsme byli poprvé svoji, žili jsme s manželem nějakou dobu v Londýně a pracovali tam. Učila jsem angličtinu na místní vysoké škole a měla jsem to potěšení spřátelit se s mnoha skvělými studenty. S jednou milou ženou, Jankou, jsme mohly zůstat v kontaktu prostřednictvím facebooku. Jsem tak nadšená, že se s námi může podělit o tradice kolem Vánoc na Slovensku a navíc o svůj mimořádný recept na ty nejlahodnější medové sušenky s kořením, jaké jste kdy ochutnali! D’akujem vám- děkuji!!