„Rychlost odstraňování léčiva z plazmy eliminačním orgánem dělená rychlostí, kterou je tomuto orgánu předkládáno“
Popis
Extrakční poměr eliminačního orgánu (např.např. játra nebo ledviny) lze považovat za míru relativní účinnosti tohoto orgánu při eliminaci léčiva ze systémového oběhu během jednoho průchodu orgánem. Extrakční poměr se může pohybovat od 0 do 1. Extrakční poměr blízký 0 znamená, že většina léčiva unikne eliminaci během jediného průchodu orgánem. Extrakční poměr blízký hodnotě 1 znamená, že většina léčiva je eliminována během jediného průchodu orgánem.
Klirens orgánu (především jaterní nebo renální clearance) může být ovlivněn průtokem krve orgánem, vazbou na bílkoviny a vlastní schopností orgánu eliminovat léčivo. Míra tohoto vlivu závisí na extrakčním poměru léčiva:
1) Variace orgánového průtoku krve:
a) pro léčiva s nízkým extrakčním poměrem (<0,3): venózní koncentrace léčiva je prakticky totožná s arteriální koncentrací a orgánová clearance je slabě ovlivněna změnami průtoku krve.
b) pro léčiva s vysokým extrakčním poměrem (>0): žilní koncentrace léčiva je prakticky totožná s arteriální koncentrací a orgánová clearance je slabě ovlivněna změnami průtoku krve.7): změny průtoku krve vyvolávají odpovídající změny v clearance, např. zvýšení průtoku krve orgánem zvýší množství léčiva, které je orgánu předloženo a orgánem vyloučeno.
2) Změny vazby na plazmatické bílkoviny:
a) u léčiv s nízkým extrakčním poměrem: pouze nenavázané léčivo proniká membránami a je k dispozici pro eliminaci. Zvýšení nevázané frakce tedy úměrně zvýší clearance. Koncentrace nevázaného léčiva proto zůstává konstantní a není nutná úprava dávkovacího režimu.
b) pro léčiva s vysokým extrakčním poměrem: orgán je schopen odstranit veškeré léčivo, které je mu předloženo, nezávisle na vazbě na plazmu. Proto i když se zvýší frakce nevázaného léčiva, clearance zůstává konstantní a nevázaná koncentrace se pak zvyšuje a může vést k toxicitě.
3) Změna vnitřní schopnosti orgánu eliminovat léčivo:
a) u léčiv s nízkým extrakčním poměrem: mírná změna této schopnosti ovlivní orgánovou clearance.
b) u léčiv s vysokým extrakčním poměrem: tato schopnost je natolik zvýšená, že tato změna slabě ovlivní clearance, která je omezena především průtokem krve orgánem.
Klinické důsledky
Pokud je léčivo eliminováno především játry nebo ledvinami, je nezbytné znát extrakční poměr léčiva tímto orgánem, aby bylo možné vyhodnotit, které podmínky ovlivňující orgán změní clearance, a dále přizpůsobit dávkovací režim.
Související pojmy
Vnitřní clearance (CLint): teoretická neomezená maximální clearance nevázaného léčiva eliminačním orgánem při absenci omezení průtoku krve nebo vazby na plazmatické bílkoviny. Tento termín se vztahuje k funkční rezervě orgánu. CLint lze stanovit in vitro pomocí enzymové kinetiky.
Karta Farmakokinetika
Ohodnocení
Extrakční poměr lze posoudit pomocí následujícího vzorce, který vztahuje rychlost eliminace léčiva k rychlosti jeho podání eliminačnímu orgánu. To vyžaduje odběr vzorků arteriální a venózní krve při odtoku z orgánu.
$$E = {\color{pink}{C_A}-\color{RoyalBlue}{C_V}. \over \color{pink}{C_A}}$$
Předpokládáme-li, že dochází k okamžitému a úplnému promíchání léčiva s tkáněmi orgánu, lze použít následující rovnici, která integruje CLint a fub získané in vitro a průtok krve měřený orgánem in vivo:
$$E = {\color{pink}{fub} *\color{RoyalBlue}{CLint} \over Q +(\color{pink}{fub} * \color{RoyalBlue}{CLint})}$$
E = extrakční poměr
CA = arteriální koncentrace léčiva
CV = venózní koncentrace léčiva
fub = frakce nevázaného léčiva
Q = průtok krve orgánem
CLint = vnitřní clearance