Občanská válka začíná palbou konfederačních sil na pevnost Fort Sumter

Nejkrvavější čtyři roky v americké historii začínají, když pobřežní baterie Konfederace pod vedením generála P.G.T. Beauregarda zahájí palbu na pevnost Fort Sumter v Charlestonském zálivu v Jižní Karolíně, kterou drží Unie. Během následujících 34 hodin vypálilo 50 konfederačních děl a minometů na špatně zásobovanou pevnost více než 4 000 střel. Dne 13. dubna se americký major Robert Anderson pevnosti vzdal. O dva dny později vydal americký prezident Abraham Lincoln proklamaci, v níž vyzval 75 000 dobrovolných vojáků k potlačení jižanského „povstání“.

Již v roce 1858 vedl pokračující konflikt mezi Severem a Jihem v otázce otroctví vedení Jihu k diskusi o jednotném oddělení od Spojených států. V roce 1860 již většina otrokářských států veřejně hrozila odtržením, pokud by v prezidentských volbách zvítězili republikáni, strana vystupující proti otroctví. Po vítězství republikána Abrahama Lincolna nad rozdělenou Demokratickou stranou v listopadu 1860 zahájila Jižní Karolína okamžitě řízení o odtržení. Dne 20. prosince přijal jihokarolínský zákonodárný sbor „nařízení o odtržení“, v němž prohlásil, že „unie, která nyní existuje mezi Jižní Karolínou a ostatními státy pod názvem Spojené státy americké, se tímto rozpouští“. Po vyhlášení začala Jižní Karolína obsazovat pevnosti, arzenály a další strategická místa ve státě. Během šesti týdnů následovalo příkladu Jižní Karolíny dalších pět jižních států – Mississippi, Florida, Alabama, Georgia a Louisiana.

V únoru 1861 se sešli delegáti těchto států, aby vytvořili jednotnou vládu. Jefferson Davis z Mississippi byl následně zvolen prvním prezidentem Konfederovaných států amerických. Když byl Abraham Lincoln 4. března 1861 inaugurován, vystoupilo z Unie celkem sedm států (k nim se přidal i Texas) a federální vojska držela pouze pevnost Fort Sumter v Jižní Karolíně, pevnost Fort Pickens u pobřeží Floridy a několik menších základen na jihu. Čtyři roky po útoku Konfederace na Fort Sumter byla Konfederace poražena za celkovou cenu 620 000 mrtvých vojáků Unie a Konfederace.

VÍCE ČTĚTE ZDE: Americká občanská válka: příčiny a data

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.