Polystyrylmethyl triethylkarbinyl adipát (1f) byl připraven ze síťovaných polystyrenů obsahujících 10 % divinylbenzenu (DVB) a 25 % chlormethylstyrenu (VBC), 10 % DVB a 10 % VBC a 6 % DVB a 10 % VBC. Úprava polymerních směsných diesterů t-butoxidem draselným v dimethylformamidu (DMF) a triethylkarbinolátem draselným v DMF poskytla asi 75% výtěžky triethylkarbinyl-2-cyklopentanonkarboxylátu (7f) z Dieckmannovy cyklizace. Analogický benzyl triethylkarbinyl adipát (1e) cyklizoval v dobrém výtěžku za použití různých rozpouštědlových podmínek. Působením 1f s bis(trimethylsilyl)amidem lithným v tetrahydrofuranu vzniklo 81 % benzyl-2-cyklopentanonekarboxylátu (6f) a 6 % 7f, což svědčí o kontrole produktu při ireverzibilní tvorbě méně brzděného enolátu lithného. Z mnoha úspěšných kombinací rozpouštědla a báze pro cyklizaci rozpustného diesteru 1e byly pro cyklizaci polymerního diesteru 1f uspokojivé pouze alkoxidy draselné. Zpracování diethylhexadekandioátu t-butoxidem draselným ve vroucím xylenu s následnou hydrolýzou a dekarboxylací poskytlo 39 % cyklopentadekanonu, ale pokusy o Dieckmannovu cyklizaci dimethyl, benzyl triethylkarbinyl a polystyrylmethyl triethylkarbinyl esterů kyseliny hexadekandiové poskytly převážně produkty transesterifikace
.